Památník byl vystavěn v letech 1929-1938 k poctě účastníků boje za vznik Československé republiky (Památník Národního osvobození). V letech okupace 1939-1945 sloužil jako skladiště vojenského materiálu. Znovu byl upravován a doplňován po roce 1945, po roce 1948 byl zneužit k propagaci režimu (mj. Gottwaldovo mauzoleum a posléze pohřebiště významných osobností bývalého režimu, pamětní síň Rudé armády).
Památník je nyní muzeem moderních dějin s multimediální expozicí pojmenovanou Křižovatky české a československé státnosti. V expozici uvidíte například poslední dopisy Milady Horákové a Heliodora Píky z vězení, osobní předměty spjaté s Janem Palachem, šachové figurky z chleba vězněného Milana Šimečky či psací stroj Pavla Tigrida.
Expozice Laboratoř moci v podzemních prostorách Národního památníku na Vítkově, které byly vybudovány v 50. letech 20. století jako zázemí pro péči o mumifikované tělo Klementa Gottwalda, připomíná nejen samotnou osobu Klementa Gottwalda, deformaci Památníku na mauzoleum, ale i komunistickou propagandu a období režimu 50. let ve svých nejhorších totalitních projevech.