Krkonoše jsou nejvyšším pohořím České republiky. Tyčí se zde nejvyšší hora Sněžka (1602 m n.m.) s kaplí Sv. Vavřince a novou budovou poštovny. Velké množství turistů láká svou návštěvou po celý rok chráněné území v severní části České republiky - Krkonošský národní park (KRNAP), který byl vyhlášen 17. května 1963 vládním nařízením č. 41/1963, čtyři roky po polském Karkonoskem Parku Narodowem.
Roku 1986 byl park rozšířen o ochranné pásmo, později pak rozdělen do tří zón – přísná přírodní, řízená přírodní a okrajová. Roku 1992 byly oba národní parky na české i polské straně společně zařazeny do sítě biosférických rezervací UNESCO. Pro svou ochrannou funkci i vzácné výskyty fauny či flory byl KRNAP zahrnut jako ochranné místo. V roce 2004 tak byla vyhlášena např. Ptačí oblast Krkonoše, která zahrnuje celý Krkonošský národní park a vybrané části jeho ochranného pásma, ve kterých je chráněno 7 druhů ptáků. Toto území bylo také v roce 2004 navrženo jako evropsky významná lokalita s 21 typy stanovišť, 4 druhy rostlin a 2 druhy živočichů, které se staly předměty ochrany.
Skrz celý národní park vedou těmi nejzajímavějšími místy vycházkové a naučné stezky, jako např. Rýchory, na Černohorském rašeliništi, v Čertově dole atd. Po celém parku jsou rovněž rozmístěny informační tabule, kde jsou představeny zajímavosti z okolí, z fauny i flory. Pro invalidy je pak určena vycházková stezka v Janských Lázních.V KRNAPu byla vybudována také první cyklistická stezka. Projít se můžete také k prameni Labe, vysvěceného v roce 1684 a hojně turisticky navštěvovaného po celý rok.
Kromě samotné přírody je navštěvováno také Krkonošské muzeum v Jilemnici, založené již v roce 1891. Pobočky muzea pak můžete vidět ve Vrchlabí, Harrachově či Pasekách nad Jizerou. Muzeum představuje expozice zachycující historický vývoj a lidovou kulturu západních Krkonoš. Najdete zde mj. unikátní, 200 let starou přízi, dále např. Metelkův mechanický betlem. Muzeum rovněž mapuje počátky českého lyžování. Kromě toho zde probíhají četné výstavy v návaznosti na stálé expoziční bloky.
Krkonoše se svými hlubokými lesy tvořily součást Království českého. Od neolitu byly osídleny slovanskými kmeny. Již v r.1241 bylo benediktýny založeno vrchlabské proboštství. Přes hřebeny vedly dvě významné obchodní stezky. Objevení rud a drahých kamenů v 16. stol. přilákalo mnoho cizinců - vznikla i legenda o Krakonošovi. Dolování sem přivedlo i důlního odborníka Kryštofa z Gendorfu, podporovaného Habsburky, který ovládl celé území Krkonoš. S dolováním se rozšířilo i sklářství - dodnes jsou světoznámé sklárny např. v Harrachově. S úpadkem dolování se na vykácených holinách vyvíjela stavba hospodářských staveb, vznikla tak Luční bouda, Martinovka a Brádlerovy boudy. K těm později přibyly i další, později více užívané jako turistické boudy. Proti povodním na Labi byla r. 1914 dostavěna údolní přehrada u Špindlerova Mlýna. Vznikem Československa po I. světové válce se německá buržoasie chtěla separovat, ale pohraničí bylo obsazeno československou armádou. S hrozbou nacismu se začaly budovat na hraničním hřebeni pevnůstky pro obranu. Některé jsou k vidění dodnes.