Karlův most nahradil předchozí Juditin most, stržený roku 1342 při jarním tání ledů. Stavba nového mostu začala na příkaz krále Karla IV.
v roce 1357 9.7. v 5:31 ráno, přesně
podle výpočtu královských astrologů. Stavba byla dokončena roku 1402. Až do roku 1841 byl Karlův most jediným „suchozemským“ komunikačním spojením přes Vltavu v Praze. Praha se stala i díky kamennému mostu významnou zastávkou na evropských obchodních cestách. Most byl postupně ozdoben třiceti sochami a sousošími. Původně se mu říkalo jen
Kamenný nebo Pražský most. Název Karlův most se vžil až kolem roku 1870 na základě dřívějšího podnětu K. H. Borovského.
Barokní
sochařská výzdoba je dílem zejména
Matyáše Brauna, ale také
Jana Brokofa a jeho syna Maxmiliána. Převážná většina soch byla na mostě instalována více než 300 let po jeho založení. Sochy jsou od 20. století postupně nahrazovány kopiemi. Podle legendy byla při stavbě do malty přidávána
vajíčka. Při rozboru původní malty v roce 2010 však vědci z Vysoké školy chemicko-technologické zjistili, že vejce na stavbu použita nebyla. Zato je prokázáno, že se
malta zalévala mlékem a vínem.
Vše o Karlově mostě se dozvíte v několika sálech původního Křižovnického špitálu a kostela sv. Františka, kde je umístěné
Muzeum Karlova mostu.