Děvín je se svými 554 m n. m. nejvyšším vrcholem Pavlovských vrchů a zároveň národní přírodní rezervací a jádrovým územím CHKO Pálava a biosférické rezervace Dolní Morava.
Na vrcholu Děvína jsou dvě oddělené šupiny ernstbrunnských vápenců, mezi nimi leží vápnité jílovce a glaukonitické pískovce klementského a pálavského souvrství svrchní křídy. Ernstbrunnské vápence tvoří řadu skalních útesů a menších skalek.
Je největší a nejvýznamnější rezervací CHKO Pálava. Vstup pouze po značených cestách a naučné stezce. Vrcholy Děvína a Kotelně jsou oddělené hlubokým sedlem Soutěsky. Část záp. úbočí Kotelné tvoří mohutné skály Martinky s velkou rozsedlinou s vklíněným balvanem zv. Velký špunt, tvořícím nepravý skalní most. Skalnaté útesy těchto svahů hostí vzácnou horskou, tzv. dealpinskou vegetaci s písečnicí velkokvětou (jediná lokalita v ČR), lomikamenem vždyživým a s pěchavou vápnomilnou.
Především na jv. svahu Děvína se vytvořila krasová lesostep s ostrůvky mahalebkových doubrav s dřínem obecným a plochami drnových a skalních stepí s nejtypičtější pálavskou flórou v čele s nejpočetnějším výskytem kosatce nízkého v českých zemích. Na vrcholu Obory nalezneme na Moravě početně nejsilnější populaci kosatce skalního písečného. Rezervace hostí stovky druhů bezobratlých i obratlovců. Z hmyzu je to např. saranče modrokřídlá, jasoň dymnivkový, kudlanka nábožná a vzácná kobylka sága. Hojný je i roháč obecný. Pravidelně zde hnízdí dudek chocholatý. Ve skalních puklinách se vyskytují netopýří kolonie. Chov lovné zvěře včetně koz bezoárových byl v rezervaci ukončen r. 1996.
Děvín je nejvyšším vrcholem Pavlovských vrchů a národní přírodní rezervací v CHKO Pálava a biosférické rezervace Dolní Morava s nadmořskou výškou 554 metrů.
Na vrcholu Děvína jsou ernstbrunnské vápence, které tvoří skalní útesy a menší skalky, mezi nimiž leží vápnité jílovce a glaukonitické pískovce klementského a pálavského souvrství svrchní křídy.
Na Děvínu lze najít unikátní rostliny jako písečnici velkokvětou, lomikamene vždyživého a pěchavu vápnomilnou, které jsou typické pro dealpinskou vegetaci.
Návštěvníci Děvína mohou vstupovat pouze po značených cestách a po naučné stezce v rámci ochrany rezervace.
Velký špunt je velký balvan vklíněný mezi skály na Martince, tvoří nepravý skalní most a je významnou geologickou zajímavostí.
Na jižním svahu Děvína se vytvořila krasová lesostep s ostrůvky mahalebkových doubrav a skalních stepí s typickou pálavskou flórou.
V rezervaci na Děvíně lze spatřit bezobratlé jako saranče modrokřídlou, jasoňe dymnivkového, kudlanku nábožnou, kobylku ságu a rovněž obratlovce jako roháč obecný a dudek chocholatý.
Jednou z ochran je výskyt netopýřích kolonií ve skalních puklinách a ukončení chovu lovné zvěře včetně koz bezoárových v roce 1996.
Nejsilnější populaci kosatce skalního písečného lze nalézt na vrcholu Obory, který je součástí Děvína.
Kromě geologických a biologických fenoménů jako skalní most tvořený Velkým špuntem, dealpinská vegetace nebo vzácné rostliny a živočichy, lze obdivovat unikátní skalní útesy a rozsáhlé krasové lesostepy.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.