Tato akce již proběhla a není tedy aktuální. Prohlédněte si
aktuální akce v okolí této již neaktuální akce, prozkoumejte
aktuální akce v regionu Plzeňský kraj nebo navštivte
Výstavy v celé ČR.
Kostel sv. Anny u Horšovského Týna v západních Čechách má ve studiu příměstských poutních míst v českých zemích v 16. až 18. století značný význam už pro své velké stáří.
Poměrně velká pozdně gotická novostavba kostela byla vysvěcena 5.4.1516. K ní patří žebrová síťová klenba chóru s typickým obrazcem tří osmiúhelníků rozdělených úhlopříčkami a řazených těsně za sebou v jejím vrcholu.
V kostele, jenž byl nově vysvěcen 26.10.1740, není žádný historický mobiliář. Takřka vše, co z něj zbylo po útocích zlodějů a vandalů od padesátých do počátku osmdesátých let 20. století, bylo spáleno v roce 1984. Ještě v roce 1951 se jednalo o hodnotný a dobře dochovaný vrcholně barokní soubor předmětů vnitřního vybavení. Hlavní oltář v jeho poslední úpravě vznikl v dílně plzeňského sochaře a řezbáře Karla Legáta kolem poloviny 18. století.
Poblíž kostela byla postavena v roce 1696 kaple Božího hrobu. Přibližně ve stejné době zde vznikl špitál (chudobinec) a křížová cesta, jejíž zastavení byla ztvárněna jako volná sochařská díla v krajině. – V Čechách a na Moravě v období baroka je známo dvacet šest stavebních multiplikací kaple Božího hrobu v Jeruzalémě. Ta horšovskotýnská patří mezi dvanáct nejstarších, postavených do roku 1700.
Krátce po napoleonských válkách se zabýval tehdejší majitel horšovskotýnského panství, František Ferdinand kníže Trauttmansdorff-Weinsberg, vybudováním nové rodové hrobky v okrsku kostela sv. Anny. Teprve v roce 1839 byl položen základní kámen vestavby hrobky do podzemí chrámové lodi. Tato velká novoklasicistní hrobka, v jejímž vstupním západním průčelí jsou charakteristicky, v jedné velké nice po jejích stranách a s portálem uprostřed, osazeny dva páry železných sloupů v dórském řádu, byla vysvěcena 30.3.1842.
Kostel sv. Anny u Horšovského Týna včetně kaple Božího hrobu, malé trauttmansdorfské pohřební kaple, rodinné hrobky Trauttmansdorffů a okolních pozemků s lesoparkem převzalo do své správy Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody v Plzni v roce 1968. Jednalo se už tehdy o památky chráněné státem, ale ve špatném stavu a bez využití. Tento stav se dodnes nepodařilo zvrátit.
Kulturně-historickým příspěvkem do diskusí o budoucnosti památky a péči o ni má být výstava fotografií z archivů Národního památkového ústavu. Výstava se koná v mázhauzu domu U Zlatého slunce v Plzni, tedy v budově sídla plzeňského pracoviště Národního památkového ústavu, letos od května do listopadu. Je určena pro každého a lze ji navštívit zdarma ve všedních dnech od 6 do 18 hodin.