Pomozte obnovit požárem poškozený objekt Libušín na Pustevnách, unikátní skvost z dílny Dušana Jurkoviče. Zapojte se i vy: DMS PUSTEVNY na 87 777 (cena SMS je 30,- Kč). Číslo účtu sbírkového konta je 107-6978880207/0100. Děkujeme za podporu!
Národní kulturní památka Libušín na Pustevnách – přispějte i vy k obnově a znovuoživení jedinečného místa! Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm vyhlásilo veřejnou sbírku na obnovu objektu.
Ať Pustevny nezpustnou – obnova objektu Libušín po rozsáhlém požáru!
Poslední poustevník odešel z Pusteven před 230 lety, ale název, odvozený ze jména obyvatel této lokality, zůstává stejný a je pojmem pro turisty – Pustevny v Moravskoslezských Beskydech, na pomezí Zlínského a Moravskoslezského kraje, přilákají ročně desítky tisíc návštěvníků. Dominantními stavbami jsou 115 let staré objekty z dílny „básníka dřeva“, slovenského architekta Dušana Sámo Jurkoviče – útulna Maměnka a restaurace Libušín. Na počátku března 2014 značně poničil restaurační zařízení rozsáhlý požár, který má na následek to, že toto vyhlášené restaurační zařízení a Národní kulturní památka ve vlastnictví státu a správě Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm zmizelo z turistické mapy na několik let. Nedopusťme, aby doba nutná k rekonstrukci byla delší, než je nezbytně nutné! Podíl na tom může mít každý z vás!
Jídelna Libušín patří do souboru nejznámějších beskydských secesních lidových staveb, které se staly symbolem Pusteven. Byly vystavěny v letech 1897 – 1899 podle návrhů architekta Dušana Samo Jurkoviče a stavitele Michala Urbánka ze Vsetína. Nejkrásnější jídelna Libušín byla pojmenována k poctě české kněžny Libuše. Interiér byl vyzdoben freskami a sgrafity s motivy valašských a slovenských pověstí dle návrhů Mikoláše Alše. Portréty provedl akademický malíř Karel Štapfer. K unikátům interiéru patřily tři secesní lustry, příborník, skleník a hodiny. Kolem stolu bylo umístěno 100 vyřezávaných židlí. Podle odborníků patří Libušín k nejcennějším dílům, která architekt Jurkovič navrhl. Stavby na Pustevnách vznikaly podle principů skládání a kombinování různých prvků a motivů lidového stavitelství. Byly převzaty jak z lokalit Valašska, tak z lokalit Slovenska. Stavby na Pustevnách mu vynesly označení "Básník dřeva" a mezinárodní proslulost.
1897 – Dušen Samo Jurkovič (zaměstnanec stavební kanceláře M. Urbánka ze Vsetína) začíná zpracovávat architektonický návrh na výstavbu Maměnky a následně Libušína na Pustevnách – zakázka od Pohorské jednoty Radhošť.
6. srpna 1899 – slavnostní otevření Maměnky i Libušína, náklady na výstavbu činily 82 433 rakouských korun.
červen 1928 – návštěva prezidenta T. G. Masaryka, přespal v hotelu Tanečnica, zhlédl Libušín a Maměnku, byl u radhošťské kaple sv. Cyrila a Metoděje.
1939 – 1945 – o získání Jurkovičových objektů usiloval berlínský turistický spolek KDF, majetkový převod se neuskutečnil. V objektech byly ubytovány maďarské asistenční oddíly spolu s oddíly Hitlerjugend.
1947 – na Pustevny přijíždí 79letý Dušan Samo Jurkovič (krátce před úmrtím), který se vyslovil pro zachování obou objektů poškozených z válečného období.
1994 – Stavební úřad v Rožnově pod Radhoštěm označil stav objektu za havarijní.
1997 – Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm začalo s rekonstrukcí objektů Libušín a Maměnka. Projekt pro rekonstrukci jídelny Libušín vypracoval tým pod vedením Ing. A. Závady.
1999 – zpřístupnění Libušína veřejnosti po generální rekonstrukci. Celkové náklady na rekonstrukci objektu si vyžádaly 25 mil. Kč.
2014 – 3.3. – rozsáhlý požár objektu Libušín na Pustevnách. Škody jsou odhadované na přibližně 80 miliónů korun.