Z Brna do Prahy po D1 – zajímavosti, které uvidíte cestou

Když si auta sviští nejvyšší povolenou rychlostí, moc času na chytání lelků a pěkných výhledů nezbývá moc času, zvlášť pro ty, kdo sedí za volantem. V úsecích se sníženou rychlostí to ale jde, a při stání v kolonách to dokonce někdy může být jediná zábava, která nám zbývá. Takže na co se vlastně díváme při cestě z Brna do Prahy?
 

Od Brna do Velkého Meziříčí

První malé překvapení čeká u sjezdu na 178. kilometru, kdy vpravo v dálce rozeznáte malou červenou věžičku, respektive jen špičku věže – to je to jediné, co lze spatřit z mohutného hradu Veveří nad Brněnskou přehradou. Z dálnice ale například neuvidíte ani Automotodrom Masarykův okruh, kde se jezdí každoroční Grand Prix silničních motocyklů, ani slavných devět křížů, připomínajících krvavou svatbu z poloviny 16. století. Devět svatebčanů včetně dvou vrahů má symbolický památník u silnice za odbočkou na 168. kilometru, když se vydáte směrem na Velkou Bíteš. Skvěle jsou zato vidět chladicí věže jaderné elektrárny Dukovany, a to mezi kilometry 157–154 jižně od dálnice.

Pokud se zaseknete v zácpě u Velkého Meziříčí, severně od dálnice vyrostla v roce 2015 rozhledna nad ski areálem Fajtův kopec, v noci pěkné osvětlená. Na jihu uvidíte vyhlídkovou věž kostela sv. Mikuláše, spíše z opačného směru Praha–Brno pak zahlédnete i renesanční zámek ve svahu nad městem. Při jeho prohlídce uvidíte modely řady mostů včetně dálničního mostu Vysočina, po němž vede dálnice D1.
 

Nejvýše položený dálniční bod v České republice

Na dálnici D1 na 105. kilometru, a to nedaleko obce Speřice mezi Humpolcem a Jihlavou, přejedete místo v nadmořské výšce 655 metrů. Dlouho mu patřil titul nejvýše položeného dálničního bodu v České republice. Od roku 2026 ale najdete nejvyšší místo na tuzemských dálnicích v Jihočeském kraji na dálnici D3. Na Vysočině ale nadále budete přejíždět přes nejvýše položený bod dálnice D1.
 

Dvoupatrový most a další unikáty

Pár zajímavostí najdete také na objízdných trasách, které při zácpách na D1 hojně využíváme; jen pár kilometrů od dálnice leží například Polná. Po dvaceti kilometrech za odbočkou na Jihlavu přichází výjezd na 90. kilometru na Humpolec; odtud je z nedlouhého úseku vidět jednak zřícenina hradu Orlík, jednak mohutný středověký hrad Lipnice. Na odpočívadle u benzínové čerpací stanice mezi 88. a 89. kilometrem si prohlédněte památník politika Alexandra Dubčeka; kousek odtud došlo v září 1992 k dopravní nehodě, na jejíž následky o dva měsíce později zemřel.

Mezi kilometry 78 a 77 dálnice překračuje Želivku a začátek vodní nádrže Švihov po unikátním dvoupatrovém mostě. Možná o něm nevíte, i když po dálnici jezdíte často, protože spodní patro je vidět jen z velmi specifického úhlu (a když navíc víte, kam se dívat). Jde o most z původní dálnice, který se začal stavět v roce 1939, spodním patrem vede silnička z Vojslavic do Hořic. Přehradu Švihov dálnice překračuje ještě jednou, a to na 62. kilometru.
 

Neviditelný hrad ze středověké detektivky

Kolem 35. a 36. kilometru vás v dálce na jihu pozdraví rozhledna Špulka, o deset kilometrů dál mezi Hvězdonicemi a Zlenicemi překračuje dálnice řeku Sázavu. Největší zajímavost se skrývá na nižším kopečku zarostlém listnatým lesem, který zahlédnete v údolí řeky po levé ruce – z opačného směru z Prahy do Brna to nezkoušejte, byl to značně krkolomný pohled. Na něm totiž stojí zříceniny hradu Stará Dubá, jednoho z mnoha, které se objevují ve středověké detektivce spisovatele Radovana Šimáčka Zločin na Zlenicích hradě L. P. 1318, pod jeho úpatím lze objevit trosky dávné osady Odranec. Trosky hradu ale neuvidíte ani v zimě, kdy jsou stromy bez listí, je to dost daleko a les je příliš hustý.
 

Pohled přes Prahu do hor

O zážitky z posledního úseku cesty se postará nenápadná vesnice, kterou míjíte vpravo od dálnice na 22. až 23. kilometru; to jsou totiž slavné Ladovy Hrusice, kde žil kocour Mikeš. Za jasného počasí se z roviny kolem 16. kilometru otevře výhled nejenom na pražskou kotlinu, ale i velkou část Čech za ní, od Českého středohoří přes horu Říp až po v dálce nejasně viditelné Krkonoše.

Z 6. kilometru, kde odbočuje Pražský okruh a odvádí tranzitní dopravu směrem na Plzeň, už zahlédnete nejvyšší stavbu Prahy, televizní věž na Žižkově, a o kousek dál vás zleva pozdraví věž zámku v Průhonicích. Pak už nezbývá než rozloučit – dojeli jste v pořádku do Prahy.
 

Dálnice D1 v číslech: nejdelší, nejstarší a pořádně vytížená

Dálnice D1 není jen cesta mezi Prahou, Brnem a Ostravou. Je to český dopravní pojem, národní zkouška trpělivosti, oblíbené téma řidičských historek a zároveň dálnice plná prvenství. Patří k nejdůležitějším tahům v zemi a v číslech vypadá skoro stejně výrazně jako v dopravních hlášeních.
 

• D1 je nejdelší dálnice v České republice. Po dokončení posledního chybějícího úseku u Přerova měří přibližně 376 kilometrů a propojuje Prahu, Brno, Ostravu a česko-polskou hranici. Pro běžného řidiče to znamená jediné: když se vydáte po D1 napříč republikou, čeká vás pořádná porce asfaltu, svodidel, odpočívek i krajiny za okénkem.
• Je to také dálnice s nejdelší historií. Stavba dálnice D1 v podobě, jak ji známe dnes, začala 8. září 1967. První hotový úsek mezi Prahou a Mirošovicemi se otevřel 12. července 1971 a měřil 21 kilometrů. Souvislé dálniční spojení mezi Prahou a Brnem bylo hotové v roce 1980, kdy se zprovoznil poslední úsek u Humpolce.
• Kompletní D1 je hotová až od roku 2025. Posledním chybějícím dílem byl úsek Říkovice–Přerov v Olomouckém kraji, dlouhý 10,1 kilometru. Po jeho otevření se uzavřel příběh dálnice, která se v různých etapách stavěla dlouhá desetiletí. Řidiči ovšem vědí své: dokončená dálnice ještě neznamená cestu bez oprav, dalších omezení a kuželů.
• Nejvyšší bod D1 najdete na Vysočině. Na 105. kilometru nedaleko Speřic mezi Humpolcem a Jihlavou dálnice vystoupá do nadmořské výšky zhruba 655 metrů. Dlouho šlo o nejvýše položený dálniční bod v Česku; od roku 2026 prvenství patří dálnici D3 v Jihočeském kraji.
• Nejvytíženější úsek leží u Prahy. D1 patří mezi nejrušnější komunikace v zemi a nejvíc je to znát hned za Prahou. Úsek mezi Chodovem a Průhonicemi patří k dopravně nejzatíženějším místům české silniční a dálniční sítě; v roce 2025 tudy projelo v průměru přes 106 tisíc aut denně. Jinými slovy: jestli máte pocit, že jsou tam všichni, nejste daleko od pravdy.
• D1 je součástí mezinárodního tahu. Nejezdí po ní jen výletníci mezi Prahou a Brnem, ale slouží také pro tranzit, kamiony, služební cesty, rodinné přesuny, autobusy, zásobování a dopravu mířící dál do Polska nebo na Slovensko. Proto je tak důležitá – a proto je na ní každé omezení znát víc než na silnici, po které projede pár místních a traktor.
• Kolem D1 se dá cestovat i mimo D1. Právě to je na ní vlastně nejzajímavější: z auta zahlédnete jen zlomky, ale pár kilometrů od sjezdů čekají hrady, zámky, města, rozhledny, poutní místa, mosty, přehrady i přírodní zajímavosti. D1 tak nemusí být jen nutná spojnice mezi dvěma body. Může být i připomínkou, že někdy stačí sjet z dálnice a cesta začne být mnohem příjemnější.