Na výlet po stopách
šlechtického rodu Gryspeků z Gryspachu se s
Kudy z nudy můžete vydat i na celou řadu dalších míst: zakladatel české rodové větve
Florián Gryspek z Gryspachu (1504–1588) během téměř své šedesátileté kariéry u císařského dvora zažil tři
habsburské císaře, Ferdinanda I., Maxmiliána II. a
Rudolfa II., a za své služby získal obrovský majetek. Vedle panství
Kaceřov,
Liblín a
Kralovice, kam se nyní podíváte, mu patřily také
Nelahozeves, Rožmitál, Mirošov a
Nečtiny.
Výlet, který začíná v hrobce
Putování po stopách
Gryspeků začíná v
Kralovicích, v hrobce pod
kostelem sv. Petra a Pavla. První zmínky o něm pocházejí již z poloviny 13. století. Do současné podoby byl přestavěn v letech 1575–1581 tehdejším majitelem panství
Floriánem Gryspekem. K severozápadnímu rohu presbytáře se přimyká věž, z druhé strany pak boční
kaple Nejsvětějšího srdce Páně, pod níž se nalézá gryspekovská rodinná hrobka. Kromě ní tu můžete navštívit
stálou expozici rodu Gryspeků. Nachází se v
kapli přímo nad hrobkou, prohlídky zajišťuje
Turistické informační centrum města Kralovice.
Gryspekové ale na věčný klid čekali velmi dlouho: na příkaz opata
kláštera Plasy byly jejich původní cínové rakve roztaveny a z cínu byly vyrobeny varhany pro tamní kostel. Mrtví Gryspekové byli opět pochováni pouze v dřevěných rakvích a hrobka byla jen uzavřená jen provizorně. Návštěvníci měli k ostatkům volný přístup a příliš uctivě se k nim nechovali. Nápravu nakonec zjednala v roce 1890
rodina Mettenrichů, tehdejších majitelů plaského kláštera: nebožtíky nechala uložit do rakví se skleněnými víky a doplnila jejich chybějící nebo poničené šaty. Takzvané
kralovické mumie, které patří k nejstarším v Česku, dnes odpočívají v jedenácti skleněných velkých rakvích a jedné malé.
Z Kralovic do Mariánské Týnice a Liblína
Za
Floriána Gryspeka zažily
Kralovice zlatý věk svého vzestupu, emancipace a udělení městských práv.
Mariánská Týnice, někdejší poutní místo a sídlo
Muzea a galerie severního Plzeňska, tehdy ještě na návrší nad městem nestála, ale při výletu by byla škoda se jí vyhnout. Patří ke
skvostům barokní architektury západních Čech a kromě několika stálých expozic tu najdete i
Centrum baroka, připomínající působení
architekta a mistra barokní gotiky Jana Blažeje Santiniho.
Další zastávkou je městys
Liblín v malebném údolí
řeky Berounky, nedaleko jejího soutoku se
Střelou. Také Liblín patřil Gryspekům,
barokní zámek byl postaven právě na místě gryspekovské renesanční tvrze. Od
zámku se
alejí zvanou Špalír dejte po červené značce k jihu a zajděte se podívat na
Havlovu skálu s vyhlídkou a na
zříceninu hradu Libštejn. Nedaleko už je
Kaceřov, ovšem leží na protějším břehu řeky. Pokud jdete pěšky, nejbližším místem, kde můžete překonat
Berounku, je
přívoz Darová. Pamatujte na to při plánování trasy, a využijte případně
most v Liblíně a značené trasy po opačném břehu řeky.
Pochmurná hostina na Kaceřově
Floriánovi potomci se v českých zemích dlouho neudrželi: osudné pro ně bylo stavovské povstání a konfiskace veškerého majetku ve prospěch
plaského kláštera. Kvůli této ráně osudu a také kvůli mnoha nečekaným úmrtím i vraždám mezi mladými Gryspeky na počátku 17. století se rozšířila
ponurá pověst, že všichni členové rodu záhadně a zřejmě dobrovolně zemřeli během jediného večera při
hostině na Kaceřově, když mezi sebou nechali kolovat pohár s otráveným vínem.
Ve skutečnosti k žádné
hostině s tragickým koncem nedošlo, všichni Gryspekové pochovaní v hrobce pod
kostelem sv. Petra a Pavla v
Kralovicích skonali mezi lety 1588 až 1623. Zámek v
Kaceřově nechal postavit
Florián Gryspek z Gryspachu v polovině 16. století a bývá považován za
první renesanční palácovou stavbu u nás a jednu z prvních severně od Alp. Po prohrané
bitvě na Bílé Hoře připadl plaskému klášteru, po reformách
císaře Josefa II. pak dlouho chátral. Za první republiky jej koupil pan Spěváček, jehož potomci dnes sídlo postupně opravují, zatím se na něj ale můžete podívat jen zvenčí.