Úvod > Výlety > Výlety s příběhem > Výlet do Prahy a Ivančic za Alfonsem Muchou

Výlet do Prahy a Ivančic za Alfonsem Muchou

V roce 2014 uplynulo 75 let od okamžiku, kdy v Praze zemřel malíř a grafik Alfons Mucha, významný představitel evropské secese. Jeho snové krásky s květinami, zarámované v romantických scenériích, známe z kalendářů, plakátů, dekorativních zástěn, obalů od čokolád, likérů či sušenek.

Víme, že Mucha pracoval ve Vídni jako malíř divadelních dekorací, že navštěvoval akademii v Mnichově i v Paříži, že působil jako ilustrátor pro knihy, noviny a časopisy a nakonec se téměř přes noc proslavil jako tvůrce divadelního plakátu pro hru Gismonda se Sarah Bernhardtovou v hlavní roli. Dobře také víme, že právě v Paříži na přelomu 19. a 20. století, v období vrcholící belle epoque, Mucha určoval módní styl a zažíval roky největší slávy. Jak ale vypadal jeho soukromý život?

Muchovy slečny a dámy

MuchaMalířova matka Amálie pocházela z rodiny bohatého mlynáře z Budišova u Třebíče. Pohledná a vzdělaná žena se zájmem o výtvarné umění působila dlouhé roky jako vychovatelka ve vídeňské šlechtické rodině; po návratu na Moravu se provdala za soudního úředníka Ondřeje Muchu. Když se v červenci 1860 Alfons Mucha narodil, mamince bylo už osmatřicet let.

Alfons možná zdědil její geny a do ženění se také nehrnul; traduje se, že jeho budoucí manželka Marie Chytilová si jej vyhlédla roku 1902 v Národním divadle v Praze, kam Mucha doprovázel svého váženého hosta Augusta Rodina. Svatba se odehrála v červnu 1906, kdy nevěstě bylo 23 a ženichovi 46 let. Pro Muchu to vůbec bylo období změn: malování věčně stejných a donekonečna opakovaných motivů ho už nudilo a v hlavě se mu začínala rodit vize Slovanské epopeje – kolekce obrovských pláten ilustrujících historii Slovanů, kterou mínil věnovat jako dar Čechům.

Slovanská epopej v Americe a v Čechách

Mucha plakátFinanční podporu pro Slovanskou epopej se Mucha snažil získat ve Spojených státech, kam s manželkou odcestoval krátce po svatbě. Měl štěstí: celý projekt přislíbil financovat R. Crane, americký průmyslník a diplomat, který se dobře znal s Masarykovými.

Na kolekci pláten začal Mucha pracovat roku 1910 po návratu do Čech, a to v provizorním ateliéru na zámku Zbiroh. Kvůli Epopeji Mucha studoval kulturu Slovanů a dokonce se vydal na studijní cestu po Rusku, Polsku, Srbsku a Bulharsku. Prvních jedenáct pláten, vystavených roku 1919 v pražském Karolinu, se dočkalo stejně nadšeného ohlasu jako Muchou navržená první emise československých poštovních známek a kolekce bankovek, které jsou dodnes pokládány za nejkrásnější tuzemská platidla. Ve stejné době Mucha zdarma, bez nároku na odměnu a jako dar českému lidu, vyzdobil část interiéru Obecního domu v Praze a podle jeho návrhů vznikly rovněž pestrobarevné okenní vitráže s detailně propracovanými náboženskými výjevy v katedrále sv. Víta na Pražském hradě.

Slovanská epopej však zůstala nedokončená; Mucha zemřel krátce před 79. narozeninami v červenci 1939 na zápal plic. Monumentální plátna jsou dnes vystavena podle umělcova přání v Praze, v prostorách Národní galerie ve Veletržním paláci. Nedaleko Václavského náměstí v barokním Kaunickém paláci se nachází Muzeum Alfonse Muchy, vztah k rodnému městu mapuje expozice v jihomoravských Ivančicích.

Celý popis