Bedřich Hrozný se narodil roku 1879 v
Lysé nad Labem v rodině evangelického faráře. Po absolvování gymnázií v Praze a Kolíně odešel do Vídně, kde jeden semestr studoval evangelickou teologii a dalších osm semestrů se věnoval orientálním jazykům a dějinám starého Orientu. Orientalista a asyriolog se proslavil zejména tím, že pro nás objevil tajemný svět Chetitů a dokázal rozluštit jejich písmo a jazyk.
Klínové písmo jako výzva
Po získání titulu doktora filozofie až do vzniku samostatného Československa pracoval Bedřich Hrozný jako
orientalista ve službách vídeňské univerzitní knihovny.
Asyrština,
aramejština,
etiopština, sanskrt,
sumerština a další jazyky však ustoupily do pozadí, když se rozhodl věnovat výzkumu
klínového písma. Písmo, které se tvoří otiskováním
seříznutého stvolu papyru do hliněné destičky, čímž vznikají charakteristické trojúhelníčky nebli klínky, v té době už sice rozluštěné bylo, ale Hrozný se díky pověsti zkušeného odborníka dostal ke skvělému objevu. Berlínský archeolog Hugo Winckler v letech 1905–1906 vykopal
v tureckém Bogazköy v centrální Malé Asii asi
deset tisíc hliněných tabulek, popsaných sice klínopisem, ale zcela neznámým jazykem.
Během následujících let se Hroznému podařilo
zjistit význam mnoha slov a v roce 1915 publikoval domněnku, že na místě, kde došlo k nálezu tabulek, stávalo hlavní město dosud neznámé
říše Chetitů – Chattutaš. Chetitštinu zároveň zařadil do
skupiny indoevropských jazyků, načrtl stručné dějiny chetitského státu a podal přehled chetitského písemnictví. Oficiálně tuto skutečnost potvrdil sjezd německých filologů roku 1922 v Jeně, a od tohoto roku se také
chetitština považue za rozluštěnou.
Profesor na cestách
Bedřich Hrozný již jako vědec celosvětového formátu začal po válce pracovat na pražské
Karlově univerzitě, kde byl jmenován řádným profesorem
klínopisného studia a dějin starého Orientu. Zasloužil se o
založení Orientálního ústavu v Praze i prvního českého vědeckého orientalistického časopisu. Věnoval se studiu a bádání o starověku nejen v Malé Asii, ale také v Mezopotámii, Egyptě, na Krétě a v Indii. Vedle přednáškových cest na zahraniční univerzity vedl také
vykopávky na Předním východě, hlavně v Turecku. Jeho nejvýznamnějším objevem se roku 1925 stalo nalezení asi tisícovky kappadockých tabulky
v Kaisarii na pahorku Kültepe se smlouvami a dopisy asyrských kupců z druhého tisíciletí př.n.l. – pokladu, který před ním marně hledaly desítky vědců.
Od roku 1939 až do roku 1945 byl Bedřich Hrozný rektorem Univerzity Karlovy, ale osudným se mu stal
záchvat mrtvice roku 1944, po kterém se už nedokázal vrátit k vědecké práci. Zemřel roku 1952.
Objevy Bedřich Hrozného zůstaly částečně tam, kde byly nalezeny, to znamená
v Sýrii a v Turecku, částečně se nachází v Praze. Část byla bohužel nenávratně zničena v roce 1969 požárem na
zámku v Benešově nad Ploučnicí, kde byly artefakty uloženy. Život významného českého vědce a jeho objevy tak nejlépe poznáte v
muzeu v Lysé nad Labem. K vidění tu jsou jak
tabulky popsané klínovým písmem, tak pracovní stůl, osobní předměty a další zajímavosti.
Po návštěvě muzea přijde vhod
malá vycházka. Okolím Lysé nad Labem vás provede
stezka Údolím Labe, která směřuje do Čelákovic. Vrátit se zpět do Lysé můžete na rozcestí nedaleko
Byšiček, a to "přestupem" na
naučnou stezku Krajinou Rudolfa II., která vás dovede na náměstí.