Úvod > Výlety > Výlety s příběhem > Příběh rozverné kuchařky M.D.Rettigové

Příběh rozverné kuchařky M.D.Rettigové

Vzorná hospodyně a matka s drastickými názory na manželství, učitelka ručních prací, nadšená iniciátorka společenského a kulturního života, jedna z prvních česky píšících spisovatelek a autorka kuchařských knih – to všechno během svého života stihla dáma jménem Magdalena Dobromila Rettigová.

Narodila se v roce 1785 v rodině správce panství ve Všeradicích na Berounsku, ale navzdory rodině s "dobrým" jménem bylo její dětství všelijaké, jen ne idylické. Otec brzy zemřel a Magdalena musela od osmi let pomáhat matce vydělávat na živobytí. S dětmi ze vsi se jako dcerka panského úředníka stýkat nesměla, zato si do sytosti užila matčiny studené a trestající výchovy. Není divu, že dokonce nějakou dobu uvažovala, že by vstoupila do kláštera. S budoucím manželem, právníkem Janem Aloisem Rettigem, se seznámila, když jí bylo dvanáct, a ve třiadvaceti se za něj provdala.

Tajný pohled na manželství Sudiprava a Dobromily

Magdalena Dobromila RettigováPrávě její muž v ní probudil zájem o český jazyk. Oba také přijali vlastenecká jména a s vervou se zapojovali do kulturního obrozeneckého života ve všech městech, kde žili: v Praze, v Táboře a v několika východočeských městech. Postupně přivedli na svět jedenáct dětí, z nichž se však dospělosti dožily jen tři; dcera se stala slavnou operní zpěvačkou, první syn tiskařem v Miláně a druhý učitelem.

Jenže to, co navenek působilo usedlým a až maloměšťáckým dojmem, zřejmě pod povrchem notně skřípalo: kamarádce se prý Magdalena po letech svěřila, že "kdybych znovu byla dvacetileté děvče, raději bych se ze skály vrhla, než do manželství vešla". A tak možná trošku z donucení a lehce skřípajícími zuby nakonec našla štěstí ve vedení domácnosti, vaření, uklízení a pořádku.

Vyberte si: polévka nebo básnička?

GulášAčkoli ze své literární tvorby si Rettigová zakládala hlavně na vlasteneckých, sentimentálních a výchovných povídkách a básních, proslavilo ji hlavně kuchařské umění s pověstnými povely "vraž do toho 14 žloutků a přimíchej dva loty čerstvého másla". Jenže zatímco její kuchařky vycházely ve velkých nákladech po celé 19. století, doma se velkého vděku nedočkala. Manžel se prý rád nechával slyšet, že "…kdybych tak dostal aspoň trochu kloudné polívky. Ale to panička ne, jen samé novoty, i z bramborové nati, pořád zkouší a vymýšlí". Rettigové to bylo líto, soudě podle postesknutí, že lidé se stále více "...shání po dobrém a chutném obědě než po nejkrásnější básni". Nikdo jí ale nemůže upřít, že také založila první kurzy vaření, to když do své domácnosti zvala dívky z měšťanských rodin a učila je vařit podle svých receptů a starat se o domácnost.

S Magdalenou do Litomyšle

LitomyšlPokud se vydáte po stopách legendy české národní kuchyně, nemůžete minout Litomyšl, kde se Rettigová stala uznávanou autoritou a kde také roku 1845 zemřela. Vzpomínky na ni se nemohou samozřejmě nést jinak než v duchu dobrého jídla, a tak si rozhodně nenechte ujít Gastronomické slavnosti Magdaleny Dobromily Rettigové. Během nich nabízejí restaurace v Litomyšli a blízkém okolí speciální menu podle M. D. Rettigové, vyvrcholením programu plného soutěží, škol vaření a seminářů bývá jarmark plný pochoutek pod širým nebem na litomyšlském Smetanově náměstí.

Celý popis