Úvod > Výlety > Výlety s příběhem > Výlet okolo Hrubého Rohozce zámeckou stezkou
Výlet okolo Hrubého Rohozce zámeckou stezkou
"> "> "> "> "> ">

Výlet okolo Hrubého Rohozce zámeckou stezkou

Mezi francouzskými šlechtici, kteří se v minulosti usadili v českých zemích, se obejvilo i jméno rodu Des Fours. esfoursové [defúrové] jsou šlechtický rod, který do českých zemí přišel z Lotrinska. Hlavním sídlem rodu v Čechách byl po tři sta let zámek Hrubý Rohozec, k tomuto panství patřila také část Jizerských hor. Víte, kde se s ním ještě můžete setkat?

Zatímco se jmény Buquoy de Longeval, Harbuval de Chamaré, Mensdorff-Pouilly či Beaufort-Spontin se setkáte nanejvýš na jejich šlechtických sídlech, po rodu Des Fours či Desfoursech byla dokonce pojmenována vesnice. Z docela obyčejných západočeských Lažan se v roce 1872 staly krkolomně znějící Lažan-Desfours, později Lažany Desfours a nakonec Defurovy Lažany. Důvod? Vesnice v 18. století patřila rodině Desfours.
 

Zrada na začátku kariéry

ChebV samotných Defurových Lažanech toho moc k vidění není, zajímavější je skanzen lidové architektury a rozhledna v nedalekých Chanovicích. Ostatně ani Desfoursové, rod pocházející z Brabantska v dnešní střední Belgii, původně nezamířili do západních Čech. Zakladatelem české linie se stal Mikuláš Des Fours, který za třicetileté války bojoval na straně rakouských císařských vojsk. Stal se císařským generálem, velel vojskům Albrechta z Valdštejna a od něj také později získal panství Hrubý Rohozec a Malou Skálu, zkonfiskované po stavovském povstání původním majitelům Vartenberkům.

Už za několik let ale Mikuláš Des Fours Valdštejna zradil; přešel k císaři a podílel si i na přípravách spiknutí, které vyvrcholilo Valdštejnovou vraždou v Chebu. Mikuláš si za zradu vysloužil vysokou odměnu: byl jmenován císařským podmaršálkem, jeho rodina byla povýšena do hraběcího stavu a statky, které měl dosud od Valdštejna propůjčeny jako léno, mu nyní císař daroval. Naplnila se tak Valdštejnova slova, že Mikuláš Des Fours je nejnestydatější loupežník mezi jeho plukovníky?
 

Dvakrát ztracený zámek

Hrubý RohozecDíky sňatkům se Desfoursové během staletí spojili s mnoha českými rody; a když se na sklonku 18. století jeden z příslušníků rodu Des Fours oženil s dcerou posledního hraběte Walderode, spojily se nejen oba rody, ale i erby. Tak vznikla dnešní podoba rodového jména Des Fours-Walderode.

Potomkům Mikuláše Des Fours pak zámek Hrubý Rohozec sloužil jako rodové sídlo po více než tři staletí, během nichž zámecké interiéry i nejbližší okolí upravovali podle svých požadavků a dobového vkusu. Z období barokních úprav se do dnešních dnů dochoval například interiér zámecké kaple Nejsvětější Trojice s barokním a rokokovým zařízením. Konečnou podobu však zámek získal v 19. století, kdy byl přestavěn v empírovém stylu a dočkal se i dobových romantických "vylepšení". Zámecké interiéry naní můžete vidět tak, jak vypadaly v období první republiky, kdy tu žil hrabě Mikuláš Vladimír Des Fours Walderode se svou manželkou Gabrielou Karolínou a syny Maxmiliánem a Ludvíkem. V té době se už ovšem odpočítávaly poslední roky vzájemného soužití; po druhé světové válce byl rodině majetek vyvlastněn na základě Benešových dekretů. Soudy o jeho navrácení se táhnou dodnes.
 

Naučnou stezkou okolo Jizery

Zámek RohozecPo prohlídce zámku si můžete udělat procházku okolo řeky Jizery po naučné zámecké stezce. Samotná stezka měří 3,5 kilometru a z Hrubého Rohozce vás zavede k Dlaskovu statku a dále přes náhon řeky Jizery a Meletkovými sady do centra Turnova, kde si můžete prohlédnout Muzeum Českého ráje. Odtud se lze po červené značce okolo řeky vrátit zpět k zámku, kde vám přijde vhod Zámecká kavárna s domácími dezerty a limonádami.

Stezka je zaměřena nejen kulturně-historicky, ale i na přírodu. Tištěný průvodce je k dispozici v Městském informačním centru Turnov.