Úvod > Výlety > Výlety s příběhem > Hoffmannova Brtnice - výlet po městečku i okolí

Hoffmannova Brtnice - výlet po městečku i okolí

Bez českého architekta a designéra Josefa Hoffmanna (1870–1956) by vídeňská secese neměla svůj skvělý zvuk a pověst. Rodák z Brtnice nejenže patřil k nejvýznamějším architektům první poloviny 20. století, ale byl také uměleckým partnerem Gustava Klimta. Výstavy jeho děl jsou spolehlivým lákadlem četných zahraničních galerií, jen v České republice není Hoffmann zdaleka tak známý, jak by si zasloužil.

Hoffmannovu reputaci se během posledních let snaží napravit Moravská galerie v Brně. Právě ta pečuje o jeho rodný dům v Brtnici na Českomoravské vysočině, který si Hoffmann sám upravil. K vidění je originální nábytek, tapety a bytový textil, vesměs zhotovené dle vlastních Hoffmannových návrhů, skelněné a porcelánové servisy a další předměty.

Univerzální umělec

BrtnicePři bližším seznámení s Hoffmannovou tvorbou užasněte nad šíří jeho zálib. Navrhoval nejenom nábytek, nádobí, látky, koberce, bytový textil, stříbrné a kovové předměty, šperky, sklo a keramiku, ale také jevištní dekorace, divadelní kostýmy a plakáty. Byl důležitou osobností secesního hnutí ve Vídni a stál u zrodu Sdružení výtvarných umělců Rakouska – Secession.

V roce 1903 společně s designérem Kolomanem Moserem a průmyslníkem Fritzem Waerndorferem založil Wiener Werkstätte – Vídeňské dílny. Z jejich ateliérů vycházely užité předměty na nejvyšší estetické i řemeslné úrovni, zejména šperky, vázy, lampy a nábytek, ale také knižní vazby. Od počátečních čistých linií a geometrických vzorů se Hoffmann postupně propracovával k dekorativnějším návrhům a podobně jako například Dušan Jurkovič či Alfons Mucha s oblibou pracoval s ornamentálními motivy lidových výšivek.

Hoffmann jako architekt

Palác StocletJosef Hoffmann zároveň navrhl celou řadu domů, avšak samotný projekt byl pouhým začátkem. Podílel se také na vytváření a zařizování interiérů "na klíč", kde se samozřejmě uplatnila zejména díla jeho kolegů z Wiener Werkstätte. V Česku zanechal bohužel mnohem méně stop než v zahraničí; vedle úprav brtnického domu po rodičích navrhl například rodinné vily v Bruntále, ve Vrbně pod Pradědem či venkovský dům pro rodinu olomouckého bankéře Otto Primavesiho v Koutech nad Desnou.

Absolutním vrcholem jeho architektonické tvorby se však stal palác Stoclet, v roce 2009 zapsaný na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO coby vrcholné dílo vídeňské secese. Palác byl postaven v letech 1905–1911 coby rezidence pro rodinu belgického finančníka Adolfa Stocleta, syna majitele obřího koncernu Société Générale zabývajícího se podnikáním v železářství, strojírenství, bankovnictví. Původně měl stát ve Vídni, rodina však nakonec zvolila Brusel.

Palác Stoclet je dokonalou ukázkou Hoffmannova mistrovství a jeho pracovních postupů: interiéry i zhrady totiž kompletně vybavili umělci z okruhu Wiener Werkstätte v čele s Gustavem Klimtem. Jejich dílem jsou skleněné i porcelánové servisy, koberce, textilie, příbory, obklady stěn, tapety i mozaiky ze zlata a polodrahokamů.

Líto nám může být jediného: za sto let existence viděli vrcholné dílo Josefa Hoffmanna jen členové rodiny a jejich přátelé, protože rodina nikdy palác Stoclet nezpřístupnila veřejnosti.

Výlet po rodné Brtnici

BrtniceV Brtnici můžete nahlédnout nejen do rodné světničky věhlasného architekta, ale také do zdejšího zámku, kterému se dříve přezdívalo "Moravské Hradčany", dnes prochází postupnou rekonstrukcí.

Romantickým zážitkem bude procházka Údolím Brtnice. Tvoří jej řada zaklesnutých zákrutů a meandrů, ze svahů vystupují místy skalní útvary, jedním z nich je například Výrova skála. Zpět do Brtnice se lze vrátit přes Panskou Lhotu.

Celý popis