Úvod > Výlety > Výlety pro děti > Za výstředním šarlatánem magistrem Kelly

Za výstředním šarlatánem magistrem Kelly

Byl Edward Kelly špion anglické královny na dvoře Rudolfa II. anebo jen výstřední lékárník a alchymista? Anebo podvodník, proslavený zpackanými útěky z hradů Křivoklát a Hněvín, kterého známe především jako záporného hrdinu z filmových komedií Císařův pekař a Pekařův císař?
Kelley dorazil do Čech v doprovodu matematika, astronoma, astrologa a geografa Johna Dee. Spojoval je vášnivý zájem o okultismus a tajné vědy, ale víc bylo toho, co je rozdělovalo: Dee byl slovutný mistr, zatímco Kelley se již v rodné Anglii dostal do křížku se zákonem a kat mu za trest uřízl obě uši.
 

Neobratní špioni

PrahaHistorici, kteří se věnují výzvědné činnosti v alžbětinské době, v tom mají jasno: oba britští vzdělanci prý ve skutečnosti byli tajnými agenty královny Alžběty I. a měli se vetřít do přízně Rudolfa II., známého nadšence okultních věd, alchymie a magie. Dvojice se objevila v Praze poprvé v roce 1584.

Zatímco John Dee se již po dvou letech vrátil do Anglie ke svým knihám, vědě a školám, Edwarda Kelleyho (1555–1597) čekala u dvora strmá kariéra. Není divu, když císaři nakukal, že umí proměňovat jakýkoliv kov ve zlato a vlastní legendární černé zrcadlo, jímž se dají odposlouchávat cizí hovory a vidět na dálku či dokonce do budoucnosti! Rudolf II. jej za to jmenoval císařským radou a dvorním alchymistou, povýšil ho do šlechtického stavu a zahrnul jej milostí i majetkem.
 

Za souboj do vězení

KřivoklátKrátce nato se Kelley oženil; za ženu si vzal zámožnou vdovu Johanu Westonovou z Mostu. Prý to byla láska na první pohled a svatba se konala po měsíční známosti. Manželé společně bydleli na dnešním Karlově náměstí v paláci, kterému se později začalo říkat Faustův. Když si tu Kelley zařídil alchymistickou laboratoř, navždy to pošramotilo dobrou pověst domu. Nicméně dílen, kde působil, bylo zřejmě víc; další laboratoře byly v domě U osla v kolébce na Jánském vršku a také ve věži Mihulce na Pražském hradě.

Záhy se toho pokazilo víc než jen dobrá pověst Faustova domu. Osudné chyby se Kelley dopustil při souboji s dvorním úředníkem Hunklerem v roce 1591, při kterém přišel dvořan o život. Souboje však císař zakázal, proto byl Kelley navzdory svým titulům a známostem zatčen a uvězněn na hradě Křivoklát.
 

Stopa vede do Mostu

Hrad HněvínKdyž se po téměř tříletém vězení rozhodl, že uteče, měl zkrátka smůlu: lano, po němž se spouštěl z věže, se přetrhlo, a nešťastník si při pádu rozdrtil nohu, která mu byla vzápětí amputována. Císař mu sice odpustil, ale ne úplně: Kelley nesměl vycestovat ze země a žít i s manželkou v domácím vězení na Hněvíně, malém hrádku nad Mostem. Záhy přichystal další útěk, jenže opět spadl a zlomil si zdravou nohu. Ve 42 letech v depresi údajně spáchal sebevraždu, ale ještě předtím proklel mostecký hrad i město Most, aby se propadly do pekel za příkoří, jichž se mu zde dostalo.

Leccos z toho se splnilo; hrad zmizel za několik desítek let a samotné město o necelých čtyři sta let později. Protože však zřejmě nikdo neproslavil Hněvín tak jako podivný (a pochybný) alchymista Kelley, Most na svého záporného hrdinu dodnes s láskou vzpomíná. V parku na Hněvíně stojí jeho socha a každoročně v červnu se tu koná městská slavnost Den magistra E. Kelleyho spojená s vystoupením mágů a kouzelníků a přímo na Hněvíně můžete navštívit Kellyho expozici. A Mostečtí jdou s vynalézavostí dokonce ještě dál: protože se prý ostatky slovutného podvodníka dodnes nepodařilo najít, je možné, že Edward Kelley opravdu vynalezl "lapis philosophorum" neboli kámen mudrců a stále je tu někde mezi námi. Jeďte do Mostu, třeba ho tam potkáte!
Celý popis