Po stopách šlechtických rodů: za pokladem hraběte Chamaré na Potštejn

Na úplném začátku své existence ve 13. století nebyl Puttenstein, Půtův kámen, zkomoleně Potštejn tak mohutný jako dnes. Protože však patřil k řetězu hradů, střežících hranice království, zvolna se proměnil v rozsáhlou pevnost. Často střídal majitele – a jedním z nich byl i Mikuláš z Potštejna, rytíř, který podnikal loupeživé výpady do blízkého Slezska. Jeho řádění učinil přítrž markrabě moravský Karel, později král a císař Karel IV. Právě tehdy se zrodila šťavnatá legenda o pokladu, který škůdce Mikuláš na poslední chvíli zakopal někde na svém hradě.
 

Hrabě Chamaré a jeho ruina

V první polovině 18. století získal Potštejnsko původně francouzský, poté slezský panský rod Harbuval Chamaré. O své panství se páni Chamaré náležitě starali; v Potštejně například založili plátenickou manufakturu, jejíž produkty se vyvážely až do zámoří. A protože hrad v té době už byl jen stěží obyvatelný, dali si v městečku pod ním postavit pěkný barokní zámeček se zahradou a parkem.

Pověsti o pokladu se během staletí vynořovaly a zase mizely, ale to nejdůležitější ale mělo teprve přijít: Jan Antonín Harbuval Chamaré totiž věřil báchorce o loupežnickém pokladě na hradě víc než kdokoli před ním i po něm.

Pátrání po pokladu loupeživého rytíře Mikuláše jej stálo jmění a potštejnskou zříceninu změnilo ve skutečnou ruinu. K akci ho prý vyprovokovalo zmatené vyprávění kostelníka, kterému se každou noc zjevoval přízrak bledé krásky. Když se odvážně vypravil v jejích stopách, dívka ho dovedla k hradu a pokynula rukou směrem k hlavnímu paláci, jehož kamenné zdi vzápětí začaly šeptat "…poklad…".

Hrabě neváhal. Jenže ačkoli se snažil třicet osm let, kromě sítě středověkých chodeb nenašel nic, a ještě zkomplikoval práci dnešním archeologům.
 

Zámek jako utkaný ze snů

Nebylo by fér popisovat hraběte jen jako ničitele: poté, co se ujal správy panství Nové Hrady, tu nechal vystavět půvabný rokokový zámek. Ten na rozdíl od jiných památek nebyl nikdy přestavován, takže se zachoval v původní podobě dodnes a patří do úzké skupiny rokokových staveb v Česku. Dál také zveleboval zámek v Potštejně. Nyní se sem můžete vypravit na prohlídky historických interiérů, ale také na kostýmové hrané prohlídky a speciální prohlídky vánoční. Najdete tu také zámeckou cukrárnu a galerii, několik zámeckých apartmánů, pohádkovou místnost Pohádkov, kde si můžete zkrátit dlouhou chvíli s malými dětmi, anglický park a růžovou zahradu.

Lákadlem pro rodiny s dětmi je tajemné sklepení Bubákov, kde se setkáte tváří v tvář dokonce i s loupeživým rytířem Mikulášem z Potštejna i s jeho oddaným pomocníkem Křivohubým Ješkem. Ovšem pozor, díky efektnímu nasvícení, šeru a podivným zvukům se tu občas bojí i dospělí, proto je prohlídka doporučována dětem až od šesti let.

A nakonec nesmíte zapomenout na místo, kde sláva Potštejna začala: na zříceninu středověkého hradu na kopci nad městem. Je tu otevřeno od dubna do října a kromě barokní kaple e svatými schody tu objevíte malou expozici, občerstvení a stádečko černých koz. Nakonec se můžete vypravit na zříceninu hradu Velešov. Patrně vás nepřekvapí, že i tady hrabě hledal svůj poklad, nakonec tu ale místo zlata a drahokamů těžil jen vápenec a kámen na stavby ve městě. Na východním úbočí kopce nechal zřídit lanovku pro transport materiálu, jejíž pozůstatky jsou stále patrné.