Úvod > Výlety > Pěšky po Česku > S osobností na procházku: po Praze s architektem Josefem Fantou

S osobností na procházku: po Praze s architektem Josefem Fantou

Na přelomu 19. a 20. století byl architekt Josef Fanta (1856–1954) jednou z vůdčích osobností nově nastupujícího směru, secese. Právě v té době se zrodily jeho nejznámější stavby, k nimž se vydáme na procházku s Kudy z nudy. Začít samozřejmě nemůžeme jinde než u nejznámější a největší, na pražském Hlavním nádraží. V nejpůsobivějším interiéru vznikla kavárna, kde by byl hřích se nezastavit – jmenuje se totiž přímo podle svého tvůrce: Fantova kavárna.
Vraťte se v čase o sto let nazpět a nechte na sebe působit originální styl secesní Fantovy kavárny na Hlavním nádraží. Zastavte se, nechte myšlenky volně plynout a posaďte se kdekoliv ve skvostném interiéru. Ačkoli budete uprostřed rušného nádraží – mimochodem největšího osobního železničního nádraží u nás – přesto vás tu obklopí hřejivá atmosféra časů, kdy se nikam příliš nespěchalo. Vychutnáte si tu nejenom výběrovou kávu, ale i nefalšovaný kousek historie.
 

Z Hlavního nádraží na Václavské náměstí

Největší Fantovou pražskou stavbou byla odbavovací hala a budova dnešního Hlavního nádraží, na nichž pracoval v letech 1901–1909. Zakázku dostal díky vítězství v soutěži, v bývalé odjezdové hale s dekorativní střešní kupolí dnes architekta připomíná secesní Fantova kavárna.

Od nádraží jděte na Václavské náměstí a zastavte se u Wiehlova domu. Jméno připomíná jeho stavitele, architekta Antonína Wiehla (1846–1910), který si novorenesanční dům na nároží Václavského náměstí a Vodičkovy ulice postavil v letech 1894–96 pro vlastní potřebu a podle vlastního projektu. Často spolupracoval s Josefem Fantou a Mikolášem Alšem, kteří pro něj nenavrhovali pouze malby, ale i sgrafita – například právě ta, která zdobí fasádu Wiehlova domu. Architekt dům v závěti odkázal České akademii věd a umění.
 
 

Spolupráce s mecenášem Josefem Hlávkou a rekonstrukce kostela na Zderaze

Josef Fanta se zapojil i do projektů významného mecenáše a architekta Josefa Hlávky. Fanta pro něj navrhl takzvané Hlávkovy domy, komplex novorenesančních domů ve Vodičkově a Jungmannově ulici. Výnosem z pronájmů Hlávka financoval svou nadaci, která sponzorovala například stavbu Národního divadla, Národního muzea nebo dostavbu katedrály sv. Víta na Pražském hradě. V domě žil například spisovatel Julius Zeyer.
Přes Karlovo náměstí pokračujte k areálu Českého vysokého učení technického a do Jenštejnské ulice; tady stojí budova Hlávkových kolejí, které Hlávka nechal postavit podle Fantova návrhu pro studenty z chudých rodin s výbornými studijními výsledky.

Na nároží Dittrichovy a Resslovy ulice se zastavte u kostela sv. Václava na Zderaze. Když byl roku 1785 zrušen augustiniánský klášter, kostel byl odsvěcen a jeho zařízení rozprodáno;  například sochy zemských patronů putovaly do baziliky sv. Václava ve Staré Boleslavi, knihy a část archivu byly předány do Klementina, dnešní Národní knihovny. Když na konci 19. století chrámu hrozila demolice, zachránil jej Spolek pro obnovu kostela sv. Václava na Zderaze a rekonstrukce podle projektu architektů Antonína Wiehla a Josefa Fanty. Nový liturgický mobiliář vytvořil z větší části František Bílek, dnes o chrám pečuje Církev československá husitská.
 
 

Klenot pražské secese: dům pěveckého spolku Hlahol

Přes Jiráskovo náměstí a kolem Tančícího domu pokračujte na Masarykovo nábřeží. V letech 1904–1905 tu podle návrhu architekta Josefa Fanty vyrostl secesní dům pro pěvecký spolek Hlahol; předním průčelím je obrácený na nábřeží, zadním do Vojtěšské ulice. Reprezentativní dům s koncertním sálem, proskleným stropem a bohatou výzdobou patří mezi nejkrásnější secesní památky Prahy. Na výzdobě se podíleli malíř Alfons Mucha, malíř Karel Ludvík Klusáček a sochař Josef Pekárek, pamětní desky na fasádě pak připomínají tři sbormistry Hlaholu, Bedřicha Smetanu, Karla Bendla a Karla Knittla.
 
 

Pivovarnický dům U Vejvodů

Josef Fanta se zasloužil o rekonstrukci řady památek. Mezi ně patří vedle kostela na Zderaze také pivovarnický dům U Vejvodů v Jilské ulici na Starém Městě. Středověký dům se kdysi nazýval také U Turků: v 17. století totiž byl jeho majitelem Mikuláš František Turek z Rosenthalu, starosta Starého Města. V roce 1908 budovu koupila Umělecká beseda a nechala dům upravit v secesním stylu podle projektu Josefa Fanty.
Zlatou, Liliovou a Karlovou ulicí pokračujte na Karlův most a přes Malou Stranu až na takzvané Pětikostelní náměstí ve Sněmovní ulici. Naším cílem je hotel Alchymist: nachází se totiž v historickém domě, kde Josef Fanta žil od roku 1903 až do své smrti v roce 1954. Jeho bydliště zdobí pamětní deska, Fanta je pochován na Olšanských hřbitovech v rodinné hrobce, kterou sám navrhl.
 
 

Ministerstvo průmyslu a obchodu

Poslední zastávkou výletu je palác Ministerstva průmyslu a obchodu Na Františku u Dvořákova nábřeží mezi Štefánikovým mostem a Anežským klášterem. Rozložitá budova s nepřehlédnutelnou kopulí se začala stavět v roce 1928 a dokončena byla v roce 1934. Společně s dnešním ministerstvem dopravy a ministerstvem zemědělství šlo o jednu z trojice reprezentativních státních budov, které nechala československá vláda postavit na nábřeží Vltavy. Kdyby vznikla o pár desítek let dřív, zřejmě by pompézní architekturu nikdo nekritizoval, ve třicátých letech ale kritici budově zastaralý styl vyčítali. Dodejme však, že návrh Josefa Fanty zvítězil ve veřejné soutěži, jíž se účastnilo šest architektů.