Clary-Aldringenovské investice odstartovaly horečnou stavební činnost.
Vyrůstaly lázeňské domy, hotely, k obrazu
barokního vkusu se přebudovával zámek i zahrady, kde byl vystavěn Zahradní dům a barokní voliéra se zahradním schodištěm. Nejvýraznějším počinem ovšem byla smlouva, kterou uzavřel hrabě František Karel Clary-Aldringen s
Matyášem Bernardem Braunem. Nejslavnější český sochař na jejím základě vytvořil své dost možná nejkrásnější dílo – úchvatný, dvacet metrů vysoký
morový sloup Nejsvětější Trojice.
Po celé 18. století rok po roce vzrůstá popularita
teplických lázní. Brzy jde o jednu z nejmódnějších sezónních destinací v Evropě. Jezdí sem
umělci, panovníci, vojáci, politici, šlechta – kdo něco znamená, chce se nechat vidět v
Teplicích. Na počátku 19. století už se Teplicím přezdívá
Malá Paříž, dochází tu k jedinečným setkáním – třeba
Beethovena s Goethem, ve zdejších salónech se řeší evropská politika na nejvyšší úrovni. Mnoho z tehdejší atmosféry zůstalo zakleto
v teplických ulicích, náměstích a zahradách dodnes.
Regionální muzeum sídlící na teplickém zámku ve spojení s nádhernou zahradou a bez nadsázky úchvatným
Zámeckým náměstím korunovaným Braunovým morovým sloupem a bělostným
barokním kostelem sv. Jana Křtitele, lázeňské ulice a parky a pozoruhodná
Botanická zahrada – to je prostě třeba vidět. A samozřejmě, lázeňské procedury.
Nechte se v Teplicích opečovávat a rozmazlovat!