Úvod > Výlety > Na hrady a zámky > Výlet na pohádkový zámek Sychrov za Černou Bertou a knížetem Rohanem
Výlet na pohádkový zámek Sychrov za Černou Bertou a knížetem Rohanem
"> "> "> "> ">

Výlet na pohádkový zámek Sychrov za Černou Bertou a knížetem Rohanem

„Právě jsem ji zaslechla v přízemí,“ svěřovala se pobledlá šeptem komorná své přítelkyni. „Jakmile jsem slyšela šustění těch naškrobených sukní, vzala jsem nohy na ramena!“ Druhá služka se jenom zasmála – nejznámější zámecké strašidlo bylo totiž široko daleko známé svou mírumilovností.
Dáma, která se v tuhých naškrobených sukních noc co noc prochází chodbami a komnatami, byla za svého života princeznou z Rohanu. Kolébkou prastarého francouzského rodu byla Bretaň, kde o nich můžeme vystopovat nejstarší zmínku již v roce 951. Ale jak se vlastně dostali Rohanové do Čech?
 

Jako kníže Rohan

Rohanové se pyšnili titulem „princů královské krve“, v jisté historické situaci byli i soudem stanovenými dědici královského majetku a díky obratné sňatkové politice byli spřízněni téměř se všemi panovnickými rody v Evropě. V době revoluce se jim tohle všechno vymstilo, a tak museli z Francie uprchnout. Usadili se v rakouské monarchii a na rozdíl od jiných šlechtických rodů se už do Francie nevrátili, ale naopak pevně srostli s novou vlastí. Hlavním rodovým sídlem se stal zámek Sychrov, jehož přepychové interiéry si zahrály v řadě filmových pohádek. V Praze Rohany dodnes připomíná Rohanský ostrov, Rohanské nábřeží a malostranský Rohanský palác.


 

Rohanové a pohádkový zámek Sychrov

Protože si Rohanové potrpěli na reprezentaci, nechali Sychrov několikrát přestavovat. Dnešní novogotickou podobu zámek s neobvyklými červenými fasádami získal v polovině 19. století podle projektů zahraničních architektů, ovšem na umělecké výzdobě a výrobě vyřezávaných obkladů stěn a dveří, nábytku a dalších předmětů se podíleli výhradně domácí řemeslníci.



Prohlídka vám ukáže, jak se ve druhé polovině 19. století žilo na bohatém venkovském sídle. Za vidění stojí také anglický park s řadou romantických staveb a tradiční Skotské hry, které se konají každoročně v srpnu.
 

Hodné zámecké strašidlo

A jak to bylo s tou dámou v šustících sukních, která se noc co noc prochází zámeckými komnatami? Zkrátka na Sychrově nemají ani bílou, ani zelenou, ale Černou paní. Jmenuje se Berta a nenosí smůlu, jak by člověk podle smutné barvy jejího roucha čekal, ale naopak je to strašidlo laskavé a dobromyslné. Berta, princezna z Rohanu a kněžna z Bouillonu (1782–1841) skutečně existovala; z donucení se prý provdala za svého strýce, ale jejich jediné dítě zemřelo při porodu. Berta přežila, ale už nikdy ji nikdo neviděl jinak než v černých smutečních šatech. Po zbytek života se věnovala charitě a lidumilné činnosti, po smrti se pak vrátila na Sychrov v podobě Černé Berty. Schválně, zda ji potkáte při nočních či kostýmovaných prohlídkách?