Titul
nejstaršího letoviska v okolí
Prahy nemají
Dobřichovice, Černošice,
Říčany ani
Senohraby, ale
Roztoky. Už v polovině 19. století se staly oblíbeným výletním a prázdninovým místem pražské smetánky. Díky vybudování
železnice z Prahy do Drážďan se cesta najednou zkrátila na pár desítek minut a do Roztok začali na
letní byt jezdit
obchodníci, továrníci a další bohatí Pražané. K těm prvním patřil
právník a poslanec František August Brauner s manželkou Augustou. V roce 1861 si koupili takzvaný Malý mlýn na Únětickém potoce a proměnili jej v letní sídlo. Dnes jej využívá jako správní budovu
Středočeské muzeum, ovšem přístupná je zahrada. Tam stojí domeček, který si snadno dokážete představit někde na anglickém venkově. V letech 1903–1904 si ho podle vlastního návrhu nechala postavit
Zdenka Braunerová, dcera
Augusta Braunera, malířka, knižní výtvarnice a spoluzakladatelka moderní české grafiky.
Milované Roztoky a ateliér v anglickém stylu

Když Zdenka poprvé přijela do
Roztok, byly jí asi čtyři roky. Městečko v údolí
řeky Vltavy si zamilovala a jezdily sem za ní spousty přátel z uměleckých kruhů z domova i zahraničí. Svůj první ateliér měla v podkroví
Braunerova mlýna. Další
ateliér si navrhla sama. Inspirací pro ni byl
ateliér Františka Bílka v
Chýnově i
anglické venkovské domy, které viděla v britských časopisech o architektuře. Plány si nakreslila sama, stavbou pověřila místního zednického mistra a v milovaném domečku pak malovala, tvořila grafiky a zdobila sklo či nábytek.
Po Zdenčině smrti v roce 1934 vystřídal
zahradní ateliér několik majitelů. Povodeň v roce 2002 sice domeček zaplavila až po střechu, ale rekonstrukce v dalších letech půvabné stavbě vrátila původní podobu. Dnes proto můžete vidět dveře, okenice, trámové stropy salonu, ateliéru i podkrovní místnosti v původní barevnosti a povrchové úpravě. K vidění je množství osobních a rodinných předmětů, dobových doplňků a fotografií.
Letní sídla v Tichém údolí

Pro Zdenku se její ateliér stal oblíbeným útočištěm, odkud pěšky nebo na bicyklu vyrážela na malířské výpravy do
Roztok či nedalekých
Únětic a
Klecan. Po jejích stopách se můžete vypravit do
Tichého údolí a okolí, odkud se otvírají krásné vyhlídky na
Suchdol a na
Okoř. Přitom můžete zvědavě okukovat
historické letní vily, které během druhé poloviny 19. století vyrostly v
údolí Únětického potoka. Z přibližně padesáti domů se jich dochovala asi polovina, informativní tabule s jejich plánem a podrobným popisem je umístěná u vstupu do Tichého údolí, jen pár desítek kroků od
Braunerova mlýna.

Komu by nestačila procházka
údolím Únětického potoka, může dojít do
Únětic, zastavit se v
Únětickém pivovaru, a pak v
obci Černý Vůl odbočit po žluté značce do
Úholiček. Přes
Švestkovnu a
vyhlídky Stříbrník a Řivnáč pak dojdete k
Levému Hradci. Ostroh nad
řekou Vltavou byl osídlený už v mladší době kamenné, dodnes tu jsou patrné stopy po valech velkého hradiště. Pravděpodobně tu sídlil
přemyslovský kníže Bořivoj I., který na Levém Hradci v 80. letech 9. století založil
první křesťanský kostel v Čechách, zasvěcený sv. Klimentovi. Po zelené značce pak sejdete k řece a po jejím břehu se vrátíte k
roztockému nádraží.