!

Upozornění: Vzhledem k aktuálním vládním opatřením jsou akce a provoz turistických cílů omezeny. Doporučujeme před vlastní návštěvou ověření u organizátora.

Úvod > Výlety > Cesty poznání > S osobností na procházku: z Prahy do Lán, Vídně a Lublaně s Jože Plečnikem
S osobností na procházku: z Prahy do Lán, Vídně a Lublaně s Jože Plečnikem
"> "> "> "> "> "> "> "> ">

S osobností na procházku: z Prahy do Lán, Vídně a Lublaně s Jože Plečnikem

Slovinský architekt Jože Plečnik (23. 1. 1872 Lublaň, Slovinsko – 7. 1. 1957 tamtéž) se na přání prezidenta T. G. Masaryka stal prvním oficiálním architektem Pražského hradu a výrazně ovlivnil jeho podobu. Pojďte se vypravit po jeho stopách nejenom po Hradčanech, ale také do rezidence našich prezidentů v Lánech a ke kostelu na pražských Vinohradech, který patří k nejpůsobivějším Plečnikovým stavbám.
Průkopník moderní architektury a jeden z nejvýznamnějších architektů 20. století Jože Plečnik byl celý život rozkročený mezi rodnou Lublaní, Vídní, kde vystudoval vídeňskou akademii pod vedením jednoho ze zakladatelů moderní evropské architektury Otty Wagnera, a Prahou, kam jej přivedlo přátelství se spolužákem Janem Kotěrou. Po desetiletém působení ve Vídni se roku 1910 přestěhoval do Prahy, kde začal působit jako profesor dekorativní architektury na Vysoké škole uměleckoprůmyslové. Spřátelil se s T. G. Masarykem a po vzniku republiky se stal architektem Pražského hradu, aby podle Masarykova přání „hrad monarchistický přeměnil na hrad demokratický“.
 

Plečnikův Pražský hrad

Plečnikovy práce prozrazují vliv středomořské architektury i vídeňské secese, antiky a rané italské renesance. Jeho styl kombinuje moderní a klasické prvky, zejména sloupy, balustrády a pilíře, a to z kvalitních materiálů, jako byla žula a mramor. Česká republika má štěstí: právě s úpravami Pražského hradu je spojeno vrcholné období Plečnikovy tvorby. Protože ale Plečnik byl současně v roce 1920 jmenován profesorem architektury na nově založené lublaňské univerzitě, práce v Praze probíhaly hlavně na dálku.

Stopy po Plečnikově působení jsou na Pražském hradě k vidění dodnes, řada z nich se po roce 1989 dočkala pečlivé obnovy. Podle jeho plánů byly upraveny zahrady Rajská, Na valech a Na Baště na jižní straně Hradu včetně vyhlídkového altánu, teras a zimní zahrady. Ze zahrady Na Baště vede Plečnikovo Býčí schodiště na třetí nádvoří, kde architekt nechal vztyčit 18 metrů vysoký monolit z mrákotínské žuly. Kromě něj instaloval novou dlažbu, navrhl přístřešek nad vykopávkou předrománské rotundy sv. Víta a románské Spytihněvovy baziliky u stěny katedrály sv. Víta a novou kašnu pod pozdně gotickou plastikou sv. Jiří, která nahradila barokní předchůdkyni. Podle jeho plánů bylo upraveno také první nádvoří včetně praporových stožárů před Matyášovou branou a vstupní sloupová síň Španělského sálu. Na severní hraně Jeleního příkopu vybudoval Masarykovu vyhlídku s vinicí, kde prezident rád odpočíval, nechal též upravit byt prezidenta v Novém královském paláci a zřídit sloupovou síň Bellevue pod Ústavem šlechtičen.
 

Rothmayerova vila ve Střešovicích

Spojit působení v Lublani a v Praze v podmínkách první republiky nešlo, a tak se prodlouženou Plečnikovou rukou v Čechách stal jeho žák Otto Rothmayer (1892–1966).



Do Prahy Plečnik jezdíval hlavně v létě, aby na vlastní oči prověřil odvedenou práci. Vy se cestou zastavte v Rothmayerově vile v pražských Střešovicích, v níž Muzeum města Prahy nabízí expozici o spolupráci obou architektů. Trvala až do roku 1934. Když Plečnik na Pražském hradě skončil a definitivně se vrátil do vlasti, Rothmayer se stal jeho pokračovatelem. Kromě návrhů a realizace vnitřního zařízení pro interiéry bytu prezidenta Masaryka se podílel na přestavbě jižního křídla na prvním nádvoří na apartmá pro státní návštěvy a na úpravách Tereziánského křídla Starého královského paláce. V západním křídle na přelomu 40. a 50. let vznikl jeden z monumentálních sálů, dnes zvaný Rothmayerův.
 

Rezidence českých prezidentů v Lánech

Masaryk si Plečnikův styl oblíbil, a tak na proměny Pražského hradu navázaly nadčasové úpravy interiérů zámku v Lánech a zámeckého parku, oficiální rezidence našich prezidentů. Sídlo, které mladý československý stát koupil od Fürstenbergů, prošlo na konci 19. století rozsáhlou rekonstrukcí, a tak do něj Plečnik příliš nezasahoval. Zařídil například prezidentovu pracovnu a vstupní bránu, jejíž průčelí a další místa osadil symboly republiky v podobě lvíčků. Další lví hlavy zdobí Plečnikovu kašnu v ohradní zdi s pěti kamennými sloupy a pěti lvími hlavami – chrliči, z nichž vytéká voda do kamenné mísy a odtud pak dalším lvím chrličem do rybníka. Symbolika je jasná: pět zemí – Čechy, Morava, Slezsko, Slovensko a Podkarpatská Rus – se spojilo a vytvořilo jednu Československou republiku.



Podle jeho návrhů byl též upraven starý skleník z 19. století a prostor před skleníkem, dřevěný včelín a kůlna se slepičárnou; ta jediná se nedochovala. Na různých místech parku nechal Plečnik rozmístit takzvané „prezidentské lavičky“ (jejich počet se v péči posledních prezidentů stále rozrůstá), nejvýznamnějším architektovým zásahem ovšem byl nový vodní systém parku. Pár minut chůze od zámku Plečnik založil rybník; ten napájí potok protékající napříč Lánskou oborou od zásobovacího rybníku. Přes potok vedou tři jednoduché lávky, jejichž zděná zábradlí zdobí kamenné koule. Na ostrůvek v novém rybníku vede prostá dřevěná lávka, Plečnikem plánovaný altán nakonec vznikl až v nedávné době. Místo s hezkou vyhlídkou na zámek a kostel patří podobně jako takzvaná Perníková chaloupka k oblíbeným místům návštěvníků lánského parku.
 

Plečnikův kostel na Vinohradech

Protože jsme zvolil postup podle času, kdy se jednotlivá místa v Plečnikově péči měnila, čeká nás návrat do Prahy. Posledním Plečnikovým dílem v Česku je kostel Nejsvětějšího Srdce Páně v Praze na náměstí Jiřího z Poděbrad. Originální stavba z let 1928 až 1932 je inspirována starokřesťanskými vzory a Noemovou archou. Interiér s dřevěným kazetovým stropem vyvolává představu bezpečného podpalubí, útočiště před rozbouřenými vlnami okolního světa. Nad hlavním oltářem z bílého mramoru se vznáší zlacená postava Krista v symbolickém srdci, doplněná šesti českými světci.



Také u vinohradského kostela posílal Plečnik všechny plány a návody poštou, na rozdíl od jiných staveb ho ale nikdy nespatřil. Protože část veřejnosti tehdy ostře protestovala proti jeho plánovaným zásahům v okolí Pražského hradu a Hradčan, spolupráci s Prahou, Masarykem a českým státem ukončil a vrátil se do vlasti.
 

Za Plečnikem do Vídně a Lublaně

Kdyby náš výlet s osobností vedl přes Vídeň až do Lublaně, měřil by téměř 900 kilometrů. Ve Vídni bychom se zastavili hlavně u Zacherlova paláce, který Plečnik dokončil roku 1905 a bývá označován za jednu z prvních moderních staveb Vídně.

Nejhezčí stavby Jože Plečnika ale najdete v Lublani, kde v posledních dvaceti letech svého života ovlivnil urbanistické řešení města a současně vybudoval školu architektury. Mezi nejznámější díla patří Trojmostí přes řeku Lublanici, tržnice, Národní a univerzitní knihovna, kostel sv. Michala na Blatech či takzvaný Žehličkový dům na výjimečně dlouhém a úzkém trojúhelníkovém pozemku.

Architekt zemřel v roce 1957 a je pochován na hřbitově Žale, který rovněž sám projektoval. V Lublani si rovněž můžete prohlédnout muzeum Jože Plečnika, umístěné v jeho domě ve čtvrti Trnovo.

Podrobná trasa na mapy.cz