Vyzkoušejte si sklářské řemeslo na vlastní kůži ve Škrdlovicích nebo Karlově
Většina původních skláren na
Horácku už sice zanikla, ale pořád existují místa, kde se můžete podívat mistrům sklářům pod ruce a sami si vyzkoušet, jak složité jejich řemeslo je. Ve
Škrdlovicích u
Velkého Dářka fungovala sklárna od roku 1941. Původně malý rodinný podnik se postupně rozrostl a zmodernizoval. Výroba se specializovala na hutnické sklo, ale působila zde i řada výtvarníků. Souhrou mnoha nepříznivých okolnostní provoz skončil v roce 2008. Na tuto tradici se ale rozhodli navázat v areálu
U Hrocha. Otevřeli
sklářskou huť, kde mohou návštěvníci sledovat tradiční sklářskou výrobu a po předchozí objednávce si dokonce vyrobit svůj vlastní výrobek při tzv. skláření. Spojte návštěvu hutě s objevováním Žďárských vrchů, oblast okolo Velkého Dářka je ideálním výchozím bodem.
Ve
Škrdlovicích začínal jako vedoucí sklářské huti zakladatel další úspěšné nedaleké sklárny,
Jaroslav Svoboda. Během svého působení v pozici vedoucího se staral nejen o technický rozvoj, ale kladl důraz také na výtvarnou produkci huti. Navrhoval rozsáhlé kolekce stolních a dekorativních předmětů, oživoval zapomenuté techniky a snažil se o netradiční spojení technických a výtvarných konceptů. To vše vyústilo v roce 1990 v otevření jeho vlastní
sklárny v Karlově. V devadesátých letech byl velký boom českého skla, sklárna se rozrůstala a pracovalo v ní více než 120 zaměstnanců, z toho 14 mistrů sklářů. Od roku 2001 zákazníků ubývalo, a i když muselo dojít ke snižování stavů, sklárna funguje dodnes, a to se třemi skláři a dvěma brusiči. Za svá díla získal Jaroslav Svoboda mnoho ocenění, jsou zastoupena ve sbírkách 12 muzeí a obdivovat je mohli návštěvníci jak doma, tak po celém světě během 27 samostatných a více než 30 kolektivních výstav.
Krásná galerie jeho děl se nachází také přímo ve
sklárně v Karlově a určitě ji stojí za to navštívit. Každý všední den v dopoledních hodinách můžete vidět
mistry skláře při práci, dozvíte se, jak sklo vzniká, a s dětmi si vyzkoušíte malování na sklo. Nezapomeňte si odnést suvenýr z podnikové prodejny.
Zaniklé sklárny vás zavedou do malebných vesniček v krásné přírodě
Původní malé sklárny, které fungovaly na Vysočině v 16., 17. a 18. st., patřily místním šlechtickým rodům a mistrům sklářům. Pokud se vydáte po jejich stopách, dostanete se do půvabných vesniček s kouzelnou architekturou patřících do památkové rezervace. V jejich okolí se navíc nachází unikátní příroda CHKO Žďárských Vrchů. Sklářskou historii Křižánek dokládají nálezy kolem domů, jako jsou střepy nebo struska. Třeba budete mít štěstí a nějaký vzácný úlomek najdete i vy. Malebná vesnička vás okouzlí nejen svou architekturou, ale také okolní přírodou.
Spojte návštěvu s výletem na tajemné skalní útvary Milovské Perníčky nebo na nejvyšší vrchol Žďárských vrchů Devět skal. V Panském domě si můžete prohlédnout také sklo z 19. a 20. st. Nejdelší sklářskou historii má okolí Herálce. Sklárny zde fungovaly od konce 16. století do roku 1916. V Mariánské huti u Herálce se v době největší slávy vyrábělo až 4 000 ks tabulového skla ročně a spolu s výrobky z nedaleké Nové huti se vyváželo do celé monarchie a Ameriky. Do dnešních dnů se zde dochovala správní budova a v obou obcích několik původních domů. V kostele Sv. Kateřiny v Herálci se můžete pokochat lustrem, který v místních sklárnách vyrobili. Jednou z nejzachovalejších lokalit jsou Milovy a jejich okolí. Ve slavné huti vyráběli jak běžné užitkové sklo, tak luxusní sklo, které bylo na povozech exportováno do západní a jižní Evropy, Ameriky a asijských zemí. Dnes se v obci nachází zrekonstruovaný starý skelmistrovský dům, kde můžete navštívit muzeum milovského skla a projít si naučnou stezku Příběh krajiny pod Čtyřmi palicemi nebo vyrazit na nedaleký Karlštejn.
Pokud se chcete o historii sklářství na Vysočině dozvědět víc, navštivte Horáckou galerii a muzeum Nové Město na Moravě, Regionální muzeum ve Žďáře nad Sázavou nebo Muzeum nové generace v Zámku Žďár.