Úvod > Výlety > Cesty poznání > Po stopách Santiniho napříč Čechami

Po stopách Santiniho napříč Čechami

V Čechách a na Moravě najdete v současnosti 10 areálů se Santiniho stavbami, které jsou přístupné veřejnosti jako kulturní památky. Náš výlet vás zavede tentokrát do zámku Karlova Koruna, do Kutné Hory a do klášterního areálu v Želivi.

Iluzivní baroko Karlovy Koruny

Zámek ŽelivNáš výlet začneme na zámku Karlova Koruna, který je považován za jeden z vrcholů iluzivního baroka v Čechách.

František Ferdinand hrabě Kinský byl nejvyšším kancléřem českého království a budoval tento zámek původně jako monumentálně pojatý letohrádek. Krátce po dokončení v roce 1723 objekt navštívil císař Karel VI. a na jeho počest byl zámek nazván Karlova Koruna.

Stavba samotná má podivuhodnou dispozici. Ke střednímu dvoupatrovému válcovému jádru přiléhají tři patrová boční čtvercová křídla. Interiér zámku je v obou podlažích rozvržen do deseti hlavních prostorů, které se nezávisle na vnějším objemu symetricky prolínají.


 

Katedrála vedle kostnice

Další zastávkou je konventní chrám Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele v Sedleci u Kutné Hory, který byl vystavěn v letech 1290-1320 neznámým Mistrem sedleckého chrámu na místě původního románského kostela. Po zničení husity se záhy objevily pokusy o její obnovu, přesto katedrála zůstala po celých následujících 279 let v ruinách. Zásadní změna nastala s příchodem opata Jindřicha Snopka, který navázal spolupráci s mladým nadějným architektem.

Katedrála SedlecMladý Jan Blažej Santini představil opatovi vlastní řešení rekonstrukce gotického prostoru a opat novému stylu dal své požehnání. Santini dramaticky využil mimořádně rozměrného čelního okna, před které vestavěl subtilní vstup doplněný sochami v nadstavbě. Stěžejním vyjádřením spojení gotiky a baroka je valená klenba hlavní lodi, dekorovaná sítí kroužených žeber. Toto zaklenutí je použito také v transeptu a chóru, zatímco ochoz a boční lodi jsou zaklenuty originálními plackovými klenbami oddělenými lomenými žebrovými pasy. Santiniho osobitost je patrná také v provedení samonosných bočních schodišť a ve zpracování západního průčelí s portikem ve tvaru trojitého baldachýnu.

Vrchol štítu je zakončen čtyřlistou rozetou a celé průčelí zdobí raménka a fiály, jež údajně inspirovala pozdně gotická sedlecká monstrance, nejstarší dochovaná umělecká památka sedleckého chrámu.
 

Želivský klášter

Posledním bodem výletu je klášterní kostel Narození Panny Marie v Želivě. Santini sem přichází v roce 1714, aby vypracoval projekt a následně stavbu dozoroval až do jejího dokončení v roce 1720. Santiniho úkol v Želivě byl odlišný než předtím v Sedleci nebo Kladrubech, kde se jednalo o přestavbu původně středověkého chrámu v duchu barokní gotiky. Zde měl za úkol dostavět novou část a připojit ji k opravenému gotickému kněžišti.

Osa kostela je opticky prodloužena předsunutou předsíňkou a bočními věžemi, mezi něž je umístěna gotická monstrance osazená dle Santiniho návrhu v roce 1719. Komplikovaně je řešená prostorová koncepce interiéru.

Jsou zde 3 lodě rozdělené mezi sebou zavěšenými visutými klenáky působícími neskutečně křehce, stejně jako průhledy do vrchního patra u bočních velkých oken. Podobně jako u řady jiných Santiniho staveb je možno právě tyto prvky interpretovat jako cestu ke světlu.
Celý popis