Oblastí tiské žuly
Výlet začíná v
Lubenci, kam zasadil Karel Čapek svou povídku Modrá chryzantéma. Tu zde sice asi nenajdete, ale od března do května zde kvete jiná vzácná květina, silně ohrožený
koniklec luční český. Koniklec objevíte na tzv. Ruském kopci, kde je další zajímavostí v roce 2008 zrekonstruovaný památník obětem 1. světové války. Další informace o Lubenci a okolí vám prozradí
Naučná stezka okolím Lubence, která se z obce rozbíhá do všech stran.
Výlet vede po této stezce směrem na jih, do lesů a ke
skalní vyhlídce Bílý kříž. Odtud je široký rozhled do
Postřelí, povodí řeky Střely.
K vyhlídce se vážou p
ověsti spojené s hrabětem Lažanským. V první verzi se mladý hrabě zamiloval do dívky neodpovídající jeho stavu a z nešťastné lásky skočil z této skály. V další verzi pak zde spadl v mlze při lovu na bílého jelena. Vyhlídka se nachází na okraji skalnatého masivu
Liščí skály s četnými lavinovými poli. Celá oblast směrem k obcím Tis u Blatna, Blatno a Malměřice je
významnou geologickou jednotkou hornin tiského granitového masivu. Místní
tiská žula modrošedé barvy je pro své kvality používaná ve stavebnictví i kamenictví a naleznete ji i na nádvoří
Pražského hradu i některých stanicích pražského metra.
Ermitáž rodu Lažanských
Zelená turistická cesta by vás po svahu skal zavedla krásnými lesy až na
Tiské mokřady, další významnou a zajímavou lokalitu. Vydáte se však dále po
NS Okolím Lubence k
zámku Struhaře v bývalé obci Struhaře. Cestou potkáte zbytky tzv.
Ermitáže, kterou zde nechal na konci 19. století zbudovat vlastník zámku,
hrabě Vladimír Lažanský. Ermitáž sloužila k odpočinku hostů a zahrnovala lavičky, síť cest vhodných i pro kočáry, řadu schodišť i dosud zachované
umělé jeskyňky jako odpočívadla. Samotný zámek Struhaře, přestavěný v 17. století ze starší tvrze, je nyní v soukromém vlastnictví a prochází rekonstrukcí.
Dále vede stezka pohodlnou cestou lesem k
Hraběcí (Lažanské) studánce. Místní pramen byl v 19. století opatřen plastikou žáby, zpod které dodnes vyvěrá pitná voda do mísy ve tvaru lastury. U studánky je také
turistické odpočívadlo. Od Hraběcí studánky je to již kousek po místně značené modré značce do Žďárku a odtud po žluté turistické značce do
Chyše. Cesta vede příjemnou krajinou přes lesy i louky a mnoho lidí zde nejspíš nepotkáte.
Před sestupem do Chyše se ještě pokocháte výhledem na zámek Chyše i údolí
řeky Střely ze
skalní vyhlídky. Kousek pod vyhlídkou je drobná pozoruhodnost, kterou objeví jen všímaví turisté.
Skalní nápis upomíná na významného chyšského rodáka, poslance Českého zemského sněmu a starostu Chyše,
Dr. Franze Brehma.
Zámek chyše se Zámeckým pivovarem
Velkolepým završením výletu je
město Chyše s novogotickým zámkem, rozsáhlým zámeckým parkem i Zámeckým pivovarem s restaurací. Výlet se vyplatí naplánovat na dobu, kdy jsou tyto atrakce otevřeny. Historie
zámku Chyše sahá až do roku 1158. Postupně měl podobu gotického hradu, renesančního a barokního zámku, v 19. století proběhla přestavba ve stylu anglické gotiky. Každá doba zde nese své stopy, vzácná je například nástropní olejomalba z roku 1699 od mistra českého baroka,
Petra Brandla. Zámek prošel v nedávných letech pod správou majitelů manželů Marcely a Vladimíra Lažanských rozsáhlou rekonstrukcí. Nabízí okruh Zámecké interiéry a expozici Karel Čapek a západočeský kraj. Osvěžení nabízí zámecký park i Zámecký pivovar s místním pivem Prokop, restaurací i možností ubytování.