Loučka

Obec Loučka se nachází v příhraniční východní části České republiky, na úpatí Vizovických vrchů. Průměrná nadmořská výška je zde 438 m. Vesnice byla založena na malých lůkách, na lůčkách a lidově se dodnes jmenuje Lůčka.
obec LoučkaObec Loučka se nachází v turistické oblasti Zlínsko – Luhačovicko. Malá valašská obec stojí na křižovatce silnic Újezd – Slopné a SlavičínVizovice. Obec sousedí na severu s katastrem města Vizovic, na východě s Újezdem, na jihu s Haluzicemi a na západě se Slopným. Zajímavostí je to, že se zde potkávají dvě klimatické oblasti, a to mírně teplá a mírně chladná. Většina území obce spadá do mírně teplé oblasti.

První písemná zpráva o Loučce je v zakládající listině vizovického cisterciáckého kláštera z 20. 8. 1261, kdy pan Smil, královský kastelán na hradě Brumov, daroval klášteru cisterciáků ve Vizovicích osadu Vizovice s okolními dědinami. Mezi nimi je poprvé jmenována i Loučka. Obec vznikla na loukách, kde se dnes nacházejí rodinné domky čp. 68, 69 a 70.


Uhři, Turci a kuruci v Loučce

turecký vojákV roce 1605 začali ve zdejších krajích řádit Uhři pod vedením Štěpána Bočkaje, který tehdy vedl uherské protihabsburské povstání. Později roku 1663 vtrhli Vlárským průsmykem na Moravu Turci z Uher, napadli zdejší obyvatele a mnoho jich bylo zabito nebo odvlečeno do zajetí. Později se zase přihnali do újezdské farnosti uherští kuruci a spolu s Turky plenili vesnice. Takže kolem roku 1700 se museli lidé po šest let skrývat po lesích, kde měli nastavené boudy a v nich se zdržovali.

V roce 1752 bylo v obci jen 22 hospodářských usedlostí a 1 chalupník. Roku 1770 nařídila císařovna Marie Terezie číslování domů a už v roce 1790 měla Loučka v 53 domech 347 osob a v roce 1834 pak 45 domů a 420 obyvatel. Obyvatel pomalu opět přibývalo, v roce 1890 měla Loučka již 78 domů. V Loučce i ostatních obcích, patřících pod dvůr Haluzice, byla zrušena robota před rokem 1828. Od 31. 5. 1848 do 24. 1. 1849 zasedal v Kroměříži Zemský sněm, který zrušil robotu, poddanství i desátky, začala svoboda tisku, rovnost občanská a také náboženská.
 

Ničivý požár, který založil pytlák a první válka

oheňV roce 1898 je v Loučce založen Sbor dobrovolných hasičů. V pátek večer 24. dubna 1908 vypukl v Loučce velký požár, který v necelé hodině pohltil 31 domů včetně hospodářských budov. Všeobecně se má zato, že požár založil prohnaný pytlák, tehdejší postrach celé obce. Škoda byla odhadnuta na 80 000 tehdejších korun. Císařpán daroval na krytí škod 3 000 korun, pojišťovna 34 000, ostatní sbírky vynesly asi 700 korun.

Do první světové války odešlo z Loučky 65 mužů ve stáří od 18 do 50 let. V roce 1917 byla do Loučky zavlečena nakažlivá nemoc úplavice, na kterou zemřelo za dva měsíce (od srpna do října) 25 osob. V roce 1919 byla v obci zřízena první veřejná knihovna.


Druhá světová válka a výpady partizánů

partyzánRokem 1938 začíná druhá světová válka, do Loučky přijíždějí němečtí okupanti 15. 3. 1939 na nákladních autech a motocyklech za nevlídného počasí. Kromě jiných omezení byly v roce 1941 zavedeny v celé republice tabačenky – příděl na týden pro jednoho muže byl 35 cigaret nebo balíček tabáku. A tak kuřáci v Loučce začali se setím a úpravou tabáku podomácku. Tabák se sadil načerno, ale dost dobře se mu dařilo. V květnu 1942 začíná stanné právo v důsledku zavraždění říšského protektora Heidricha. Všichni občané byli velmi vystrašeni z výhrůžek nacistů, neboť jeden z pachatelů atentátu, parašutista Valčík, pocházel z nedaleké Smoliny a celé jeho příbuzenstvo nacisté vyvraždili.

partyzániAnglo-americká letadla, která přelétávala nad krajem shazovala spoustu letáků v češtině i němčině s protiříšským obsahem. Letáky po nalezení nesměl u sebe nikdo ponechávat a musel je ihned odevzdávat četníkům. Zde musíme vyzdvihnout, že se v Loučce nenašel žádný udavač, a proto si lidé mohli mezi sebou sdělovat různé tajné zprávy. V počátku roku 1944 se začínají šířit zprávy o partyzánech, kteří zrovna nepatřili k bezúhonným a čestným občanům. Jednou přišli za bílého dne do hospody a ukradli hospodskému všechno kuřivo, které měl na příděl pro všechny obyvatele obce. Zdržovali se většinou u pasekářů. Za účelem potírání partyzánského odboje bylo 29. 1. 1945 nasazeno a ubytováno v loučské škole jagdkomando.


Odplata Němců za odboj a poslední strašlivá bitva

vojáci NěmciS blížící se frontou se začal zvyšovat i partyzánský odboj v okolí. Partyzáni přepadávali kolony německých vojsk vozící proviant a munici na frontu. Přepadení Němců se odehrávalo především u lomu. Za to přišla na obec brzy odplata – 22. 4. 1945 obklíčilo ves gestapo a velitel začal vyjednávat s tehdejším starostou o způsobu likvidace Loučky. Nakonec se dojednalo, že se vypálí 7 usedlostí a odebere se těmto lidem všechen majetek. Gestapo vedlo starostu po vesnici a ten měl ukázat, koho mají Němci zapálit a vydrancovat. Při pálení Loučky gestapo upozornilo, že jestli partyzáni ještě jednou v okolí obce provedou přepadení německých jednotek, bude veškeré mužské obyvatelstvo starší 14 let v celé obci potrestáno a obec bude srovnána se zemí. Když 1. 5. 1945 partyzáni opět přepadli německé vojáky a dva z nich zastřelili, byla již na vizovickém gestapu nařízena likvidace Loučky. A jenom díky rychlému postupu osvobozujících vojsk k této tragédii nedošlo.

vojáci NěmciNěmci, kteří kryli ustupující armádu, svedli 2. 5. 1945 velmi tuhý boj s osvobozeneckou armádou z Rumunska, která dělala předvoj rudoarmějcům. Prudký boj trval nepřetržitě až do odpoledních hodin druhého dne. Na Loučku a okolí tak padaly granáty, střílelo dělostřelectvo a bojovalo se o každý dům. Až za pomocí těžkého dělostřelectva byla Loučka osvobozena 3. 5. ve 14.30 hodin. Ve vesnici nebylo jediného domu a usedlosti, která by nebyla nějak poškozena. Mnoho domů i chlévů dostalo přímé dělostřelecké zásahy, a škoda byla velká. Jakoby toho nebylo dost, rumunští vojáci, kteří byli špinaví a zakrvácení krví svých kamarádů objevili v Loučce pálenici a pálenkou se neuvěřitelným způsobem opili. Dělali pak výtržnosti a obtěžovali obyvatele, kteří likvidovali škody způsobené válkou, včetně množství zastřelených koní a v zákopech mrtvých vojáků. Na polích zůstalo mnoho nevybuchlé munice, což působilo velký strach při sklizni obilí. Bylo velkým štěstím, že při osvobozování i později nebyl nikdo z Loučky usmrcen ani zraněn. Na počest této zázračné události vybudovali v Loučce roku 2024 novou kapli zasvěcenou Janu Pavlovi II.


Příroda, památky a turistické zajímavosti v Loučce a okolí

obec LoučkaOkolní příroda, zejména CHKO Bílé Karpaty, které jsou biosferickou rezervací UNESCO, nabízejí široké možnosti krásných turistických procházek po okolí, cykloturistiky i návštěvy památek pravěkého osídlení či nedávné historie. Loučka je členem Mikroregionu Ploština a Místní akční skupiny Ploština.

K návštěvě zve rozhledna Doubrava, Vojenské muzeum Loučka-Pearl Harbor a nová kaple sv. Jana Pavla II. se zvonkohrou. Okolní krajina nabízí širokou škálu možností pro sportovní, turistické a rekreační vyžití: na jižní straně se nacházejí Bílé Karpaty, na severu Vizovická vrchovina.

Aktivity v obci Loučka

Kaple sv. Jana Pavla II. a zvonkohra v Loučce u Vizovic

V centru obce Loučka na Zlínsku vzniká díky darům od veřejnosti kaple sv. Jana Pavla, která bude mít i unikátní zvonkohru. Stavba vyjadřuje dík místních obyvatel za to, že obec nebyla za druhé světové války vypálena a srovnána se zemí nacisty.
Loučka, Zlínský kraj

Rozhledna Doubrava u Loučky

Rozhledna Doubrava se nachází na hřebenu Vizovické vrchoviny, 672 m n/m, asi 80 metrů od vrcholu kopce Doubrava. Rozhledna byla postavena jako součást telekomunikační věže, vysoké 55 metrů, jejíž majitelem je společnost T-Mobile a.s. Česká republika, která také stavbu věže i rozhledny investovala.
Loučka, Zlínský kraj

Vojenské muzeum Loučka-Pearl Harbor

Občanské sdružení Vojenské muzeum Loučka-Pearl Harbor založené roku 2012 se zajímá především o události 2. světové války na Zlínsku. Součástí historické expozice jsou také předměty vztahující se k japonskému útoku na americkou základnu Pearl Harbor (7. 12. 1941).
Loučka, Zlínský kraj

Inspirace na výlety z oblasti Zlínsko – Luhačovicko


Za mechanickým betlémem do Horní Lidče a pro vánoční inspiraci do Vizovic

Víte, jaký skvost se ukrývá v Horní Lidči, ve vesničce na Česko-slovenském pomezí? Je to unikátní mechanický vyřezávaný betlém s pětasedmdesáti pohyblivými figurkami! Kromě klasických postav betlémského příběhu zde uvidíte i dřevořezby nejzajímavějších míst Zlínského a Trenčínského kraje. V nedalekých Vizovicích se potom můžete nechat inspirovat každoroční oblíbenou výstavou v předzámčí zdejšího zámku. Ta sleduje trendy ve zdobení vánočních stromků a zároveň představuje tradiční foukané vánoční ozdoby.

Výlet do Luhačovic za skladatelem Leošem Janáčkem a dvěma Kamilami

Leoš Janáček (3. července 1854 Hukvaldy – 12. srpna 1928 Moravská Ostrava), jeden z nejvýznamnějších a nejoriginálnějších tvůrců české a světové moderní hudby. Přestože patří do generace české hudební moderny, je jeho styl velmi osobitý a originální. Je ceněn především pro nezvyklou melodiku, vycházející z lidové hudby moravských regionů, zejména Slovácka a Lašska. Miloval moravské lázně Luhačovice podobně jako Goethe svoje Mariánské Lázně. Malebné lázeňské městečko v údolí říčky Šťávnice s řadou léčivých minerálních pramenů navštívil poprvé roku 1886 na pozvání strýce Jana Janáčka, faráře ze Vnorov, a od roku 1903 sem jezdíval pravidelně.

Výlet na nečekaně rozsáhlý hrad: do Hostýnských vrchů na Lukov

Pěšky, na běžkách i na kolech, s piknikem anebo jen tak: na hrad Lukov v lesích Hostýnských vrchů se můžete vydat kdykoliv. Venkovní prostory jsou přístupné díky samoobslužné pokladně celý rok, zdržet se můžete, jak dlouho budete chtít, a ještě vám ukážeme pár zajímavostí v nejbližším okolí: třeba Valdštejnův dub, skály zvané Králky anebo rybník Bezedník, kde prý dodnes žije vodník.
na Lukov po celý rok, Výpravy za kuriozitami

Výlet z Vizovic do přírody, za výhledy i za historií

Město Vizovice proslavilo slovní spojení Vizovice = slivovice, ale Vizovice toho pro turisty nabízejí mnohem více – mimo jiné krásnou okolní krajinu s řadou zajímavých míst. Vydáme se k jejich poznávání po naučné stezce zvané Vizovické prameny.
Vizovice, Cesty krajinou