
Obec
Loučka se nachází v turistické oblasti
Zlínsko – Luhačovicko. Malá valašská obec stojí na křižovatce silnic Újezd – Slopné a
Slavičín –
Vizovice. Obec sousedí na severu s katastrem města
Vizovic, na východě s Újezdem, na jihu s Haluzicemi a na západě se Slopným. Zajímavostí je to, že se zde potkávají
dvě klimatické oblasti, a to mírně teplá a mírně chladná. Většina území obce spadá do mírně teplé oblasti.
První písemná zpráva o Loučce je v zakládající listině vizovického cisterciáckého kláštera z 20. 8.
1261, kdy pan Smil, královský kastelán na
hradě Brumov, daroval klášteru cisterciáků ve
Vizovicích osadu
Vizovice s okolními dědinami. Mezi nimi je poprvé jmenována i Loučka.
Obec vznikla na loukách, kde se dnes nacházejí rodinné domky čp. 68, 69 a 70.
Uhři, Turci a kuruci v Loučce

V roce
1605 začali ve zdejších krajích řádit
Uhři pod vedením Štěpána Bočkaje, který tehdy vedl uherské
protihabsburské povstání. Později roku 1663 vtrhli
Vlárským průsmykem na Moravu Turci z Uher, napadli zdejší obyvatele a mnoho jich bylo
zabito nebo
odvlečeno do zajetí. Později se zase přihnali do újezdské farnosti uherští kuruci a spolu s Turky plenili vesnice. Takže kolem roku 1700 se museli lidé
po šest let skrývat po lesích, kde měli nastavené boudy a v nich se zdržovali.
V roce
1752 bylo
v obci jen 22 hospodářských usedlostí a 1 chalupník. Roku 1770 nařídila císařovna Marie Terezie číslování domů a už v roce 1790 měla Loučka v 53 domech 347 osob a v roce 1834 pak 45 domů a 420 obyvatel. Obyvatel pomalu opět přibývalo, v roce
1890 měla Loučka
již
78 domů. V Loučce i ostatních obcích, patřících pod dvůr Haluzice, byla zrušena robota před rokem 1828. Od 31. 5. 1848 do 24. 1.
1849 zasedal v
Kroměříži Zemský sněm, který
zrušil robotu,
poddanství i desátky, začala svoboda tisku, rovnost občanská a také náboženská.
Ničivý požár, který založil pytlák a první válka

V roce
1898 je v Loučce založen
Sbor dobrovolných hasičů. V pátek večer 24. dubna
1908 vypukl v Loučce
velký požár, který v necelé hodině pohltil 31 domů včetně hospodářských budov. Všeobecně se má zato, že požár založil prohnaný pytlák, tehdejší postrach celé obce. Škoda byla odhadnuta na 80 000 tehdejších korun.
Císařpán daroval na krytí škod
3 000 korun, pojišťovna 34 000, ostatní sbírky vynesly asi 700 korun.
Do
první světové války odešlo z Loučky
65 mužů ve stáří od 18 do 50 let. V roce
1917 byla do Loučky zavlečena nakažlivá nemoc
úplavice, na kterou zemřelo za dva měsíce (od srpna do října) 25 osob. V roce 1919 byla v obci zřízena první veřejná knihovna.
Druhá světová válka a výpady partizánů

Rokem 1938 začíná druhá světová válka, do Loučky přijíždějí
němečtí okupanti 15. 3. 1939 na nákladních autech a motocyklech za nevlídného počasí. Kromě jiných omezení byly v roce 1941 zavedeny v celé republice tabačenky – příděl na týden pro jednoho muže byl 35 cigaret nebo balíček tabáku. A tak
kuřáci v Loučce začali se setím a úpravou tabáku podomácku. Tabák se sadil načerno, ale dost dobře se mu dařilo. V květnu 1942 začíná stanné právo v důsledku zavraždění říšského protektora
Heidricha. Všichni občané byli velmi vystrašeni z výhrůžek nacistů, neboť jeden z pachatelů atentátu,
parašutista Valčík, pocházel z nedaleké Smoliny a celé jeho
příbuzenstvo nacisté vyvraždili.

Anglo-americká letadla, která přelétávala nad krajem shazovala spoustu letáků v češtině i němčině s protiříšským obsahem. Letáky po nalezení nesměl u sebe nikdo ponechávat a musel je ihned odevzdávat četníkům. Zde musíme vyzdvihnout, že se
v
Loučce nenašel žádný udavač, a proto si lidé mohli mezi sebou sdělovat různé tajné zprávy. V počátku roku
1944 se začínají šířit zprávy o
partyzánech, kteří zrovna nepatřili k bezúhonným a čestným občanům. Jednou přišli za bílého dne do hospody a ukradli hospodskému všechno kuřivo, které měl na příděl pro všechny obyvatele obce. Zdržovali se většinou u pasekářů. Za účelem potírání partyzánského odboje bylo
29. 1. 1945 nasazeno a ubytováno v loučské škole
jagdkomando.
Odplata Němců za odboj a poslední strašlivá bitva

S blížící se frontou se začal zvyšovat i partyzánský odboj v okolí. Partyzáni
přepadávali kolony německých vojsk vozící proviant a munici na frontu. Přepadení Němců se odehrávalo především u lomu. Za to přišla na obec brzy odplata –
22. 4. 1945 obklíčilo ves gestapo a velitel začal vyjednávat s tehdejším starostou o
způsobu likvidace Loučky. Nakonec se dojednalo, že se
vypálí 7 usedlostí a odebere se těmto lidem všechen majetek. Gestapo vedlo starostu po vesnici a ten měl ukázat, koho mají Němci zapálit a vydrancovat. Při pálení Loučky gestapo upozornilo, že jestli partyzáni ještě jednou v okolí obce provedou přepadení německých jednotek, bude veškeré mužské obyvatelstvo starší 14 let v celé obci potrestáno a obec bude srovnána se zemí. Když
1. 5. 1945 partyzáni opět
přepadli německé vojáky a dva z nich zastřelili, byla již na vizovickém gestapu
nařízena likvidace Loučky. A jenom díky rychlému postupu osvobozujících vojsk k této tragédii nedošlo.
Němci, kteří kryli ustupující armádu, svedli
2. 5. 1945 velmi tuhý boj s osvobozeneckou armádou z
Rumunska, která dělala předvoj rudoarmějcům. Prudký boj trval nepřetržitě až do odpoledních hodin druhého dne. Na Loučku a okolí tak padaly
granáty, střílelo
dělostřelectvo a bojovalo se o každý dům. Až za pomocí těžkého dělostřelectva byla Loučka osvobozena 3. 5. ve 14.30 hodin. Ve vesnici
nebylo jediného domu a usedlosti, která by nebyla nějak
poškozena. Mnoho domů i chlévů dostalo přímé dělostřelecké zásahy, a škoda byla velká. Jakoby toho nebylo dost, rumunští vojáci, kteří byli špinaví a zakrvácení krví svých kamarádů objevili v Loučce pálenici a pálenkou se neuvěřitelným způsobem opili. Dělali pak výtržnosti a obtěžovali obyvatele, kteří likvidovali škody způsobené válkou, včetně množství zastřelených koní a v zákopech mrtvých vojáků. Na polích zůstalo mnoho nevybuchlé munice, což působilo velký strach při sklizni obilí. Bylo velkým štěstím, že
při osvobozování i později nebyl nikdo z Loučky usmrcen ani zraněn. Na počest této zázračné události vybudovali v Loučce roku 2024 novou
kapli zasvěcenou Janu Pavlovi II.
Příroda, památky a turistické zajímavosti v Loučce a okolí

Okolní příroda, zejména
CHKO Bílé Karpaty, které jsou biosferickou rezervací UNESCO, nabízejí široké možnosti
krásných turistických procházek po okolí, cykloturistiky i návštěvy
památek pravěkého osídlení či nedávné historie. Loučka je členem Mikroregionu
Ploština a Místní akční skupiny Ploština.
K návštěvě zve
rozhledna Doubrava,
Vojenské muzeum Loučka-Pearl Harbor a nová
kaple sv. Jana Pavla II. se zvonkohrou. Okolní krajina nabízí širokou škálu možností pro sportovní, turistické a rekreační vyžití: na jižní straně se nacházejí
Bílé Karpaty, na severu
Vizovická vrchovina.