Křinec

Městys se nachází v turistické oblasti Pojizeří a Polabí. Název městyse Křinec pochází pravděpodobně ze staročeského slova "křín", což znamená "křivý". Základem názvu je tedy zřejmě nějaká křivost, možná terénu nebo cesty. Původně se obec nazývala Krzyn, Krzynovec či Skřinec. Postupně se vyvinula do dnešní podoby Křinec.

Dolní část povodí říčky Mrliny přitahovala člověka už od pravěku. Její mírný tok a okolní úrodná krajina s hojností zvěře lákala lidi k tomu, aby tu trvale žili. Archeologické nálezy naznačují, že tudy procházeli už lovci a sběrači, usadili se tu první zemědělci z mladšího neolitu a od této doby byl kraj trvale osídlen. Stopy po svém pobytu tu zanechali lidé používající šňůrovou keramiku i zvoncové poháry, únětická kultura, lužická kultura (lid popelnicových polí). V 1. tisíciletí před n.l. přišel do krajiny mezi řekami Mrlinou a Labem vpád Keltů. Na území katastru Křince a Zábrdovic si Keltové zřídili správní sídlo. Slované se dostali do povodí Mrliny už v počáteční kolonizační vlně a tento zemědělský lid začal trvale přetvářet okolní krajinu a využívat bohatství, které mu nabízela. Bohaté nálezy z počátečního období slovanského osídlení pochází především z okolí Bošína, Sovenic, Mečíře i Křince. Z dávných českých vladyků ze panoval kníže Slavník. Teprve až od 13. až 14. století můžeme sledovat osídlení majiteli jednotlivých osad a jejich částí.

V období do skončení husitských válek hospodařil v Křinci zemanský rod Valečovských. Po nich se stal majitelem statku Jan z Ronova, který postavil na Kuncerberku hrad. Stal se zakladatelem rodové větvě Křineckých z Ronova. Křinec byl v držení jeho potomků ještě v roce 1565. V roce 1575 vlastnil kuncberské panství Jindřich z Valdštejna, kterému Křinec patřil až do konce třicetileté války. V roce 1649 (1650) se dostalo kuncberské panství do rukou furlánského rodu hrabat Morzinů. Kraj byl po válce z větší části zničen, a tak nový majitel musel budovat svoje polabské sídlo téměř od základů. Tak, jak bylo navrženo a realizováno v té době, tak podstatná část zůstala až do dnešních dnů. Morzinové se stali zakladateli dnešní podoby městečka Křince a jeho okolí.

Zajímavá místa v Křinci a okolí

Krajina s bohatou historií nabízí turistům mnoho zajímavých turistických cílů: zámek Křinec, procházku na opukový vrch Chotuc, zříceninu zámku Kuncberk, kostel sv. Jiljí nebo židovské památky – synagogu Křinec a židovský hřbitov. Okolní krajina nabízí širokou škálu možností pro sportovní, turistické a rekreační vyžití. Nedaleko Křince objevíte rozhlednu Romanka, naučnou stezku Dymokury-Černá hora-Svídnice, vesnickou památkovou rezervaci Bošín nebo vesnickou památkovou zónu Pojedy.