Horská Kvilda a její jméno
Podobně jako sousední
Kvildě, nejvýše položené obci v Česku, daly i Horské Kvildě jméno
šumavské pláně, německy zvané gefilde. Rozkládají se v nadmořské výšce 1000 až 1100 m, mají mírně zvlněný povrch a je na nich spousta
rašelinišť. Právě tady, na trase
solné Zlaté stezky a v srdci dnešního
národního parku Šumava, kdysi vznikly dvě obce, které zkomolením německého názvu převzaly označení zdejší krajiny,
Kvilda (Aussergefield) a
Horská Kvilda (Innergefield). K místním tradičním řemeslům patřila těžba dřeva a rašeliny, hamernictví a sklářství.
Klostermannův románový hrdina
Na Horské Kvildě stával slavný
Polaufův hostinec, dnešní hotel Rankl, v němž začíná děj
Klostermannova románu V ráji šumavském. Najdete tu
dřevěnou sochu jednoho z hrdiny tohoto románu
Rankl-Seppa, pověstného šumavského obra a siláka. Oficiálně se jmenoval Josef Klostermann (1819–1888) a pocházel z dnes již neexistující
samoty Ranklov u Zlaté Studny, jeho hrob najdete na hřbitově ve
Stachách.
Nejstudenější místa v Česku
Díky značeným trasám se z Horské Kvildy můžete snadno vypravit třeba malebným údolím
Hamerského potoka k
Antýglu a dál do
Povydří anebo k
Jezerní slati s naučnou stezkou a vyhlídkovou věží. Kousek od ní objevíte
návštěvnické centrum Kvilda s naučným okruhem, jehož součástí je
rysí výběh. Trasy, které míří na východ od Horské Kvildy, vedou na
paseku Zlatá studna, v jejímž okolí ráda trénovala
běžkyně na lyžích Kateřina Neumannová, jen o pár kilometrů dál pak leží
Zadov a Churáňov s
rozhlednou na skokanském můstku. Jezerní slať a Horská Kvilda jsou místa, kde bývají extrémní mrazy a pod nulu tu teploty často klesají i během léta.