Těchonín

Obec Těchonín leží v krásné krajině přírodního parku Suchý vrch – Buková hora, v turistické oblasti Orlické hory a Podorlicko. Jméno obce Těchonín se uvádí poprvé v listinách v roce 1514. O době starší nejsou žádné písemné doklady, avšak badatelé se domnívají, že shořely jako součást „Vladislavského archívu". Obec byla poněmčena koncem 17. století. Ve třicetileté válce obec nesmírně trpěla při přesunech švédských a císařských vojsk. Roku 1756 zplundrovali obec Prušáci. Obyvatelé Těchonína se po staletí živili zemědělstvím na chudých kamenitých políčkách, domácím tkalcovstvím, dřevařstvím a později šitím nitěných knoflíků a kartáčnictvlm. V roce 1908 byla postavena na místě bývalého mlýna tkalcovna bratří Perutzû z Prahy, v níž našlo nevýnosné za­městnání asi 150 obyvatel Těchonína a okolí.

V roce 1936 začala stavba opevnění a přístupových komunikací. Byla postavena kasárna pro 19. hraničářský pluk a důstojnické domy. Po mnichovské zradě byl dne 11. 10. 1938 Těchonín zabrán okupačními vojsky a připojen ke třetí říši. Muži museli narukovat do wehrmachtu a během druhé světové války položilo na různých bojištích život 150 těchonínských mužů. Zajímavou historii mají místní kasárna. Po německých vojácích se tam vystřídali uprchlíci z Bessarabie, pak Vlasovci, sovětští zajatci, následovali antifašisté z Brém a Ham­burku, britští zajatci a po 9. květnu 1945 partyzánská brigáda Hýbl – Brodecký a část brigády Ptáčník. Rudá armáda osvobodila Těchonín 9. 5. 1945. První odsun Němců byl proveden 5. června 1945 a po roce další. Obec byla dosídlena jednak lidmi z okolí Hradce Králové, příslušníky brigády Ptáčník a z okolních vesnic. Osídlenci prokazovali značné uvědomělé budovatelské úsilí a únor 1948 proběhl v Těchoníně bouřlivě ve znamení boje za znárodnění tkalcovny továrníka Jandery. V roce 1949 bylo, jako jedno z prvních, založeno v obci JZD. Roku 1960 byla k Těchonínu připojena obec Celné.
 

Památky a zajímavosti Těchonína:

Ve středu obce nechybějí tři stavby: kostel, fara a škola. Budova školy byla postavena roku 1878 na místě panského dvora. Kdyby mohly mluvit přes dvě stě let staré stěny, zněly by tu dětské hlasy v češtině a němčině. Kostel svaté Markéty byl vystaven v roce 1704 za hraběte Františka Karla Kolovrata Libištejnského na místě dřevěného kostelíka z dřívějších dob. Nad vchodem do kostela spatříte znak zakladatele – orlici s korunou na prsou. Na hlavním oltáři je obraz svaté Markéty, jak zabíjí draka. Namaloval ho jablonský malíř Josef Vorlíček roku 1862. Navštívit tu můžete i další zajímavé cíle, jako je Dělostřelecká tvrz Bouda, Vojenské muzeum Vysoký Kámen a přírodní park Suchý vrch – Buková hora. Okolní krajina nabízí širokou škálu možností pro sportovní, turistické a rekreační vyžití.