Městys Budišov se nachází v turistické oblasti
Třebíčsko – moravská Vysočina, asi 10 km severovýchodně od
Třebíče. Historie Budišova sahá hluboko do minulosti – na území Budišova se našla
pravěká fosilie,
škrabadlo z pazourku. Z neolitu pochází několik nálezů v podobě kamenné a broušené kamenné nářadí. První písemné prameny o Budišovu se objevují až ve 13. století. Původně zde stála
gotická vodní tvrz, která byla později přestavěna na
zámek. Budišov byl
povýšen na městečko v roce
1538. V průběhu staletí se majitelé panství střídali, v 17. století se dostal do vlastnictví rodu
Berka z Dubé, v 18. století rodu
Paarů, kteří zámek barokně upravili.
V katastru městyse leží
několik rybníků a vodních ploch, např. Rybníčky, Nový rybník, Kundelovský rybník, Motouz, Skalka nebo Kuchyňka. Nejznámějším a největším rybníkem je však
Pyšelák, u kterého se nachází větší chatová oblast a dětský domov.
Budišovské zajímavosti
Budišov se může pochlubit nejen bohatou historií, ale také řadou architektonických památek. Velkou zajímavostí je zdejší
zámek. Spadá pod
Moravské zemské muzeum, které zde má uloženu jednu z největších sbírek
preparovaných živočichů v republice. Veřejnosti zpřístupněná zoologická expozice je v České republice vůbec největší. Rozsáhlý
zámecký park ukrývá barokní sochy a další umělecká díla.
Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Gotharda ve své stavbě ukrývá množství různých stavebních slohů. Na věži se otáčí
pozlacená korouhev zobrazující patrony kostela, i ta je největší v Česku. Stavba tvoří dominantu širokého okolí. Kostel má pozdně
románské jádro z 12. století a pravděpodobně byl založen třebíčskými benediktiny – podle pověsti je zde pohřben poslední opat
třebíčského kláštera. Kostel obklopuje hřbitov. Venku v těsné blízkosti kostela najdete
kamennou křtitelnici a za hřbitovní zdí prochází
16. poledník.
Další zajímavostí Budišova je
Věterák – zřícenina větrného mlýnu holandského typu, kulturní památka ČR. Mlýn byl postaven v roce 1838. Díky dvěma mlecím zařízením a poháněním pily sloužil potřebám budišovského velkostatku. Na přelomu 19. a 20. století fungoval rovněž jako rozhledna. Dnes je součástí rekreačního objektu a návštěva je možná jen po předchozí domluvě s majiteli.