Na zámku Nižbor je již několik let zřízeno Keltské informační centrum, které se stalo střediskem nejen kultury dávno zaniklé, ale i Keltství nově se probouzejícího.
Tato neobvyklá
výstava zcela jistě zaujme všechny vaše smysly a alespoň v první chvíli získáte pocit, že jste se přenesli v čase.
Výjevy a symboly promítané na stěny spolu s podmanivou hudbou navozují atmosféru, v níž se s chutí začtete do podrobností o
životě Keltů. Informace získáte pomocí dotykových obrazovek, na nichž můžete listovat a procházet jednotlivé odkazy. Ovládání je intuitivní, nemáte-li problém s používáním počítačové myši, jistě nebudete mít problém ani použít místo myši ukazováček.
Keltská expozice zabírá chodbu a tři místnosti a je rozdělena na čtyři tématické celky. Na chodbě najdete letecké fotografie a informace týkající se našich
oppid, z nichž tři (Stradonice,
Závist u Zbraslavi a Hrazany) se nacházejí blízko sebe, západně od Prahy. Na chodbě jistě nezůstane nepovšimnut koutek, kde vedle sebe leží
kostra muže a vedle něho figura pro srovnání, jak pravděpodobně vypadal zesnulý. Jiný kout je stylizován jako
keltské obydlí. Třetí a poslední místnost podává informace o
každodenním životě Keltů. Dozvíte se podrobnosti o jejich řemeslné šikovnosti, i o tom, jak těžili a zpracovávali suroviny, jak bydleli a čím se živili.
Z historie zámku
Hrad Nižbor se nad Berounkou tyčí již od druhé poloviny třináctého století. Založil ho pravděpodobně
Přemysl Otakar II. (první zmínka o něm se objevuje v roce 1265), ale není vyloučeno, že to byl již jeho otec, náruživý lovec Václav I. Po roce 1601 byl hrad prodán z přímého majetku panovníka
rodu Šanovců a ti jej renesančně přestavěli. Hrad, nyní vlastně již zámek, znovu změnil majitele během pronásledování mnoha českých pánů po bitvě na Bílé Hoře a nakonec jej získal i s přilehlým panstvím
rod Valdštejnů. Ve čtvrtině 18. století došlo k poslední přestavbě, tentokrát barokní, a v této podobě známe zámek dodnes. Rok 1903 je v historii obce významným mezníkem, protože tehdy byla v
Nižboru založena sklárna. Její zakladatel, Antonín Rückl, byl členem známého sklářského rodu.