Pravěká sídliště u Pavlova a Dolních Věstonic – největší pravěká sídliště v České republice

Moderní interaktivní archeologická expozice věnovaná lovcům mamutů, s jedinečnou architekturou a geniem loci na svahu Pavlovských vrchů.

Za jednu z nejkrásnějších ukázek pravěkého umění považují znalci kyprou hliněnou krasavici nalezenou roku 1925 v bývalém sídlišti lovců mamutů na jižní Moravě. V současnosti je soška Věstonické venuše v držení Moravského zemského muzea v Brně v ústavu Anthropos.

Venuše, hlava Kelta, kel z Pavlova, náušnice z Velké Moravy, mumie egyptské princezny anebo meteorit z Opavy: muzea v České republice pečují o řady archeologických skvostů. Podívejte se na Kudy z nudy na prastaré skvosty archeologie, které si můžete prohlédnout v muzeích, archeoparcích či v místech, kde byly poklady nalezeny. Některé z nich jsou starší více než 10 000 let!

Nabízíme vám malé nahlédnutí do pravěku, do doby vybuchujících sopek a na dno pradávných moří. Zastavíme se v berounském Geoparku a na jarní slavnosti u Keltů, projdeme se po pravěké dálnici a pozveme vás do několika pravěkých a keltských skanzenů.

Věstonickou Venuši není třeba představovat. Zato místo, kde byla pravěká keramická soška objevena, zná málokdo. Dolní Věstonice nedaleko Mikulova jsou obyčejná moravská ves, kam se turisti nehrnou. Přitom okolí nabízí mnoho: krásnou přírodu, hradní zříceniny a hlavně nekonečné vinice.

V Dolních Věstonicích, na místě původní expozice Život pod Pálavou v Dolních Věstonicích, vzniká Dům přírody Pálavy, pobočky Regionálního muzea v Mikulově. Otevření pobočky je plánováno na rok 2024.

V severozápadním výběžku Panonské nížiny, v nejteplejší a téměř nejsušší oblasti České republiky, se nachází Pavlovské vrchy. Zdejší zem dodnes střeží dávná tajemství lovců mamutu, Keltů i zapomenuté osudy vojáků X. římské legie, kteří tu podle legendy začali s pěstováním vinné révy.

Legendární zvířata, která žila v době ledové na území dnešní Evropy, Asie i Severní Ameriky, známe hlavně díky obrazům Zdeňka Buriana a z knížek Eduarda Štorcha. A také díky seriálu Mach a Šebestová, kde pračlověk pan Huml vařil mamuty s koprovou omáčkou. Jenže jak to s mamuty bylo doopravdy a kde se s nimi můžete potkat?

Spolu s astronomickým jarem ožívají pro návštěvníky expozice a památky Regionálního muzea v Mikulově. Plán pro letošek je přitom jasný – překonat loňskou rekordní sezónu. Hned na otevírací víkend 25. a 26. března si proto muzeum připravilo pro své první hosty celou řadu novinek. Hlavním turistickým tahákem bude kromě mikulovského zámku a synagogy opět unikátní Archeopark v Pavlově, který do svých itinerářů mohou vůbec poprvé zařadit i jarní výletníci.

Národ, který se nedokáže poučit ze svojí historie, je odsouzen k zániku. Tak to alespoň tvrdili už staří Římané a všichni víme, jak to s nimi dopadlo. Protože se chceme jejich osudu vyhnout, máme k dispozici bezpočet muzeí a expozicí, které jsou věnovány historii a archeologii. Navíc máme tu výhodu, že na našem území se toho dělo za posledních pár tisíc let opravdu hodně – někdy možná až trochu moc – a tak mají badatelé co zkoumat a objevovat.

Pravěké lovce znáte z obrazů Zdeňka Buriana i z muzeí. Co takhle se ale na jejich život podívat zblízka, přímo v místech, kde naši předkové žili? Portál Kudy z nudy pro vás nachystal několik výletů na místa, která patří k významných archeologickým nalezištím dokládajícím způsob života našich předků anebo do archeoparků, kde názorně uvidíte modely staveb a rekonstrukce života dávných obyvatel na našem území.

Naučná stezka z archeoparku v Pavlově do Dolních Věstonic vás provede po nejvýznamnějších lokalitách spojených s lovci mamutů. Na pěti informačních panelech uvidíte, kde lovci tábořili a jaké nálezy jejich pobyt dokládají.

Mikulovský zámek tyčící se na kraji CHKO Pálava je už několik desítek let sídlem Regionálního muzea v Mikulově.

Návštěvnické centrum Mušov – Brána do Římské říše prezentuje mimořádnou archeologickou lokalitu Hradisko u Mušova a vše, co archeologie kdy zjistila o pobytu Římanů u nás.

Obec Dolní Věstonice se proslavila nálezem 11 centimetrů vysoké sošky Věstonické venuše. I dnes se můžete podívat na vykopávky (základy sídlišť) na nalezišti Vysoká zahrada.

Archeopark Pavlov získal titul Stavba roku. Titul udělila odborná porota Nadace pro rozvoj architektury a stavitelství. Jedná se o nejprestižnější ocenění od profesionálů v oboru.

Mezinárodní den archeologie je oslavou archeologie a nadšení z objevování. Každoročně třetí sobotu v říjnu se otvírají sondy i jiné poklady všem. Přijďte si tedy užít svátek nejdobrodružnější vědy i vy a třeba se dozvíte odpovědi na své otázky! Nejrůznější akce se budou konat na různých místech napříč Českou republikou.

Mezi Pavlovem a Dolními Věstonicemi vznikla nová naučná archeostezka, která zájemce provede po nejvýznamnějších lokalitách kultury lovců mamutů. Cestou se zastaví u pěti informačních panelů, kde naleznou zajímavosti z pravěké historie tohoto místa. Stezka je dlouhá 3,5 km ovšem je určena pouze pěším turistům.

Archeologická naučná stezce u Pasohlávek se věnuje historii Římanů na tamním území. Stezka je dlouhá 1,5 km a najdete na ní 10 zastavení. Zavede vás na místa unikátních archeologických nálezů v jedné z nejvýznamnějších archeologických nalezišť v ČR, Hradiska u Mušova.

Sídliště starých Slovanů, z něhož bylo nalezeno rozsáhlé pohřebiště.