Karel IV. – největší osobnost v českých dějinách

Možná jste nikdy žádnou báseň Jaroslava Vrchlického nečetli a říkáte si, co má propána společného se známým filmovým muzikálem? Pak vás čeká velké překvapení: společného toho mají víc, než byste čekali. Film totiž vznikl podle Vrchlického divadelní hry, která měla premiéru už v květnu 1884.

Navštivte města, jejichž historie spadá hluboko do minulosti. Vydejte se s námi na cestu po královských městech Čech. K panovníkem udělovanému titulu „královské město“ se vázala značná privilegia a vzácné výsady, díky nimž města bohatla a celkově prosperovala. A která města tyto výsady v Čechách požívala? To vám ukážeme v našich tipech na výlety do měst, která spadala přímo pod královský majestát.

Hrad Karlštejn, gotický skvost na jihozápad od Prahy, nechal v roce 1348 vystavět Karel IV., aby zde uchoval vzácné korunovační klenoty. Na hradě Karlštejn můžete prozkoumat nejen české korunovační klenoty a sbírku svatých relikvií, ale také prožít svůj Den na Karlštejně.

Karel IV. Lucemburský patří bezesporu k nejdůležitějším osobnostem české i evropské historie. Jedenáctý český král a římský císař se narodil 14. května 1316 v Praze. Nejstarší syn Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny byl pokřtěn jménem Václav. To až jeho kmotr, francouzský král Karel, dal českému králi při biřmování nové jméno, které pak Karel IV. používal po celý život.

Zřícenina gotického loveckého hrádku z 2. pol. 14. století, který byl založen Karlem IV. jako správní centrum královského území. Nejstarší zmínka je z roku 1357. K jeho úpadku došlo za vlády Václava IV. Koncem 15. st. již není zmiňován.

Agentura CzechTourism se připojuje k oslavám výročí 700 let od narození největšího českého krále a římského císaře Karla IV. i prostřednictvím moderních technologií. Od 1. dubna si mohou všichni nadšenci luštění tajných kódů vyzkoušet novou, zdarma přístupnou šifrovací hru „Královské mysterium“.

Lucemburský rok, tedy akce a programy, kterými letos Národní památkový ústav připomíná krále a císaře Karla IV. i jeho rod, dobu a stavby, které jsou s ním spojeny, se od května rozjíždí naplno. V příštích dnech a týdnech jím ožijí hrady Karlštejn, Velhartice, Lipnice, Bouzov, Křivoklát ale třeba také klášter Kladruby nebo zámek Krásné Březno.

Podobně jako v Čechách, i na Moravě letos města, hrady a zámky dobyl Karel IV. a 700. výročí jeho narození. S oslavencem a jeho lucemburskými příbuznými se setkáte v Brně, na hradě Veveří, ve Znojmě i v Předklášteří. Pojďte s portálem Kudy z nudy pátrat, co stojí letos na jaře za vidění?

Výročí 700 let od narození krále a císaře Karla IV. (1316–1378) si sice připomeneme až v květnu, někde se ale začíná slavit už nyní. Portál Kudy z nudy vás zve do Prahy, Litoměřic i Špindlerova Mlýna, kde se s Otcem vlasti seznámíte důvěrněji.

V létě přichází ten nejlepší čas k poznávání nejrůznějších míst. Co takhle podniknout výlet na některý z hradů a zámků, kde žil anebo které založil Karel IV.? Král a císař, od jehož narození letos uplynulo 700 let, byl v tomto směru velmi aktivní.

Tento víkend 3. a 4. června se opět můžete přenést s Královským průvodem rovnou do středověku. Čtvrtá manželka českého krále a císaře římského Karla IV., Eliška Pomořanská, vyrazí Berounskem v doprovodu vévody Štěpána II. Bavorského na pouť za uzdravení svého manžela. Průvod na koních, vozech i s pěším doprovodem projde tradiční trasou kolem Berounky, kde bude na císařovnu Elišku i lid obecný čekat velkolepé uvítání a zábavný program po celý víkend. K průvodu se můžete dokonce sami přidat, ať v kostýmech nebo bez nich.

Karel IV. (14. května 1316, Praha – 29. listopadu 1378, Praha), narozen jako Václav, byl jedenáctý český král vládnoucí jako Karel I. od srpna 1346 až do své smrti v listopadu 1378. Karel IV. byl římsko-německý král od července 1346 a od roku 1355 císař římský. Vydejte se s námi po stopách jedné z nejvýznamnějších osobností evropských dějin. Která místa v Praze by vám jeho veličenstvo ukázalo, kdyby se ujalo role vašeho průvodce?

Starobylé městečko na březích Ohře si zamilujete na první pohled. Návštěvníky neláká jen středověký hrad, ale také pivovar, sbírka lázeňských pohárků, pár kuriózních soch, několik muzeí a navíc ještě pár snadno dosažitelných míst v okolí – třeba Svatošské skály v údolí Ohře.

Středověký hrad na výrazném skalním ostrohu, za tří stran obklopený řekou Ohří, je srdcem malebného městečka. Díky 26 m vysoké hradní věži si můžete všechno pěkně prohlédnout z ptačí perspektivy, včetně náměstí s barokním sloupem Nejsvětější Trojice, historických měšťanských domů a zbytků hradeb.

Bývalý královský středověký hrad patří mezi nejstarší stavby Litoměřic. Byl postaven ve druhé polovině 13. století, ale přestavby se dočkal za panování Karla IV. Později byl přebudován na pivovar. Rekonstruovaný objekt však nyní patří vínu – k vidění je zde moderní expozice českého vinařství.

Přijet do Prahy a nepoznat alespoň část Nového Města je skoro nemožné: na jeho území leží část Hlavního nádraží, ústřední autobusové nádraží Florenc i Masarykovo nádraží, rušné Václavské náměstí, Příkopy a Národní třída, a procházejí jím všechny tři linky metra i řada tramvajových linek.

Burgenstrasse je jednou z nejslavnějších evropských historických tras. Nachází se na ní několik desítek půvabných historických hradů, zámků i měst, především ve středním Německu, ale i poblíž našich hranic. Celá trasa měří 1200 km a vede z Mannheimu až do Prahy.

Turnaje, slavnosti, hodování, hudba, tanec, divadlo, veselé kousky kouzelníků a další dvorské i lidové kratochvíle – to všechno zažívala Kutná Hora za vlády čtyř lucemburských panovníků. Blíže se s nimi seznámíte na výstavě, která začíná v červnu a zve vás na ni portál Kudy z nudy.

Stovky zbrojnošů, kejklířů, dvorních dam a vévoda Štěpán II. bavorský vyrazí v sobotu 4. června z Králova Dvora přes Beroun do Tetína a v neděli 5. června 2022 pak bavorské poselstvo pojede z Tetína do Srbska. Akce se koná v historickém duchu z dob Karla IV., jde o druhou větev Královského průvodu z Radotína na Karlštejn, který se však letos neuskuteční.

Karolinum je národní kulturní památkou, symbolem Univerzity Karlovy. Od 14. století se zde nacházelo sídlo nejstaršího domu pražské univerzity – Karlovy neboli Veliké koleje (Collegium Caroli), kterou založil Karel IV. pro dvanáct mistrů pražského vysokého učení.

Křivoklát patří k nejvýznamnějším a nejstarším královským hradům v České republice. Jeho předchůdcem byla lovecká stanice, zmíněná v Kosmově kronice už kolem roku 1109–1110. Své jméno získal snad podle křivých základů nebo nízkých křivých stromů, tzv. klátů.

Český král a římský císař Karel IV. byl jedním z nejvýznamnějších vládců středověké Evropy. Syn dědičky Přemyslovců Elišky a českého krále Jana Lucemburského se narodil 14. května 1316 v Praze, byl pokřtěn jako Václav a jméno Karel přijal při biřmování ve Francii. Zbožný a schopný panovník ovládal pět jazyků, stavěl hrady a katedrály, jako rytíř se účastnil mnoha turnajů a v naší zemi ho připomíná řada míst. Pojďte se na ně podívat s Kudy z nudy!

Hrad Karlštejn tento týden ožije večerními akcemi. Ve středu můžete přijít na Večerní putování hradem s překvapením, v pátek se v hradních posvátných prostorách budou konat mimořádné prohlídky kaplí a pomyslnou třešničkou na dortu bude v sobotu 29. srpna Hradozámecká noc.

Dnes je tomu přesně 665 let, kdy pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic pokládal při břehu Berounky zákládní kámen hradu Karlštejna, a to za nebývalé slávy. Stavba žádného jiného hradu prý nebyla zahájena tak slavnostně. Však byl také Karlštejn vystavěn k mimořádnému účelu – uschování korunovačních klenotů Svaté říše římské a svatých relikvií.

V roce 2016 uplyne 700 let od narození českého krále a římského císaře Karla IV., jedné z nejvýznamnějších osobností národních dějin. Na oslavy, které začnou již letos na podzim a budou pokračovat celý příští rok, vás zve portál Kudy z nudy.

V roce 2016 ovládlo veškerá média jubileum otce vlasti Karla IV. Kromě těchto velkolepých oslav si ale připomínáme další, neméně významné výročí, které souvisí s nejcennějším klenotem naší vlasti – Svatováclavskou korunou. Tento odznak královské moci nechal vyrobit právě Karel IV. a naposledy byl použit v roce 1836 během korunovace jeho potomka Ferdinanda V. Dobrotivého českým králem. Uplynulých 180 let od této události se rozhodla podpořit celá řada osobností a institucí, jež chtějí pomocí přednášek, koncertů a jiných akcí upozornit na význam tohoto panovníka pro české dějiny.

Karel IV. patří k nejčastěji zobrazovaným středověkým vladařům. Nebyl ale pouze moudrým a zbožným panovníkem či úspěšným sběratelem královských korun. Rád se oblékal podle pařížské módy a holdoval rytířským turnajům. Jeden z nich se mu stal bezmála osudným a navždy poznamenal jeho podobu tak, jak ji známe z řady vyobrazení. První česko-bavorská zemská výstava Císař Karel IV. 1316–2016 ve Valdštejnské jízdárně Národní galerie v Praze proniká pod povrch nejen tradičním „karlovským“ tématům, ale věnuje se i těm méně popularizovaným. Na 200 vzácných exponátů představí císařovu osobnost, pohled na něj očima příznivců a odpůrců, umění i židovské pogromy.

V Klenotnici hradu Karlštejn je vystaven nevšední poklad. Tvoří jej dva soubory zlatnických prací vesměs z druhé poloviny 14. století. První obsahuje reprezentativní kusy nádob na pití. Početnější část souboru tvoří módní doplňky – šperky, knoflíky, přízdoby na šat, nákončí pásu, spinadla, brakteáty. Unikátem pokladu je také schránka na vonné bylinky a masti – povoňka (jablíčko, voňadlo, pomandr nebo okrouhle). Je to vzácně zachované pouzdro kulovitého tvaru, které se nosilo zavěšené u pasu. Pro velký zájem veřejnosti je výstava prodloužena až do 31. října 2018!

Svatováclavské vinobraní proběhne v Kadani v sobotu 29. září. Město bylo nedávno opět zařazeno zákonem mezi vinařské obce. V areálu zahrad byla vysázena vinice o výměře 0,5 hektaru. Ta byla zasvěcena hlavním vinařským patronům sv. Václavovi, sv. Ludmile a sv. Urbanovi. Od roku 2000 se zde provádí zarážení "Hory" na vinici, aby každý věděl, že po dobu dozrávání hroznů nesmí chodit do vinice. Obnovena byla i slavnost vinobraní, která je zahájena bohoslužbou ve františkánském klášteře. Na mši naváže obřad otevírání "Hory" ve Svatováclavské vinici. Ochutnáte zde burčák, vinný mošt i kadaňské víno.

Máte o víkendu v plánu výpravu na hrad nebo zámek? Na hradě Velhartice o víkendu 11. a 12. května probíhá velkolepá akce. Hrad ožije velkými narozeninovými oslavami Karla IV. Připravený bude bohatý program v podání hned několika historických souborů. Chybět nebudou ani rytíři, kejklíři a samozřejmě dobová hudba.

Hrad Karlštejn můžete navštívit i v zimním období, kdy je většina českých hradů a zámku uzavřena. Karlštejn je v tomto období otevřen o víkendech od 10:00 do 15:00 hodin. Zatímco v létě bývá v obležení turistů, v zimě si Karlštejn užijete se vším všudy. Během prosincových víkendů se také v obci nabízí zajímavý program, k nejoblíbenějším patří Karlštejnský advent, který se letos koná v neděli 17. prosince 2023.

Advent na hradě Křivoklátě zve návštěvníky během víkendů 9. – 10. a 16. – 17. 12. 2023 nejen dobový jarmark, ale také pestrý program na I. nádvoří, který vám nabídne jedinečnou možnost zažít i něco nevšedního. Na Křivoklát se navíc v sobotu 16. prosince můžete dopravit historickým vláčekem.

Z Tachova do Německa můžou turisté vyrazit přímo po trase, kterou jezdil Karel IV. Jedná se o tzv. Zlatou cestu, která je osázená prvními milníky, věnovanými sv. Vojtěchovi, Janu Lucemburskému, Karlu IV. a Janu Husovi.

Karlův most je druhý nejstarší most České republiky a v Praze nejstarší dochovaný most přes řeku Vltavu. Vznikl na místě původního Juditina mostu zničeného roku 1342 táním ledů. Most zakončený z obou stran věžemi založil Karel IV. v roce 1357. Pilíře mostu zdobí 30 soch světců.

Golem, Faust, astronom Tycho de Brahe či kněžna Libuše na Vyšehradu… zajímá vás, čím si Praha v minulosti získala svou magičnost a mystičnost? Projděme se společně Prahou po stopách legend, tajemna či pravdy! Během procházky navštívíte Hradčany, Staré Město i Židovskou čtvrť. Na Novém Městě se dostanete do blízkosti Faustova domu a poté dále vystoupáte na mytický Vyšehrad.

Karlovo náměstí bylo při založení Nového Města pražského v roce 1348 určeno za centrum jižní části Nového Města. Karel IV. se svými staviteli navrhl plán, sám se snad i osobně podílel na vyměřování, zakládal hlavní opěrné body, tržiště a kostely.

Od svého založení na konci 9. století palác narůstal a měnil se do své současné podoby. Původní dřevěné stavení s kamennou podezdívkou přestavěl na počátku 12. století kníže Soběslav na kamenný románský palác. Jeho zbytky se zachovaly v podzemí dodnes.