Počítání nadmořských výšek bylo vždy problematické, protože vinou nepravidelného rozmístění hmoty v zeměkouli, různé slanosti moří, převládajícího směru větru i gravitačního působení Měsíce a Slunce nadmořská výška mořské hladiny není všude stejná. Různé země proto určovaly nadmořskou výšku podle nejbližšího moře, kde se nachází přístroje na zaznamenávání průměrné hladiny. Česká republika dřív měřila nadmořskou výšku podle
Jadranu, od roku 1957 se pak používá měření podle hladiny
Baltského moře. Ten je ovšem ve srovnání s jadranským systémem až o 0,42 metru níž, a tyto rozdíly se propisují i do nepřesných určování nadmořských výšek. Jak říká
profesor Viliam Vatrt, každé moře má svá specifika. V Amsterdamu vane vítr, který hladinu Severního moře systematicky zvedá, výšku hladiny Jaderského moře zase ovlivňuje jeho slanost. Při srovnávání hodnot z různých měřicích přístrojů může rozdíl činit až dva metry.
Teorie konstanty W0 je známá už od 18. století a od počátku 20. století byla známa i její hodnota s přesností na řádově 100 metrů. Do praxe se ji podařilo uvést až Viliamu Vatrtovi, který dvanáct let zpracovával data z družicových systémů a konstantu určil s přesností na 5 milimetrů. „Bylo to velké dobrodružství. Jako luštit hádanku, kterou ještě předtím nikdo neodhalil. Když se správnost našich výpočtů potvrdila, byl jsem rád, že všechny ty pracovní soboty a neděle nepřišly vniveč,“ popsal Vatrt radost z objevu, za který v roce 2011 získal
ocenění Česká hlava.
Konstantu téměř okamžitě aplikovala
Světová astronomická unie, které pomohla sladit měření času. Krátce nato začaly konstantu W0 používat
Spojené státy, Kanada a
Mexiko jako základ svého výškového systému. Kromě
astronomie a
geodézie má konstanta praktické využití v mnoha dalších oborech, od
vojenství přes hledání surovin pod zemským povrchem až po
letectví. Tam pomáhá spolehlivějšímu provozu a pilotům usnadňuje přistávací manévry v nepříznivém počasí. Díky ní také vědci dokázali spočítat, že vlivem globálního oteplování se zvedá hladina oceánů průměrně o 3,4 mm za rok.
Přehledný úvod do konceptu Vatrtovy konstanty, její výpočet, význam a aplikace ve vědě, technologii a monitoringu klimatu.
W0 neboli Vatrtova konstanta je hodnota, která určuje jednotný počátek všech nadmořských výšek, vypočítaná českým vědcem prof. Ing. Viliamem Vatrt, DrSc.
Protože nepravidelné rozmístění hmoty na Zemi, různá slanost moří, směr větru a gravitační působení Měsíce a Slunce způsobují, že nadmořská výška mořské hladiny není všude stejná.
Před rokem 1957 se v České republice měřila nadmořská výška podle hladiny Jadranu.
Od roku 1957 se v České republice měří nadmořská výška podle hladiny Baltského moře, která je o 0,42 metru níže než jadranský systém.
Za objev konstanty W0 získal prof. Ing. Viliam Vatrt v roce 2011 ocenění Česká hlava.
Konstanta W0 v letectví pomáhá pilotům provádět spolehlivější a bezpečnější přistávací manévry za nepříznivého počasí.
Konstanta W0 umožňuje vědcům spolehlivě spočítat, že globální oteplování zvedá hladinu oceánů průměrně o 3,4 mm za rok.
Krátce po objevení konstanty W0 ji začaly používat jako základ svého výškového systému Spojené státy, Kanada a Mexiko.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.