Podle statistik
UNESCO je mezi výzkumníky v celosvětovém průměru pouze třetina žen. Jejich kariéry jsou v porovnání s mužskými kolegy kratší a hůře placené, méně publikují v prestižních časopisech, jsou méně často zvané na konference a dostávají menší granty.
Mezinárodní den žen a dívek ve vědě to sice nenapraví, ale může znamenat první krůček. Díky němu se každoročně v únoru pořádají nejrůznější
kampaně pro ženy ve vědě a studentky středních i vysokých škol. Organizuje je například
Univerzita Karlova a
České vysoké učení technické v
Praze,
Univerzita Pardubice a
Masarykova univerzita v Brně,
Svět Techniky v Ostravě a další akademické, výzkumné i muzejní instituce.
Na
Kudy z nudy vám vedle
řady zajímavých žen a jejich nevšedních osudů připomeneme třeba
držitelky Nobelových cen, příběh
polské vědkyně Marie Curie-Skłodowské a její stopy v
Jáchymově, anebo
vědkyni Zuzanu Holubcovou, která jako první na světě odhalila, co se děje v lidském vajíčku před oplodněním. Možná znáte i americkou herečku a hvězdu
seriálu Teorie velkého třesku Mayim Bialikovou. Víte, že v roce 2008 získala doktorát z neurovědy?
Uznejte příspěvek žen k vědě a podpořte genderovou rovnost ve vzdělání a výzkumu během Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě.
Připomíná zásadní úlohu žen ve vědeckém světě a podporuje jejich zapojení do výzkumné činnosti.
Byl vyhlášen Organizací spojených národů v prosinci 2015.
Podpořit rovný přístup žen a dívek ke vzdělání, vědě a technologiím.
Konají se různé kampaně pro ženy a studentky na vysokých školách a univerzitách, například na Univerzitě Karlově.
Organizují je Univerzita Karlova, České vysoké učení technické v Praze, Univerzita Pardubice a Masarykova univerzita v Brně.
Připomínány jsou například držitelky Nobelových cen nebo Marie Curie-Skłodowská.
Zuzana Holubcová je vědkyně, která jako první na světě odhalila procesy probíhající v lidském vajíčku před oplodněním.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.