ÚvodČeská nejUNESCOSbírka kartografických dokumentů Pavla Josefa Šafaříka – Paměť světa UNESCO

UNESCO

Sbírka kartografických dokumentů Pavla Josefa Šafaříka – Paměť světa UNESCO

*****
Sbírka kartografických dokumentů Pavla Josefa Šafaříka představuje mimořádně cenný soubor rukopisných a tištěných map, které vznikly v první polovině 19. století. Sbírku uchovává Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy a v roce 2025 byla zapsána do programu Paměť světa organizace UNESCO. Šlo o druhý zápis pokladů této fakulty do mezinárodního registru Paměti světa.

Paměť světa UNESCO

Program Paměť světa UNESCO chrání dokumentární dědictví mimořádné historické, kulturní a společenské hodnoty. Zápis Šafaříkovy kartografické sbírky potvrzuje její zásadní význam pro poznání emancipačních, kulturních a politických procesů 19. století, jejichž dopad je patrný dodnes.
 

Pavel Josef Šafařík – kartograf emancipačního myšlení

Autorem sbírky je Pavel Josef Šafařík (1795–1861), slavista, filolog, historik, etnograf a jeden z klíčových myslitelů slovanského obrození. Narodil se v Kobeliarově na Slovensku, studoval v Jeně, působil v srbském Novém Sadu a od roku 1833 žil a pracoval v Praze, kde zůstal věrný svým obrozeneckým ideálům.
 
Šafařík patřil k předním evropským historickým geografům své doby. Ve svých pracích dokázal, že Slované jsou vedle Řeků, Římanů a Germánů spolutvůrci evropské kultury, a zásadně ovlivnil podobu moderní slavistiky a etnografie. V roce 1848 na Slovanském sjezdu v Praze pronesl památnou řeč, v níž se dovolával svobody pro slovanské národy v rakouské monarchii. Jeho nejvýznamnějším dílem byly Slovanské starožitnosti (1837), v nichž podrobně zmapoval nejstarší dějiny Slovanů do konce prvního tisíciletí. Jeho dílo mu získalo velký věhlas a bylo přeloženo do mnoha jazyků.
 

Kartografická sbírka jako vědecký nástroj

Sbírka zahrnuje 88 autografických položek z let 1820–1851 – rukopisné historické, geografické a etnografické mapy, tištěné mapy s ručně psanými anotacemi, kolorováním a opravami, ale i originální mapovací pomůcky. Každý dokument je originál existující v jediném exempláři.
 
Šafaříkovy mapy byly inovativní nejen obsahem, ale i metodou. Využíval historicko-geografický přístup a spolupracoval s rozsáhlou sítí odborníků. Jeho práce propojovala srovnávací lingvistiku, historii, geografii, kartografii a toponomastiku – tedy obory, které do té doby fungovaly spíše odděleně.
 

Mapy Slovanů v Evropě

Vlastní mapovou sbírku začal Šafařík vytvářet už během svého působení v Srbsku, kde si všiml četných chyb v tehdejších mapách jihoslovanských oblastí. Postupně rozšířil svůj záměr na celé území obývané slovanskými národy, které bylo v západoevropské kartografii často zkreslováno nebo opomíjeno.
 
Na základě starých pramenů identifikoval nejstarší slovanská toponyma a hydronyma a lokalizoval je na svých historických mapách. Ty se většinou nedochovaly v tištěné podobě a přežily pouze jako unikátní rukopisy. Významným mezníkem se stalo vydání mapy Slovanský zeměvid z roku 1842, doprovázené výkladovým dílem Slovanský národopis.
 

Proč je Šafaříkova kartografická sbírka výjimečná?

Šafaříkova kartografická sbírka je výjimečným dokladem vědecké formy emancipačního úsilí 19. století. Mapy nesloužily jen k orientaci v prostoru, ale staly se nástrojem kulturní a politické identity slovanských národů Evropy. Zápis do Paměti světa UNESCO potvrzuje celosvětový význam této sbírky jako pramene pro historické, politologické i kulturní interpretace procesů, jejichž důsledky rezonují i v 21. století.
 

Digitální zpřístupnění

Šafaříkovy mapy ukazují, že kartografie může být nejen vědou o prostoru, ale i nástrojem kulturní paměti a sebeuvědomění národů. Digitalizované mapy ze Šafaříkovy sbírky jsou dnes volně přístupné v digitálních knihovnách Univerzity Karlovy, jsou dostupné i na portálu Národního muzea v Praze a na portálu evropské digitální knihovny Europeana. Díky tomu mohou badatelé i široká veřejnost studovat jedinečné kartografické dokumenty v plném rozlišení a bez omezení.

Otázky a odpovědi jsou automaticky sestaveny z obsahu této stránky.
Region: Praha
Tipy na výlet: Praha a okolí

Nahlásit neaktuální obsah

Související témata

Redakce Kudy z nudy

Věda a historie není nuda: po stopách starých Římanů Českem

Věda a historie není nuda: po stopách starých Římanů Českem Audio

Chcete se projít po cestách, kudy chodili Římané, objevovat staré vojenské tábory a vrátit se zpět o dva tisíce let? Zblízka poznat život římských legionářů, ochutnat římskou kuchyni a vyzkoušet si vojenskou zbroj? Pak se vypravte s Kudy z nudy po stopách starých Římanů. Památky na jejich pobyt objevíte i tam, kde byste je nečekali!

Národní muzeum – Historická budova Národního muzea v Praze Kultura

Národní muzeum – Historická budova Národního muzea v Praze Audio

Jedna z nejvýznamnějších pražských budov byla prohlášena už v roce 1962 za národní kulturní památku. Čechy milovaná a cizinci obdivovaná, osudově spjatá s novodobými českými dějinami, časem neoddělitelně splynula s představou o Národním muzeu jako instituci.

Karlova univerzita – první vysoké učení na sever od Alp a na východ od Paříže

Karlova univerzita – první vysoké učení na sever od Alp a na východ od Paříže

První vysoké učení na sever od Alp a na východ od Paříže založil roku 1348 český král a římský císař Karel IV.. Patří tak k nejstarším evropským univerzitám. U zrodu Univerzity Karlovy stály čtyři fakulty – teologická, svobodných umění, právnická a medicínská.

Věda a historie není nuda: po stopách Slovanů na hradiště, opevnění a k archeologickým objevům

Věda a historie není nuda: po stopách Slovanů na hradiště, opevnění a k archeologickým objevům Audio

O Slovanech jsme se všichni učili ve škole, ale co vlastně víme o obyvatelích slovanských zemí a jejich předcích? Odkud přišli, kdy se usadili v českých zemích, jak žili a jaké bohy uctívali? Pojďte se s Kudy z nudy vypravit po stopách dávných obyvatel naší vlasti, na slovanská hradiště, naučné stezky a do archeologických expozic.

Evropa v Česku: proč máme rádi Slovensko?

Evropa v Česku: proč máme rádi Slovensko? Audio

Brynzové halušky, jeskyně, Nízké i Vysoké Tatry, Roháče, Jánošík, termální bazény, lázně, víno, Slovenský ráj, Bratislava, husacina ze Slovenského Grobu nebo trdelník: je tolik věcí, které milujeme na Slovensku! Nový seriál o evropských zemích proto nemůže začít nikde jinde než u našich východních sousedů. Pojďte s Kudy z nudy poznat Slovensko!

Akce v okolí

Akce v okolí

Aktivity v okolí

Aktivity v okolí