Úvod > Česká nej > Průmysl > Nová huť v Ostravě - největší hutní kombinát v České republice
Průmysl

Nová huť v Ostravě – největší hutní kombinát v České republice

Největší hutí je Nová huť v Ostravě, která zahájila provoz v březnu 1952, tehdy ještě jako huť Klementa Gottwalda. Během šedesátileté historie prošel výrobními závody ohromný počet zaměstnanců a objevili se tady i významní hosté, mezi nimi i Václav Havel (poprvé už v roce 1969) a také Václav Klaus.
Dne 31. prosince roku 1951, byla sepsána zakládací listina Nové Huti Klementa Gottwalda (NHKG). Den na to slavnostně zapálili první vysokou pec, ze které na začátku března 1952 vyteklo poprvé surové železo. Od té doby se píše historie největšího závodu u nás, který má roční výrobní kapacitu 3,6 milionu tun oceli

Areál huti je živoucím organismem, který se v průběhu šedesáti pěti let rozrostl až na několik set hektarů. Zatímco v minulosti se investovalo především do rozšiřování výroby (největší jednorázovou investicí bylo vybudování středojemné válcovny v 80. letech za 7 miliard Kčs), přelom století znamenal pro huť investice do modernizace, ale především do ekologizace výroby. Za šedesát pět let svého provozu podnik vyrobil 140 milionů tun surového železa a téměř 170 milionů tun oceli. I proto byla Ostrava v druhé polovině 20. století nazývána „ocelovým srdcem republiky“.

V roce 2011 byl vybudován moderní tkaninový filtr na severní části aglomerace za miliardu korun. V roce 2012 se pak odsířila koksovna za více než 200 milionů korun a na začátku roku 2013 se odprášily vápenné cesty na ocelárně tkaninovým filtrem. Nejvýrazněji se do historie huti zapsal rok 2015, a to jako rok rekordní ekologizace. Při zachování nadprůměrných mezd se v dnešní době oproti minulosti klade větší důraz na bezpečnost práce a na životní prostředí. O roku 2019 je vlastníkem huti skupina Liberty Steel z globálního koncernu GFG Alliance britského podnikatele s indickými kořeny Sanjeeva Gupty.
 

Bludný balvan u jižní brány

Při výkopech základů velké slévárny byl nalezen asi 17 tun těžký bludný balvan o objemu asi 6,5 m3. Jedná se o největší bludný balvan u nás. Je umístěn u jižní brány Nové huti. Obří valoun váží skoro osmnáct tun a do dnešní Ostravy jej dotlačil ledovec před dvěma miliony let. Je tedy nejen největším, ale také jedním z nejstarších poutníků, které byly dosud objeveny.

Balvan ležel v hloubce téměř sedmi metrů! Odtud jej vyzvedly jeřáby a prozíraví lidé jej uchovali pro příští generace. Dnes je kámen přírodní památkou, jako nějaká socha významného státníka byl vyzdvižen na betonový podstavec. Bez zajímavosti není ani to, že jednou za pět let prochází důkladnou očistou, aby lidé mohli dál obdivovat jeho šedorůžovou barvu.
Naposledy změněno: 15. 7. 2021
Malý Svět Techniky U6

Malý Svět Techniky U6

Jedinečná výstava odhaluje tajemství technických vynálezů od parního stroje až po nejmodernější robotizovaná pracoviště a "superchytré" stroje. Návštěvníci zde najdou celou řadu vynálezů, které významně poznamenaly vývoj průmyslu a technického pokroku na území českých zemí ale i ve světě.

Techno trasa Ostravou pro milovníky industriálních památek

Techno trasa Ostravou pro milovníky industriálních památek

Zajímáte se o průmyslové dědictví? Potom se vydejte spolu s námi k nejzajímavějším industriálním památkám prostřednictvím Techno trasy – stezce spojující technické památky. Naše trasa vás provede tím nejzajímavějším v Ostravě a okolí.

Dělnické kolonie v Ostravě – Vítkovicích

Dělnické kolonie v Ostravě – Vítkovicích

Vítkovice, jedna z městských částí dnešní Ostravy, jsou ukázkou toho, jaké změny přinesla průmyslová revoluce. Výrobou železa se z malé vesnice stalo průmyslové centrum a to znamenalo vznik dělnické kolonie, kostela, radnice, tržnice, hospod a škol…

Největší bludný balvan v Ostravě

Největší bludný balvan v Ostravě

Za velkého cestovatele můžeme prohlásit náš největší bludný balvan v České republice, neboť při své cestě někde na území dnešního Švédska nebo Finska urazil téměř 1500 kilometrů. Nyní je k vidění na podstavci ve Vratimovské ulici v Ostravě Kunčicích.

Technotrasa – stezka technických atraktivit Moravskoslezského kraje

Technotrasa – stezka technických atraktivit Moravskoslezského kraje

Technotrasa je virtuální neznačenou trasou spojující industriální atraktivity Moravskoslezského kraje, zahrnující nejen památky průmyslové revoluce, ale také vojenské nebo zemědělské objekty.

Na dole Hlubina se opět rozjíždí provoz na tři směny

Na dole Hlubina se opět rozjíždí provoz na tři směny

Na ranní, odpolední a noční směnu sem však namísto horníků přicházejí básníci, tanečníci nebo filmaři.

Areál Dolní Vítkovice – unikátní industriální památka

Areál Dolní Vítkovice – unikátní industriální památka

Dolní Vítkovice tvoří bývalý průmyslový areál Dolu Hlubina, koksovny a vysoké pece Vítkovických železáren. Areál je unikátní industriální památkou a nezaměnitelným symbolem Ostravy a celého Moravskoslezského kraje.

11.8.
Dotkni se Lucie – Ostrava

Dotkni se Lucie – Ostrava

Ostrava, Severní Morava a Slezsko
5.7.
27.8.
Letní příměstské tábory v Dolních Vítkovicích

Letní příměstské tábory v Dolních Vítkovicích

Ostrava, Severní Morava a Slezsko
5.8.
6.8.
LétoFest Ostrava 2022

LétoFest Ostrava 2022

Ostrava, Severní Morava a Slezsko
22.8.
Janáčkova filharmonie v Gongu

Janáčkova filharmonie v Gongu

Ostrava, Severní Morava a Slezsko
Enha Freestyle

Enha Freestyle

Ostrava, Severní Morava a Slezsko
Parkour Park Ostrava

Parkour Park Ostrava

Ostrava, Severní Morava a Slezsko
Důl Alexander v Ostravě – hornické Versailles

Důl Alexander v Ostravě – hornické Versailles

Ostrava, Severní Morava a Slezsko
Halda Hrabůvka

Halda Hrabůvka

Ostrava, Severní Morava a Slezsko

Ubytování a restaurace

Pivovar Brabčák ve Vratimově

Pivovar Brabčák ve Vratimově

Vratimov, Severní Morava a Slezsko
Pivovar létající bezdomovec v Ostravě

Pivovar létající bezdomovec v Ostravě

Ostrava, Severní Morava a Slezsko
Hotel Veronika Ostrava – Vítkovice

Hotel Veronika Ostrava – Vítkovice

Ostrava, Severní Morava a Slezsko
Hotel Jan Maria v Ostravě

Hotel Jan Maria v Ostravě

Ostrava, Severní Morava a Slezsko