České pivo – nejlepší pivo na světě

České pivo patří také k nejkvalitnějším na světě, což potvrzuje Chráněná zeměpisná značka udělená Evropskou unií českému pivu pro jedinečnost produktů používaných k jeho výrobě (speciální odrůdy ječmene a chmele) i technologie výroby, která je odlišná než ve většině jiných zemí. Česká města Plzeň a České Budějovice dala jména světovým značkám světlých ležáků Pilsner a Budweiser. Unikátnost českého piva se opírá o tradiční ryze české technologické postupy a kvalitu použitých surovin. Vyniká sytější barvou, plnou chutí, intenzivní hořkostí a výrazným chmelovým aroma.

České pivo se pije po celém světě a milovníkům zlatavého moku se otevírá řada možností, kde svou oblíbenou pochoutku mohou nejenom ochutnat, ale seznámit se do nejmenších podrobností s výrobním procesem. Městem piva je především Plzeň, kde vás s tajemstvím a historií jedinečného varního postupu piva Pilsner Urquell seznámí prohlídka pivovaru Plzeňský Prazdroj a Pivovarského muzea. Pivovarů, které mají vlastní restaurace a nabízejí exkurze do výrobních prostor je samozřejmě mnohem víc, řadu zážitků nabízí například Návštěvnické centrum Budějovického Budvaru v Českých Budějovicích, pivovar s pivními lázněmi v Chodové Plané, plzeňský pivovar, Regent v Třeboni nebo pivovar Krumlov (bývalý Eggenberg) v Českém Krumlově.

Ke skvělému pivu a posezení v útulné hospůdce s vynikající kuchyní láká také pivovar U Fleků, Kocour, Starobrno, Harrachov, Holba Hanušovice, Centrum Pivovar Děčín, Pivovar Dalešice, Únětický pivovar,  Zámecký pivovar Chyše, minipivovar Dobřany s restaurací Modrá hvězda, Černokostelecký zájezdní pivovár nebo oblíbené Krušovice se zájezdním hostincem.
 

Pilsner Urquell: The Original Beer Experience je nejlepším pivním zážitkem v Evropě

Multimediální zážitková expozice Pilsner Urquell: The Original Beer Experience v centru Prahy byla v prestižní soutěži World Travel Awards 2025 vyhlášena nejlepším pivním zážitkem v Evropě. V kategorii Europe’s Leading Beer Tour Visitor Experience porazila světové značky včetně Heineken Experience z Nizozemska, belgické Maison Leffe či Stella Artois Brewery nebo německé Beck’s Brewery a Erdinger. Potvrdila tak mimořádné postavení českého piva a značky Pilsner Urquell na světové scéně.
 
Expozice moderním a interaktivním způsobem vypráví příběh legendárního plzeňského ležáku. Kombinuje tradici, historii, herní prvky a degustace s nejnovějšími audiovizuálními technologiemi, díky nimž si například symbolicky připijete s prvním plzeňským sládkem Josefem Grollem. Expozice Pilsner Urquell: The Original Beer Experience se rychle zařadila mezi pět nejnavštěvovanějších atrakcí svého druhu v Praze. Jen v roce 2024 ji navštívilo více než 100 000 lidí ze 112 zemí světa.
 
Oblíbený zážitek oceňují i návštěvníci – expozice má na Googlu přes pět tisíc recenzí s průměrným hodnocením 4,8 z 5, stejně vysoko ji hodnotí i uživatelé TripAdvisoru.
 

Do českých hospod a restaurací se vrací lisované půllitry

Česko je pivní i sklářská velmoc, přesto se u nás téměř dvacet let nevyráběly tradiční lisované pivní půllitry. Ty se do hospod a restaurací dovážely ze zahraničí, zatímco české sklárny se soustředily hlavně na foukané sklo v menších, často luxusnějších sériích. Teď se ale situace mění – lisované půllitry z českého skla se vracejí tam, kam patří: k výčepům.
 
Za jejich návratem stojí spolupráce designérů z Vysoké školy uměleckoprůmyslové – UMPRUM, sklárny Bomma ve Světlé nad Sázavou a gastronomické skupiny Ambiente. Původně studentský projekt z Ateliéru produktového designu pod vedením profesorů Michala Froňka a Jana Němečka ze studia Olgoj Chorchoj se postupně proměnil ve skutečné sklo pro každodenní provoz. Výsledkem jsou dva nové typy lisovaných půllitrů z křišťálu, které se testují v restauracích Lokál Dlouhá, Lokál Korunní, Kantýna, Kuchyně a Brasileiro Slovanský dům.
 
Autoři vybraných návrhů – Tereza Bláhová a Jáchym Kubů – navázali na tradici českých hospodských půllitrů, ale dali jim současnou podobu. Design se ladil nejen po estetické stránce, ale i podle připomínek výčepních a hostů: důležité bylo umístění ucha, těžiště sklenice, ryska i prostor pro pěnu. Sklenice musely dobře padnout do ruky, snadno se mýt a obstát v každodenním provozu.
 
Cílem projektu je vrátit do českých hospod české sklo – lisovaný půllitr vyrobený z křišťálu, určený pro české pivo. Pokud se osvědčí v praxi, počítá se se sériovou výrobou i rozšířením do dalších podniků. A kdo ví – možná si je brzy bude možné pořídit i domů.
 

Jak se vaří pivo

Výroba piva probíhá ve třech fázích: sladování ječmene, příprava mladiny a její zkvašování. Slad vzniká procesem řízeného máčení, klíčení a sušení. Při máčení stoupne obsah vody v zrnech, vzniknou tak podmínky pro jejich klíčení. To probíhá v tzv. Saladinových skříních – velkých betonových vanách vybavených klimatizací a mechanickým převracením klíčícího zrna. Naklíčený ječmen (tzv. zelený slad) se následně suší na vytápěném zařízení zvaném hvozd.

Druhá fáze výroby, příprava mladiny, se opírá o proces rmutování. Během něj dochází k přeměně cukernatých složek sladu do takzvané sladinky. Ta se po oddělení od zbytku sladového šrotu (mláta) povaří s chmelem. Během tzv. chmelovaru přecházejí hořké látky z chmele do roztoku. Vzniká mladina, která se ještě horká zbavuje chmele a zbytků kalů. Koncentrace extraktu mladiny rozhoduje o stupňovitosti piva a tím i o obsahu alkoholu.

Mladina je přečerpána do vířivé kádě, na jejímž dně se usazují jemné kaly, poté odpočívá a chladí se na 6-7 °C. Následné zakvašení vlastní kulturou kvasnic probíhá v kovových cylindrokónických tancích (CKT) ve dvou oddělených fázích – kvašení a zrání. Při kvašení se část mladiny činností kvasinek přeměňuje na alkohol a oxid uhličitý. Řízení celého procesu usnadňuje sládkům počítačová technika. Následnou filtrací se odstraňují zbylé kvasinky. Poté už se pivo plní do transportních nádob – cisteren, KEG sudů, lahví a plechovek.
 

Návrh na zapsaní české pivní kultury na seznam UNESCO

Český svaz pivovarů a sladoven (ČSPS) usiluje o zapsání české pivní kultury na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Zatím podal návrh na zápis na krajské úrovni, následovat bude muset národní úroveň. Docílit zápisu až na celosvětové úrovni by se mohlo podařit v roce 2026. 

Na konci ledna 2025 přidalo Ministerstvo kultury Pivní kulturu ČR na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky.