Den stromů

Buk lesní je původním druhem stromů v České republice. Naši předkové jej měli ve velké úctě. Odedávna byl buk považován za strom, poskytující ochranu v nejistých časech. Také symbolizuje pevné zdraví – dodnes se dochoval příměr, že je někdo „zdravý jako buk“. Zajímavé je, že do buku neuhodí blesk, neboť buk má kořeny vedoucí jen povrchovou vrstvou půdy, a proto blesky nepřitahuje. V naší republice máme spoustu velmi zajímavých starobylých i mladších, přesto památných buků. Nechybí zde ani celé lesy buků – bučiny, které lákají k příjemné procházce.

I stromy mají své dny. Myšlenka každoročního svátku zasvěceného stromům vznikla ve Spojených státech amerických v 19. století pod názvem Arbor Day. V Evropě se Den stromů začal slavit na přelomu 19. a 20. století. V Českých zemích se poprvé Den stromů slavil v roce 1906 v Brandýse nad Labem. Obnovená tradice se opět probudila k životu v roce 2000. Tradice oslav navazuje na "Stromkové slavnosti", které se u nás hromadně pořádaly v první polovině minulého století. Den stromů má připomenout jak důležité pro naši planetu lesy a stromy jsou, že díky nim se udržuje příznivé bioklima pro život člověka. Oslavte tento den výletem do arboreta, parku nebo za zajímavým památným stromem.

V dnešní výpravě za památnými stromy připomeneme hlavně kaštany, která právě nyní krásně kvetou, ale také břestovce, jilm, javor, jinan a další krásné listnáče. Nebudou chybět ani zástupci ovocných stromů, jako je hrušeň nebo oskeruše.

Jedním z nezaměnitelných symbolů Beskyd je socha Radegasta, slovanského pohanského boha slunce, hojnosti a úrody. Víte ale, kdy a jak se do sedla v polovině cesty z Pusteven na Radhošť dostal? A že stejného Radegasta najdete tam, kde byste ho rozhodně nečekali: v pražské zoologické zahradě?

Zapomeňte na ruch a shon velkoměsta i letní žár pražských ulic a vydejte se s Kudy z nudy do pražských parků a zahrad. Z bohaté nabídky zákoutí plných zeleně a jezírek jsme vybrali ty, kam se podíváte zadarmo – jak je to dlouho, co jste se naposled prošli Františkánskou zahradou, Kinského zahradou nebo po Vojanových sadech?

Netušíte kam na výlet? Vyrazte do přírody, za stromy, které v minulosti vyhrály titul Strom roku. Anketa Strom roku vznikla v roce 2000 v Brně, založil ji místní Svaz ochránců přírody. Před více než 20 lety převzala anketu Nadace Partnerství, která z ní vybudovala celorepublikovou a nakonec i celosvětovou soutěž Evropský strom roku. Nositelem titulu Strom roku České republiky 2024 je Lukavický dub.

Udělejte si procházku do lesa, kde to doslova voní jehličím. Víte, kde hledat nejstarší smrk, tis, největší strom Česka anebo kde rostou nejstarší jedle u nás? Na všechny tyto otázky naleznete odpověď v dnešním putování za památnými stromy.

Divoká příroda a panenská území, domovy vzácných živočichů a rostlin, filmové kulisy i místa s řadou nej: to jsou chráněná území naší přírody, od rozsáhlých národních parků až po malé přírodní památky. Mají za sebou složité roky: zažily časy bez návštěvníků i období, kdy byly přehlcené lidmi, sucha, požáry, záplavy i rozšiřování invazivních druhů. Podívejte se s Kudy z nudy, co se změnilo a jaké proměny naši přírodu čekají v blízké budoucnosti?

Již po čtyřiadvacáté se bude rozhodovat o tom, které stromy budou bojovat o titul Strom roku 2025. Už jen do 18. května mohou lidé přihlásit svůj oblíbený strom do prestižní ankety Strom roku, kterou pořádá Nadace Partnerství. Pokud znáte strom, který si zaslouží pozornost, či potřebuje péči, podělte se o jeho příběh a nominujte ho do letošního ročníku ankety. Sběr nominací začal 1. 4. a bude pokračovat do 18. 5. 2025. Vyhlášení nominované dvanáctky proběhne během měsíce června. Podat návrh může kdokoliv – jednotlivci, rodiny, sdružení, firmy, školy i obce. Finalisté pak budou soutěžit o titul Strom roku 2025 v online hlasování od 21. července do 5. října 2025. Nejpopulárnější strom navíc postoupí do celoevropského kola.

Že je lípa českým národním stromem je známá věc. Víte ale, od kdy je považována za jeden ze symbolů České republiky? Prozradíme vám i to, která lípa je u nás nejstarší nebo která z našich lip má nejmohutnější kmen. Většina starobylých stromů má i svůj originální příběh – a až si některou z lip budete prohlížet zblízka, určitě si na něj vzpomenete.

Komu se nelení, tomu se zelení – s námi se ale můžete ztratit v zeleni a lenošit třeba celý den. Našli jsme pro vás nejlepší místa pro relaxaci, pověstné zelené oázy ve velkých městech nebo při jejich okrajích, kde můžete relaxovat, odpočívat, užívat si vodu, čerstvý vzduch a tisíce odstínů zelené na každém kroku. Kde tahle báječná zelená království najdete?

Zahrada je součástí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a na jejím území se nachází Katedra botaniky. V expozicích jsou k vidění rostliny čtyř Národních sbírek rostlin: Kaktusy, Jihoafrické sukulenty a geofyty, Mrazuvzdorné rostliny jižní Afriky a Květena Českého krasu.

Borovice lesní, někdy zvaná také sosna, je v České republice původním druhem jehličnanu, který roste napříč kontinentem, od Atlantiku přes celou Evropu a Sibiř téměř k Pacifiku. Ve Skandinávii zasahuje až za polární kruh. Protože je odolná proti chladu a její jehličí neopadává, stala se symbolem odolnosti, odhodlání, dokonalosti a trpělivosti. A jak to bývá, mnoho borovic na našem území je spjato s originální legendou, pověstí anebo historickým příběhem. Pojďme si připomenout ty nejzajímavější z nich.

Modřín opadavý (někdy nazýván také evropský) je u nás poněkud opomíjenou dřevinou. Na rozdíl od jiných stromů si jej nelze splést – jako jediný jehličnan u nás se na podzim zbarvuje dožluta a na zimu shazuje své jehlice. V současné době zastupuje v našich lesích necelá čtyři procenta druhové skladby. Na některých místech roste odpradávna jako původní evropská dřevina, jinde byl vysazen uměle. V dnešních tipech vám představíme ty největší, nejstarší a nejpamátnější modříny, které u nás rostou.

Duby jsou původními druhy stromů České republiky. Na našem území máme několik stromů, které pamatují velmi dávné časy, rostou a žijí již téměř tisíc let. Pojďte se s nimi seznámit a udělat si výlet k těmto nádherným zeleným velikánům. V dnešních tipech vám představíme ty největší, nejstarší a nejpamátnější duby, které u nás doslova zakořenily a po mnoho generací se těší velké úctě.