Den samizdatu se poprvé objevil v kalendáři významných dnů v roce 2024. Připomíná vydávání nezávislých tiskovin vlastním nákladem v době totality a je také památkou českých a slovenských vydavatelů samizdatu, kteří 12. října 1988 dopisem adresovaným tehdejšímu komunistickému prezidentu Gustavu Husákovi protestovali proti uvěznění křesťanského aktivisty Ivana Polanského.
V české literatuře se termín samizdat používá zejména v souvislosti s šířením zakázané literatury v období sedmdesátých a osmdesátých let 20. století. Knihy spisovatelů, překladatelů, redaktorů, literárních historiků a dalších lidí z oblasti disentu, kteří se na počátku sedmdesátých let ocitli na „černé listině“ a nesměli v tehdejším Československu veřejně publikovat, mohly díky samizdatu „vyjít“ alespoň pro omezený okruh čtenářů. Texty se šířily mezi lidmi přepisované na psacích strojích přes kopíráky; šlo například o knihy Bohumila Hrabala, Václava Havla, Jaroslava Foglara, Jana Skácela, Jaroslava Seiferta, Václava Hraběte, Josefa Škvoreckého, Alexandra Solženicyna či George Orwella. Beletristickým svědectvím o samizdatové Edici Petlice (1972–1990) je kniha Český snář spisovatele Ludvíka Vaculíka, který v Petlici postupně vydal na čtyři sta svazků.

V dramatické novodobé historii českých zemí se ilegální tiskoviny objevovaly i dřív, například v období protektorátu. Tehdy byly většinou spojeny s odbojovou činností, ojediněle se však opisovaly či tajně tiskly i básně s vlasteneckou tematikou a další literární texty. Termín samizdat pochází z ruštiny a jde o výstižný jednoslovný výraz, který nakonec v obecném povědomí zvítězil nad pojmy jako neoficiální, podzemní, opoziční nebo paralelní literatura. Největší sbírku českého samizdatu shromáždila pražská knihovna Libri prohibiti.
 
Portrét Václava Havla na pražském letišti Kultura

Portrét Václava Havla na pražském letišti

Na pražském letišti Václava Havla, v přízemí Terminálu 2, se nachází unikátní portrét bývalého prezidenta. Anamorfní instalace je složena z tisíců předmětů, které se dotýkají jeho života i odkazu a vypráví jeho životní příběh.

Morava ve 20. století – expozice Moravského zemského muzea Kultura

Morava ve 20. století – expozice Moravského zemského muzea

Nová stálá expozice Moravského zemského muzea Středoevropská křižovatka mapuje novodobé dějiny a reflektuje zásadní události Moravy od Rakouska-Uherska až do Evropské unie. Moravu líčí jako středoevropskou křižovatku.

Centrum kulturně-politických dějin 20. století v Moravském zemském muzeu Kultura

Centrum kulturně-politických dějin 20. století v Moravském zemském muzeu

Centrum kulturních dějin 20. století vytvořilo Moravské zemské muzeum v Brně jako unikátní archiv samizdatové, exilové literatury a pozůstalosti jejich tvůrců. V budově je přístupná expozice Corpus litterarum.

Olga Havlová – bývalá první dáma České republiky

Olga Havlová – bývalá první dáma České republiky

O roli první dámy sice Olga Havlová (11. července 1933, Praha – 27. ledna 1996, Praha) nestála, ale přesto se jí po boku svého muže Václava Havla ujala s grácií a elegancí. Místo státních oficialit ale svou energii a empatii zaměřila na pomoc potřebným.

Archiv Leoše Janáčka – Paměť světa UNESCO

Archiv Leoše Janáčka – Paměť světa UNESCO

Archiv Leoše Janáčka je dokumentační fond, zaměřený na život a dílo jednoho z nejvýznamnějších hudebních skladatelů 20. století. Spravuje ho Moravské zemské muzeum, pod které taktéž spadá Památník Leoše Janáčka. V roce 2017 byl archiv zapsán na seznam Paměť světa UNESCO.

Archiv Antonína Dvořáka – Paměť světa UNESCO

Archiv Antonína Dvořáka – Paměť světa UNESCO

Archiv Antonína Dvořáka zahrnuje dokumentární dědictví po jednom z nejvýznamnějších světově proslulých skladatelů 19. století – Antonínu Dvořákovi (1841–1904), jehož dílo náleží k vrcholům světové hudby tohoto období. V roce 2023 schválila Výkonná rada UNESCO zápis Archivu Antonína Dvořáka do seznamu Paměti světa UNESCO. Archiv je uložen v Českém muzeu hudby, které je součástí Národního muzea v Praze.

Marta Kubišová – zpěvačka nejznámějšího protestsongu roku 1968

Marta Kubišová – zpěvačka nejznámějšího protestsongu roku 1968

Zpěvačka Marta Kubišová (* 1. listopadu 1942 České Budějovice) je výjimečná osobnost české hudby. Její píseň Modlitba pro Martu se po okupaci vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968 stala symbolem národního odporu. Řadu let kvůli tomu měla zakázané natáčení desek i koncerty, a dokonce se kvůli ní falšovaly výsledky populární ankety Zlatý slavík.

Lennonova zeď, sametová revoluce, láska a mír: ikonická místa tichých protestů proti režimu

Lennonova zeď, sametová revoluce, láska a mír: ikonická místa tichých protestů proti režimu

Zdi nemusí jen oddělovat, mohou nás i spojovat: třeba tak jako Lennonova zeď na pražské Kampě. Ikonické místo protestů proti komunistickému režimu žije dál i po sametové revoluci. Pojďte se s portálem Kudy z nudy podívat nejenom k Lennonově zdi ukryté ve spletitých uličkách Malé Strany, ale také na další protestní místa.

Fenomén devadesátky: retro, lidé, móda, hudba, UNESCO a oblíbená místa, která byste nepoznali

Fenomén devadesátky: retro, lidé, móda, hudba, UNESCO a oblíbená místa, která byste nepoznali

Devadesátky: doba před třiceti lety, kterou nedávno připomněl televizní detektivní seriál. Nasedněte na portálu Kudy z nudy do stroje času a vraťte se do časů, kdy spousta dnešních populárních turistických cílů byla teprve v plenkách, případně vůbec neexistovala. Do časů, kdy si České republiky všimlo UNESCO, kdy ještě neexistoval internet a mobilní telefony, zato jsme měli pracovní soboty, telefonní budky a další pohrobky starého režimu. Co z toho, co tehdy vzniklo, funguje dodnes?

Karol Sidon – vrchní zemský rabín

Karol Sidon – vrchní zemský rabín

Dvakrát až třikrát ročně jezdí vrchní zemský a bývalý vrchní pražský rabín Karol Sidon (*9. srpna 1942, Praha) do Terezína. Dramatik, spisovatel, scenárista, náboženský myslitel, bývalý chartista a disident židovského původu přišel při holokaustu o velkou část rodiny, v terezínské Malé pevnosti zemřel jeho otec Alexander.

Jaroslav Seifert – jediný český držitel Nobelovy ceny za literaturu

Jaroslav Seifert – jediný český držitel Nobelovy ceny za literaturu

Město v slzách, Samá láska, Šel malíř chudě do světa, Píseň o Viktorce, Maminka a Chlapec a hvězdy – to je jen část básnických sbírek Jaroslava Seiferta (23. září 1901, Praha-Žižkov – 10. ledna 1986, Praha). Básník, spisovatel, novinář a překladatel je jediným českým nositelem Nobelovy ceny za literaturu.

Soubor čtrnácti litinových reliéfů – kanálových poklopů na Kampě Kultura

Soubor čtrnácti litinových reliéfů – kanálových poklopů na Kampě

Na pražské Kampě, v cestě podél zdi u Sovových mlýnů, je umístěn soubor čtrnácti litinových reliéfů-kanálových poklopů. Cyklus, jehož autorem je Viktor Karlík, má název Hlasy z podzemí.

Václav Havel – poslední československý a první český prezident

Václav Havel – poslední československý a první český prezident

Václav Havel (5. října 1936 Praha – 18. prosince 2011 Vlčice-Hrádeček) byl spisovatel a dramatik, jeden z prvních mluvčích Charty 77, vůdčí osobnost politických změn v listopadu 1989, poslední prezident Československa a první prezident České republiky po Sametové revoluci. Svými postoji v letech totality si získal postavení uznávané morální autority. Hloubkou názorů na problémy soudobé civilizace a promyšleností jejich formulací se stal i v nové ústavní funkci respektovanou osobností, mezi politiky ojedinělou.

Na turné – výstava v Českém muzeu hudby

S šířením a provozováním hudby je neodmyslitelně spjato cestování za hranice rodného kraje, ať už se jedná o vandrování potulných muzikantů nebo pečlivě logisticky připravená a plánovaná turné superhvězd. Vydejte se Na turné v Českém muzeu hudby.
Praha 1, Praha

Turistická tramvaj 42 v Praze

Prohlédněte si krásy metropole z okna historické tramvaje, na trase linky 42. Turistická tramvaj propojuje městské památky formou okružní jízdy a staví na všech zastávkách na trase s možností opakovaného výstupu a nástupu cestujících.
Praha 1, Praha

Malostranské trhy 2024

Malostranské trhy jsou otevřeny každý čtvrtek a každou první sobotu v měsíci.
Praha 1, Praha

Malostranské trhy 2024

Malostranské trhy jsou otevřeny každý čtvrtek a každou první sobotu v měsíci.
Praha 1, Praha

Malostranské trhy 2024

Malostranské trhy jsou otevřeny každý čtvrtek a každou první sobotu v měsíci.
Praha 1, Praha

Malostranské trhy 2024

Malostranské trhy jsou otevřeny každý čtvrtek a každou první sobotu v měsíci.
Praha 1, Praha

Malostranské trhy 2024

Malostranské trhy jsou otevřeny každý čtvrtek a každou první sobotu v měsíci.
Praha 1, Praha

Malostranské trhy 2024

Malostranské trhy jsou otevřeny každý čtvrtek a každou první sobotu v měsíci.
Praha 1, Praha

Aktivity v okolí

Muzeum Lennonovy zdi v Praze – The Lennon Wall Story

Muzeum Lennonovy zdi The Lennon Wall Story vzniklo v Praze na Malé Straně. Autorkou myšlenky je velká beatlemaniačka, znalkyně liverpoolské čtyřky a milovnice Lennonovy zdi Eva Tichákova. Muzeum tedy vzniká jako takový nadšenecký start-up.
Praha 1, Praha

U malého Glena – neznámější pražský jazz club

Jedna z nejrušnějších a nejpříjemnějších oáz na Malé Straně v Praze. Každý den živá hudba (jazz & blues) od 21:30 do 0:30 hodin.
Praha 1, Praha

Vrtbovský palác

Vrtbovský palác se nachází na rohu Tržiště a Karmelitské ulice na Malé Straně v Praze 1. Mnoho lidí o jeho existenci nemá příliš tušení, neboť jeho průčelí do ulice není nějak výrazně nápadné, ale za ním se skrývá jedna z nejhezčích pražských zahrad.
Praha 1, Praha

Kunstkomora – galerie umění v Praze

Kunstkomora, inspirovaná renesanční wunderkammer Rudolfa II., kabinetem kuriozit cara Petra Velikého, stejně jako dalšími významnými sbírkami, představuje pečlivě vybranou kolekci umění, starožitností a zajímavostí z celého světa za období delší než dva tisíce let.
Praha 1, Praha

Smaltérie – kreativní dílna

Unikátní dílna, kdy si vytvoříte vlastní smaltovaný originál.
Praha 1, Praha

Galerie Vrtbovské zahrady

Na svahu Petřína můžete navštívit jednu z nejkrásnějších a nejvýznamnějších barokních zahrad v Praze, Vrtbovskou zahradu.
Praha 1, Praha

Pálffyho palác v Praze

Pálffy palác patří k významným vrcholně barokním palácům v Praze. Pálffyovský palác se nachází ve Valdštejnské ulici na pražské Malé Straně.
Praha 1, Praha

Mykologická poradna v Praze se schránkou na houby

Houbařská poradna v Karmelitské ulice je službou veřejnosti. Její činnost směřuje k podání informace začínajícím i pokročilým houbařům o jimi donesených houbách, především o druzích z volné přírody.
Praha 1, Praha

Ubytování a restaurace

Cukrárna Saint Tropez v centru Prahy

Cukrárna Saint Tropez v Karmelitské ulici sídlí od roku 2020, dříve jste ji mohli navštívit v pasáži U Nováků. Navazuje na cukrářskou kvalitu známou z dob 1. republiky. Všechny zákusky se zde vyrábí z kvalitních, originálních a čerstvých surovin, bez konzervantů a náhražek.
Praha 1, Praha

Kavárna Mondieu

Na snídani, oběd, kávu i víno. Na rande i pracovní schůzku. Mondieu je srdeční záležitost. Vyzkoušejte bistro Mondieu v Praze na Maltézském náměstí nebo ve Westfield Chodov.
Praha 1, Praha

Restaurace U Malířů na Maltézském náměstí v Praze

Restaurace s nádechem starých časů a romantické atmosféry, která byla založena již v roce 1543 se nachází na Maltézském náměstí na Malé Straně. Nabízí výjimečný interiér, který je zdoben freskami.
Praha 1, Praha

Cukrkávalimonáda

Rodinná restaurace s cukrárnou v srdci Malé Strany. Za nejdůležitější považujeme kvalitu a čerstvost surovin.
Praha, Praha

Residence U Černého orla

Rodinný luxusní hotel v Praze je ideální volbou pro romantické pobyty či páry milující historii a hledající odpočinek pod Pražským hradem. Samotná lokalita Residence U Černého orla v srdci Prahy volá po objevování starých pražských legend a putování po Královské cestě.
Praha 1, Praha

Restaurace Coda – pracovní oběd na střešní terase Aria Hotel Prague

Terasa je součástí restaurace Coda v Aria Hotel Prague, kde pod taktovkou šéfkuchaře Davida Šaška vznikají opravdové gurmánské lahůdky. Přijďte na oběd či večeři, rychlý business lunch či jen na kávu a svělý dezert a pokochejte se úchvatnými výhledy na Prahu.
Praha 1, Praha

Coda Restaurant – posezení na terase s krásným výhledem na Prahu

Navštívíte-li hlavní město, jistě si nebudete chtít nechat ujít něco dobrého k snědku, zvláště, když bude gastronomický zážitek spojen s překrásným výhledem na matičku Prahu.
Praha 1, Praha

Restaurace Porks na Malé Straně

Lahodné, křupavé vepřové koleno a jiné vepřové pochoutky, které můžete zapít skvělou tankovou Plzní. Restauraci najdete nedaleko Karlova mostu v Mostecké ulici č. 16. Mottem restaurace Porks je „...Kolena, která vás dostanou do kolen!“
Praha 1, Praha