Na první české scéně
vytvořil řadu velkých rolí — od Shakespearova Hamleta přes knížete Myškina v Dostojevského Idiotovi až po postavy v inscenacích Zahradní slavnost, Spalovač mrtvol nebo Bílá Voda. Jeho projev bývá civilní a úsporný, přesto dokáže jediným gestem či změnou hlasu ovládnout celé jeviště.
Vladimír Javorský za svoji hereckou kariéru získal mnohá ocenění i nominace na řadu cen. Za film
Poupata získal ocenění
Český lev za nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli, za roli ve filmu
Milada byl nominován na Českého lva za nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli.
Koncertuje a spolupracuje s
Mirkem Kemelem už od jeho prvního alba Krajem šel anděl a podílel se i na nahrávkách Nic víc a Ryby, raci.
Vladimír Javorský vystudoval brněnskou
Janáčkovu akademii múzických umění a poté, v letech 1986-1991, hrál v
Divadle Husa na provázku. Později získával zkušenosti také ve Francii s kočovnou divadelní společností a v Japonsku u tanečníka a choreografa Mina Tanaky. Právě cit pro pohyb, rytmus a detail se stal jedním z poznávacích znamení jeho herectví. Od roku 1993 do roku 1999 působil v pražském
Činoherním klubu. Od roku 1999 do července 2009 byl v angažmá v činoherním souboru
Národního divadla v Praze. Mezi lety 2009 až 2016 působil v Národním divadle jako stálý host, od sezony 2016/2017 opět nastoupil do angažmá coby člen činohry.
Od vojína Kyslíka k Českému lvu
Televizní diváci si Javorského poprvé výrazněji spojili s rolí vojína Ctibora „Kyslíka“ Voříška v seriálu
Chlapci a chlapi. Následovaly postavy v seriálech
Vlak dětství a naděje,
Největší z Pierotů,
Bylo nás pět,
Tři králové či
Bohéma. Ve filmu zaujal mimo jiné v
Černých baronech, pohádce
Lotrando a Zubejda, snímcích
Báječná léta pod psa,
U mě dobrý,
Václav nebo
Betlémské světlo.
Mezinárodní pozornost mu přinesl krátký americko-český film
Most, který byl nominován na Oscara. Jedno z největších domácích ocenění získal za syrové sociální drama
Poupata: za roli Jardy obdržel Českého lva za nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli. Úspěch potvrdil, že jeho síla spočívá nejen ve výrazných charakterech, ale také v mimořádně přesném zachycení obyčejného člověka.
Herec, který si píše vlastní písně
Javorského druhým uměleckým světem je hudba. Hraje na kytaru, saxofon i ukulele, spolupracoval například se skupinou Traband a s Miroslavem Kemelem. V roce 2022 vydal autorské album
Ještě je, v němž se potkává folk, jazz a moravská hudební tradice. Jeho písně působí podobně jako jeho herectví: jsou nenápadné, obrazivé, místy melancholické a plné jemného humoru. S Marianem Friedlem se následně spojil v nové doprovodné kapele
Bočemuni, se kterou připravil stejnojmenné album a koncertní turné.