Michal Ajvaz studoval český jazyk a estetiku na
Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v
Praze. Po studiu dlouhou dobu pracoval mimo oficiální kulturní sféru – jako domovník, noční hlídač nebo technik. Mezi lety 1996 až 1999 působil jako
redaktor Literárních novin, od té doby se věnuje zejména
spisovatelské činnosti. Ústředním tématem několika jeho knih je
Praha a moderní
obměna věčného labyrintu, která v sobě slučuje různé rysy všední městské reality s mýtem metropole.
První Ajvazova kniha,
Vražda v hotelu Intercontinental, vyšla v roce 1989. Pozornost vzbudil zejména román
Druhé město, fantastický příběh o tajném městě, ukrytém v záhybech známé v
Prahy. V románu se spojila jeho fascinace jazykem, strukturou fikce a světem jako labyrintem možností. Téma skrytého významu a existencí, které probleskují pod běžnou realitou, se stalo jeho autorským podpisem.
Ajvazova próza bývá často přirovnávána k autorům
magického realismu, a to nikoliv kvůli nápodobě, ale kvůli podobné chuti ohýbat realitu a rozplétat jazykové a filozofické vrstvy. Jeho knihy jako
Tyrkysový orel, Prázdné ulice nebo
Cesta na jih představují svérázný vesmír, v němž se skutečnost rozostřuje a vzniká nová poetická mapa světa. Michal Ajvaz je držitelem
Ceny Jaroslava Seiferta, Státní ceny za literaturu a překladatelské dílo i literární ceny
Magnesia Litera za Knihu roku 2012 za
román Lucemburská zahrada. Jeho díla byla přeložena do několika desítek jazyků.
Michal Ajvaz, spisovatel tajemných světů a jazyků, je literární solitér – tvůrce, který se nesnaží reflektovat současnost v jejích viditelných gestech, ale spíš zkoumá, co je pod povrchem. Jeho dílo je tiché a hloubavé, ale o to výrazněji rezonuje – jako mapa skrytých možností světa, který známe jen částečně a který je možná širší, než si dovedeme představit.