Max Brod patřil společně s
Franzem Kafkou,
Egonem Ervinem Kischem, Franzem Werfelem, Johannesem Urzidilem, Gustavem Meyrinkem a dalšími autory k nejznámějším představitelům
pražské židovské německé literatury. Narodil se 27. května 1884 v
Praze v rodině ředitele banky Union, vystudoval gymnázium a pokračoval ve studiu na dnešní
Karlově univerzitě. Pracoval jako poštovní, finanční a soudní úředník, v roce 1924 se stal kulturním referentem československé vlády a v letech 1929 až 1939 působil jako divadelní a hudební kritik v redakci pražských německých novin
Prager Tagblatt. Byl rovněž viceprezidentem Židovské národní rady v Československu.
Jeho koníčkem byla literatura; už za univerzitních studií se spřátelil s
Franzem Kafkou a patřil k nejbližším lidem jeho života. Byl mu oporou, povzbuzoval ho k psaní a snažil se mírnit jeho životní krize. Kafka a Brod zůstali blízkými přáteli až do roku 1924, kdy čtyřicetiletý Kafka zemřel na tuberkulózu. Vykonavatelem poslední vůle určil Broda a údajně mu zanechal lístek s přáním, aby jeho nepublikovaná díla byla spálena.
V rozhovoru Brod později přiznal, že podle něj lístek Kafka nenapsal těsně před smrtí, ale již dřív ve slabším duševním rozpoložení, kdy svou tvorbu podceňoval. Místo likvidace tak Kafkovu pozůstalost utřídil a od roku 1925 postupně vydal, a to včetně
románů Amerika, Zámek či Proces. Podle odborníků ze
Společnosti Franze Kafky nebýt Broda, jméno Franze Kafky dnes zřejmě vůbec neznáme.
Max Brod se kromě toho podílel na rozšíření povědomí o české kultuře v zahraničí. Coby milovník hudby se zasloužil o uvedení oper
Leoše Janáčka v německy hovořících zemích, do němčiny přeložil libreta téměř všech jeho oper a o Janáčkovi také napsal vůbec první monografii. Podobně zpopularizoval i dílo
Jaroslava Haška, když pomohl uvést
román Osudy dobrého vojáka Švejka do divadelní podoby v Berlíně, a tím mu zajistil mezinárodní věhlas.
Brodova vlastní tvorba zahrnuje literární a hudební kritiky, eseje, krátké prózy, romány, básně, divadelní hry, filozofické spisy, překlady z češtiny, latiny, hebrejštiny a francouzštiny. Z jeho děl je nejznámější
Pražský kruh coby průvodce pražskou německou literaturou a trilogie
Tychona Brahe cesta k Bohu (1916),
Reubeni, kníže židovské (1925) a
Galilei v zajetí (1948). Do Brodovy románové tvorby pak náleží například
Hlídka či
Zámek Nornepygge, román vydaný v roce 1908, kdy bylo Brodovi pouhých dvacet čtyři let.
Max Brod správně odhadl hrozící nebezpečí fašismu a v březnu 1939 odjel s
manželkou Elsou do tehdejší Palestiny. V Tel Avivu působil jako divadelní dramaturg a kritik. Do
Prahy se vrátil jen krátce v roce 1964, aby zahájil kafkovskou výstavu. Zemřel 20. prosince 1968 ve věku 84 let v Tel Avivu.
Památku
Maxe Broda coby
objevitele Kafky, Janáčka a Haška připomíná
pamětní deska na jeho rodném domě v pražské Haštalské ulici a také deska na zdi
Nového židovského hřbitova v Izraelské ulici na
Žižkově proti hrobu
Franze Kafky.
Objevte příběh Maxe Broda, spisovatele a kritika, který zachránil díla Franze Kafky a podílel se na propagaci české kultury.
Max Brod byl český spisovatel, hudební a literární kritik, editor a překladatel německého původu.
Max Brod byl blízkým přítelem Franze Kafky a po jeho smrti se zasloužil o vydání a popularizaci Kafkových děl.
Jedním z nejznámějších děl Maxe Broda je průvodce pražskou německou literaturou 'Pražský kruh'.
Max Brod se zasloužil o uvedení oper Leoše Janáčka v německy mluvících zemích a o zpopularizování díla Jaroslava Haška.
Max Brod odjel do Palestiny v březnu 1939, aby unikl hrozícímu nebezpečí fašismu.
Max Brod zemřel 20. prosince 1968 ve věku 84 let v Tel Avivu.
Max Brod psal převážně německy.
Max Brod se rozhodl vydávat díla Franze Kafky navzdory Kafkově přání, aby byla spálena, čímž zachránil jeho literární odkaz.
Max Brod psal romány, básně, literární a hudební kritiky, eseje, divadelní hry, filozofické spisy a překlady.
Pamětní deska na jeho rodném domě v Haštalské ulici v Praze a deska na zdi Nového židovského hřbitova na Žižkově připomínají památku Maxe Broda.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.