ÚvodČeská nejKulturníJiří Šalamoun – výtvarník, ilustrátor a autor výtvarné podoby Maxipsa Fíka

Kulturní

Jiří Šalamoun – výtvarník, ilustrátor a autor výtvarné podoby Maxipsa Fíka

Ilustrátor, grafik a typograf Jiří Šalamoun (17. dubna 1935, Praha – 31. března 2022, Praha) patří k nejvýraznějším osobnostem české ilustrace druhé poloviny 20. století. Generace čtenářů a televizních diváků ho zná jako autora výtvarné podoby Maxipsa Fíka, ale jeho tvorba zdaleka přesahovala televizní obrazovku. Šalamounův styl je zároveň hluboce český i mezinárodně srozumitelný. A především: nezaměnitelný.

Jiří Šalamoun studoval na Akademii výtvarných umění v Praze a poté i na Vysoké škole grafiky a knižního umění v Lipsku v Německu. Jeho nejznámějším výtvorem je bezpochyby Maxipes Fík – výtvarná podoba televizního hrdiny, jehož příběhy napsal Rudolf Čechura. Kromě něj však ilustroval další pro Večerníčky a také stovky titulů domácí i světové literatury – mimo jiné díla Jaroslava Haška, Bohumila Hrabala, Franze Kafky, Edgara Allana Poea, Jamese Joyce nebo Ericha Kästnera. Vytvořil také ilustrace k oblíbené knize Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky od J. R. R. Tolkiena, ale také humorně morbidní černobílé kresby k Písním od Jakuba Jana Ryby.

Byl nejen ilustrátorem, ale také grafikem, typografem a pedagogem. Vyučoval a vedl ateliér na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze a byl členem Sdružení českých umělců grafiků Hollar. Celý život se pohyboval mezi volnou grafikou, knihou, kresleným filmem a ilustrací – a všechny tyto disciplíny dokázal spojovat způsobem, který si zachoval výtvarnou integritu a zároveň oslovil široké publikum. Šalamounova tvorba je charakteristická dynamickou kresbou, výraznou černou linkou, groteskní nadsázkou a přesnou prací s výrazem postav. Ať už ilustroval dětské říkanky nebo literární klasiku, nikdy se nespokojil s pouhým doplněním textu. Jeho ilustrace byly vždy výkladem – svébytným pohledem na svět, který text jenom rozšiřoval a doplňoval. V jeho kresbě je patrný vliv expresionismu, středoevropské grotesky i cit pro absurditu. Vedle technické bravury se u něj vždy objevuje i smysl pro příběh, rytmus vyprávění a melancholický humor.

Za své dílo získal Jiří Šalamoun řadu ocenění, včetně Ceny Ministerstva kultury za přínos v oblasti výtvarného umění (2000) nebo ceny za celoživotní dílo v oblasti dětské ilustrace na Bienále ilustrací Bratislava (2001). Jeho práce jsou zastoupeny ve sbírkách Národní galerie, Památníku národního písemnictví a řady dalších institucí.

Otázky a odpovědi jsou automaticky sestaveny z obsahu této stránky.

Region:	Praha
Městská část:	Praha 1
Tipy na výlet:	Praha 1 a okolí

Nahlásit neaktuální obsah

Související témata

Redakce Kudy z nudy

Večerníček – nejdéle vysílaná znělka v České televizi

Bob a Bobek, Maxipes Fík, Mach a Šebestová, Méďové, Káťa a Škubánek, Maková panenka, Křemílek a Vochomůrka, Krysáci, Pat a Mat nebo Krkonošské pohádky: to je jen malý výběr pohádek, které znáte z televizních Večerníčků. Pořad se na televizních obrazovkách začal pravidelně objevovat v roce 1965 a znělka Večerníčku je nejdéle vysílanou znělkou v české televizní historii.

Evropa v Česku: proč máme rádi Německo? Audio

Snový zámek Neuschwanstein v Bavorských Alpách, hrad Eltz, řeka Rýn, pohádka Brémští muzikanti, překrásná historická městečka s čele s bavorským Rothenburgem ob der Tauber, mnichovský Oktoberfest, buřty a klobásy se zelím, marcipán z Lübecku, adventní trhy, drážďanská štola anebo Saské Švýcarsko, malý kousek ráje hned za hranicemi: je tolik věcí, které máme rádi na Německu! Seriál o evropských zemích pokračuje u našich dalších sousedů. Pojďte s Kudy z nudy poznat Německo!

Kultura

Národní galerie Praha – největší sbírka výtvarného umění Audio

Národní galerie Praha je státní organizací, která spravuje největší sbírku výtvarného umění v ČR. Hlavním cílem galerie je shromažďování, evidence, uchovávání, odborně zpracování a vědecký výzkum, ale také vystavování malířských, sochařských a grafických děl domácího i cizího umění.

Hobit a Pán prstenů v Česku: místa z románů a slavní herci v Česku Audio

Každý rok 22. září slaví fanoušci fantasy po celém světě Den hobitů – narozeniny Bilba a Froda Pytlíka, hrdinů Tolkienových příběhů Hobit a Pán prstenů. Nebýt anglického spisovatele J. R. R. Tolkiena, neznali bychom ani jejich dobrodružství, ani kouzelnou Středozem. Přitom se i v Česku najdou místa, která fiktivní kontinent připomínají, od skalních měst přes mlžné hvozdy až po jeskyně ukryté v hlubinách země. Která místa v Česku vypadají jako z Tolkienových knížek?

Bohumil Hrabal – jeden z nejznámějších a nejpřekládanějších českých spisovatelů 20. století

Bohumil Hrabal (28. března 1914, Brno-Židenice – 3. února 1997, Praha) byl jedním z nejznámějších českých spisovatelů druhé poloviny 20. století. Několikrát byl navržen na Nobelovu cenu za literaturu. Jeho osudy jsou spojené zejména s Prahou, Nymburkem a lesní osadou Kersko, známou z Menzelova filmu Slavnosti Sněženek.

Jakub Jan Ryba – autor České mše vánoční, nejoblíbenější skladby našich Vánoc

Česká mše vánoční provází Vánoce od roku 1796, kdy poprvé zazněla při štědrovečerní bohoslužbě v kostele Povýšení sv. Kříže v Rožmitálu pod Třemšínem. Za varhany tehdy usedl samotný autor Jakub Jan Ryba (26. října 1765, Přeštice – 8. dubna 1815, Voltuš), učitel a varhaník, autor téměř 1 400 duchovních a světských skladeb. Právě podle něj se také České mši vánoční říká Rybovka.

Kultura

Památník národního písemnictví ČR

Památník národního písemnictví je zřízen za účelem získávat, shromažďovat, trvale uchovávat a zpřístupňovat veřejnosti sbírky muzejní povahy. Veřejnosti je otevřeno několik poboček PNP v Petschkově vile v Bubenči, kam se přestěhoval ze Strahova, v letohrádku Hvězda či v zámku Petrkov.

Franz Kafka – jeden z literárně nejvlivnějších a nejoceňovanějších spisovatelů 20. století

Franz Kafka (3. července 1883 Praha – 3. června 1924 Kierling u Klosterneuburgu) – jeden z literárně nejvlivnějších a nejoceňovanějších spisovatelů 20. století se narodil roku 1883 v Praze v rodině židovského obchodníka. Jeho jméno je symbolem tzv. pražské německé literatury, která umělecky odráží jedinečnou kulturní atmosféru staletého soužití Čechů, Němců a Židů ve středoevropském regionu. Napsal tři romány – Amerika, Proces a Zámek – a řadu povídek a novel.

Jaroslav Hašek – největší český humorista a autor nejpřekládanější české knihy

„Život lidský, poslušně hlásím, pane obrlajtnant, je tak složitej, že samotnej život člověka je proti tomu hadr.“ Citát z Haškovy knihy Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války platí i pro samotného spisovatele, publicistu a novináře Jaroslava Haška (30. dubna 1883 – 3. ledna 1923): jeho život byl skutečně složitý a plný nečekaných zvratů.