ÚvodČeská nejKulturníJarmila Novotná – světově proslulá operní pěvkyně

Kulturní

Jarmila Novotná – světově proslulá operní pěvkyně

5 z 5 | 1 hodnocení

Světově proslulá operní pěvkyně, sopranistka Jarmila Novotná (23. září 1907, Praha – 9. února 1994, New York, USA) patřila k nejzářivějším osobnostem světové operní scény 20. století. Během své kariéry zpívala po celém světě, především ve Vídni, Berlíně, Salcburku či Miláně. Domovskou scénou se jí stala Metropolitní Opera v New Yorku, kde účinkovala plných šestnáct sezon.

Jarmila Novotná se narodila a vyrůstala v Praze na Královských Vinohradech. Studovala u Emy Destinnové a už jako sedmnáctiletá, v červnu 1925, debutovala na jevišti Národního divadla jako Mařenka v Prodané nevěstě. Na české první scéně vystoupila vzápětí jako Violetta v Traviatě a Rosina v Lazebníku sevillském. Od ledna 1926 se stala řádnou členkou souboru a nastudovala další nové role, dál se vzdělávala v Itálii. Studium jí umožnila velkorysá podpora T. G. Masaryka, s jehož rodinou se úzce spřátelila. V roce 1929 získala prestižní angažmá v Berlíně a pak ve Vídni, kde působila až do roku 1938. Přesto často hostovala nejen v Československu, ale i v Paříži či v Londýně. Do Národního se vrátila už jako žádaná evropská hvězda před vypuknutím války jako Rusalka.

V roce 1931 se Jarmila Novotná provdala za Jiřího Daubka (1890–1981), s nímž měla dceru Jarmilu (* 1932) a syna Jiřího (* 1938). Jejím novým domovem se stal zámek Liteň u Berouna. V roce 1939 zvolila i se svou rodinou emigraci do Spojených států. Během druhé světové války jako příkladná patriotka podporovala svým uměním český národ: podílela se na akcích propagujících Československo, své koncerty končila československou hymnou, pod titulem Lidické písně nahrála české lidovky za klavírního doprovodu Jana Masaryka, byla předsedkyní československé divize Amerického Červeného kříže a zpívala pro zraněné vojáky. České publikum se slavné pěvkyně dočkalo v květnu 1946, kdy vystoupila v Národním divadle na koncertě pro Červený kříž.

Naposled zde vystoupila v listopadu 1947, puč v únoru 1948 ji znovu připravil o domov, sídlo a majetek. S rodinou se vrátila do USA, kde pak šestnáct sezon působila v Metropolitní opeře. Délkou angažmá překonala jediné dvě české předchůdkyně Emu Destinnovou a Marii Jeritzovou. Několikrát se také objevila na filmovém plátně.

Do vlasti se vrátila po Sametové revoluci 1989, aby aktivně podporovala zdejší hudební život. Založila a dotovala Cenu Jarmily Novotné pro mladé pěvce, od prezidenta Václava Havla obdržela v roce 1991 státní vyznamenání a napsala vzpomínkovou knihu Byla jsem šťastná.

Jarmila Novotná zemřela 9. února 1994 v New Yorku a urna s jejími ostatky je uložena v rodinné hrobce Daubkových v Litni. V Národním divadle v Praze je umístěna její busta, k jejím nedožitým 100 letům vydala Česká národní banka bankovku v hodnotě 200 Kč jejím portrétem. Po Jarmile Novotné je pojmenována planetka Novotná a na její počest se v parku zámku Liteň pořádá Festival Jarmily Novotné. V Litni můžete rovněž navštívit Muzeum Svatopluka Čecha a Jarmily Novotné a projít se okolím po naučné stezce.

Otázky a odpovědi jsou automaticky sestaveny z obsahu této stránky.

Region:	Středočeský kraj
Městys:	Liteň
Tipy na výlet:	Liteň a okolí

Nahlásit neaktuální obsah

Související témata

Redakce Kudy z nudy

Sametová revoluce 1989 krok za krokem Audio

Rok 1989 byl plný změn, od lednového Palachova týdne přes listopadovou sametovou revoluci až do konce prosince. Pojďte se s portálem Kudy z nudy projít krok za krokem po místech, kde tehdy zápas o svobodu probíhal.

Rusalka Antonína Dvořáka – nejpopulárnější česká opera ve světě

Nejoblíbenější českou operou ve světě je Rusalka Antonína Dvořáka. Romantická opera na pohádkové motivy měla premiéru v pražském Národním divadle v roce 1901 a je trvalou součástí repertoáru světových hudebních scén.

Kultura

Národní divadlo v Praze – Zlatá kaplička Audio

Pokud patříte mezi milovníky kulturního dění, rozhodně byste neměli vynechat návštěvu některého z divadelních představení Národního divadla v Praze, které tvoří tři umělecké soubory – opera, činohra a balet. Vybrat si můžete z lákavé nabídky programů.

Prodaná nevěsta – nejslavnější opera Bedřicha Smetany Video

Jedna z nejpopulárnějších českých oper Prodaná nevěsta Bedřicha Smetany měla premiéru v roce 1866. Na repertoáru ji dodnes má většina našich operních scén a stále neztratila nic ze svého vtipu a divácké oblíbenosti.

Ema Destinnová – jedna z nejslavnějších českých operních hvězd

Zámek ve Stráži nad Nežárkou byl déle než dvě desítky let domovem slavné operní pěvkyně Emy Destinnové (26. února 1878, Praha – 28. ledna 1930, České Budějovice). Operní hvězda jako první přivezla Mařenku ze Smetanovy Prodané nevěsty do newyorské Metropolitní opery, zářila na světových pódiích v operách Pucciniho, Verdiho či Strausse, tleskali jí diváci v londýnské Covent Garden i Berlínské státní opeře.

Liteň

Městys Liteň se rozkládá v Českém krasu, západně od Řevnice, v Hořovické pahorkatině. Krajina v místech, kde se rozkládá obec Liteň s jejími součástmi Bělčí, Lečí a Vlencemi, byla osídlena dávno předtím, než pradávný písař zaznamenal roku 1195 první zmínku o obci. Tehdy tato zmínka byla ještě pod názvem Luteň, který se udržel až do počátku 14. století.

Památky

Rodinná hrobka Daubků v Litni

Hrobka rodiny Daubkovy v lesíku na východním okraji obce Liten je dílem architekta Antonína Wiehla z roku 1888.

Příroda

Naučná stezka Liteň

Naučná stezka Liteň byla instalována v roce 2013 Atelierem Svatopluk, obecně prospěšnou společností, jejímž zakladatelem je městys Liteň.

Kultura

Muzeum Svatopluka Čecha a Jarmily Novotné v Litni

Muzeum se nachází v nově vybudovaných prostorách památné fary u kostela sv. Petra a Pavla, kde jsou umístěny stálé expozice Jarmily Novotné a Svatopluka Čecha.

Osmičkové roky – osudové letopočty českých dějin

Dějiny českého národa jsou plné dramatických událostí, které se odehrály v letech končících číslem osm. Zejména ve 20. století provázejí osmičkové roky velká jména a události našich dějin – stačí připomenout letopočty 1918, 1938, 1948 a 1968. Historických událostí na českém území provázených osudovou osmičkou ale je mnohem víc. Které patří k těm nejvýznamnějším?

Václav Havel – poslední československý a první český prezident

Václav Havel (5. října 1936 Praha – 18. prosince 2011 Vlčice-Hrádeček) byl spisovatel a dramatik, jeden z prvních mluvčích Charty 77, vůdčí osobnost politických změn v listopadu 1989, poslední prezident Československa a první prezident České republiky po Sametové revoluci. Svými postoji v letech totality si získal postavení uznávané morální autority. Hloubkou názorů na problémy soudobé civilizace a promyšleností jejich formulací se stal i v nové ústavní funkci respektovanou osobností, mezi politiky ojedinělou.