ÚvodČeská nejKulturníArnošt Lustig – jeden z nejvýznamnějších českých spisovatelů 20. století

Kulturní

Arnošt Lustig – jeden z nejvýznamnějších českých spisovatelů 20. století

*****
5 z 5 | 1 hodnocení
Arnošt Lustig (21. prosince 1926, Praha-Libeň – 26. února 2011, Praha) patří k nejpřekládanějším českým autorům. Ve svém díle podal jedno z nejsilnějších svědectví o holokaustu ve světové literatuře. Jeho knihy, povídky i filmové scénáře byly přeloženy do více než pětadvaceti jazyků a opakovaně nominovány na nejprestižnější ocenění — Nobelovu cenu, Pulitzerovu cenu i Man Booker International Prize. Je rovněž držitelem Ceny Karla Čapka za celoživotní dílo a Medaile Za zásluhy.
Lustigovo dílo stojí na osobní zkušenosti s nacistickým terorem. Jako teenager prošel Terezínem, Osvětimí-Birkenau i Buchenwaldem a v dubnu 1945 se mu podařilo utéct z transportu smrti. O měsíc později se účastnil Pražského povstání. „Po válce mi nikdo nevěřil,“ vzpomínal Arnošt Lustig později. „Tak jsem začal psát.“
 
V 60. letech patřil k nejčtenějším autorům v Československu a stál u zrodu československé nové vlny. Knižně debutoval v roce 1958 sbírkou povídek Noc a naděje, z dalších děl měla největší ohlas novela Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou (1964). Podle jeho předloh vznikly filmy Démanty noci, Dita Saxová nebo Obchod na korze, natočený režisérem Janem Kadárem a oceněný Oscarem.
 
Po roce 1968 Arnošt Lustig odešel do Izraele a poté do USA, kde působil jako profesor literatury a tvůrčího psaní na The American University ve Washingtonu, D.C. Jeho knihy četli prezidenti, studenti i veřejnost, předčítal i v Bílém domě a Kongresu.
 
Po roce 1989 se vrátil do Prahy, kde dál psal, vedl kurzy tvůrčího psaní, působil jako šéfredaktor časopisu Playboy a stal se čestným předsedou Společnosti Franze Kafky i společnosti Česká hlava. Za svůj přínos získal Cenu Franze Kafky, ocenění Americké akademie umění a věd, Emmy a další významné ceny doma i v zahraničí.
 
V centru jeho tvorby však zůstávala jednoduchá, ale zásadní myšlenka: že život je nejvyšší hodnota, spravedlnost má smysl a dobro v člověku se projevuje činem. Především ale Lustigovo dílo dává naději, že hrůzy, které sám v koncentračních táborech zažil, se nebudou opakovat.
 
„Smyslem života je radost z toho, že žijeme,“ říká jedna z jeho nejznámějších citátů. A právě radost Lustig předával celým svým dílem, i svým životem.
 

Rok 2026 a oslavy 100. narození Arnošta Lustiga

Nadační fond Arnošta Lustiga spolu s Památníkem národního písemnictví / Muzeem literatury chystají oslavy 100. výročí narození spisovatele, novináře, scénáristy a svědka holocaustu Arnošta Lustiga (1926–2011). Mezinárodní oslavy proběhnou v roce 2026 pod jednotným názvem FestivAL100 a propojí deset zemí na čtyřech kontinentech. Multižánrový program bude oslavou humanismu, a nabídne umělecké a kulturní akce, publikace i dosud nevydaných prací autora, výstavy i vzdělávací programy a literární soutěže.
 
Organizace UNESCO zařadila sté výročí narození Arnošta Lustiga mezi významná výročí, která bude v následujících letech připomínat. Jde o mimořádné uznání významu českého společenského a kulturního dědictví, podobně jako UNESCO připomínalo 150. výročí narození Tomáše Bati.

Otázky a odpovědi jsou automaticky sestaveny z obsahu této stránky.
Region: Praha
Městská část: Praha 1
Tipy na výlet: Praha 1 a okolí

Nahlásit neaktuální obsah

Související témata

Redakce Kudy z nudy

7 věcí, které nevíte… o USA

7 věcí, které nevíte… o USA Audio

Vydejte se s Kudy z nudy objevovat Ameriku a poznat Spojené státy americké! Ameriku jste možná viděli na vlastní oči, přesto je určitě spousta věcí, které o téhle zemi nevíte. Ukážeme vám nejenom kousky Česka v Americe, ale i Ameriku u nás, představíme slavné osobnosti s českými kořeny a oslavíme také Den nezávislosti. A nabídneme vám i hamburger, donuty a další typická americká jídla!

Petschkova vila – Muzeum literatury Památníku národního písemnictví Kultura

Petschkova vila – Muzeum literatury Památníku národního písemnictví Audio

Historii a současnost literatury představuje Muzeum literatury, které sídlí od roku 2022 v bubenečské Petschkově vile. Jedná se o pobočku Památníku národního písemnictví, která se na Prahu 6 přestěhovala ze Strahovského kláštera. Muzeum je jediné svého druhu v Česku.

Tomáš Baťa a firma Baťa – světové obuvnické impérium ze Zlína

Tomáš Baťa a firma Baťa – světové obuvnické impérium ze Zlína

Tomáš Baťa (3. dubna 1876, Zlín – 12. července 1932, Otrokovice) byl zakladatel světového obuvnického impéria a jeden z nevětších podnikatelů své doby. Král obuvi a starosta Zlína (1923–1932) se stal průkopníkem v oblasti moderních technologií a organizace výroby, ale také reklamy, marketingu a péče o zaměstnance.

Okupace Československa 21. srpna 1968 – jeden z osudových momentů naší historie

Okupace Československa 21. srpna 1968 – jeden z osudových momentů naší historie

Krátce před půlnocí 20. srpna 1968 překročila hranice tehdejšího Československa vojska pěti států východního bloku. Invaze armád Varšavské smlouvy byla definitivní tečkou za Pražským jarem, tedy pokusem liberálního křídla Komunistické strany Československa vybudovat v zemi „socialismus s lidskou tváří“. Naopak začalo období normalizace, které ukončila teprve sametová revoluce v listopadu 1989 a nastolení demokracie.

Muzeum ghetta Terezín Památky

Muzeum ghetta Terezín Rekonstrukce

Muzeum je z důvodu rekonstrukce a přípravy nové stálé expozice uzavřeno. Muzeum ghetta je jednou z hlavních expozic Památníku Terezín představující historii ghetta a perzekuci Židů v Protektorátu Čechy a Morava. Expozice vznikla ve spolupráci s bývalými vězni terezínského ghetta.

Památník národního písemnictví ČR Kultura

Památník národního písemnictví ČR

Památník národního písemnictví je zřízen za účelem získávat, shromažďovat, trvale uchovávat a zpřístupňovat veřejnosti sbírky muzejní povahy. Veřejnosti je otevřeno několik poboček PNP v Petschkově vile v Bubenči, kam se přestěhoval ze Strahova, v letohrádku Hvězda či v zámku Petrkov.

Česko ve filmu: výlety na místa, kde se natáčely české filmy s Oscarem – Ostře sledované vlaky, Amadeus nebo Kolja

Česko ve filmu: výlety na místa, kde se natáčely české filmy s Oscarem – Ostře sledované vlaky, Amadeus nebo Kolja Audio

Zatímco Oscar aneb Cena Akademie (Academy Award) se v USA poprvé uděloval v roce 1929, zahraniční filmy začali Američané oceňovat až od roku 1948; tu první získal de Sicův film Děti ulice. Samostatná kategorie pro filmy v jiném než anglickém jazyce ale vznikla až v roce 1956. Oscara za nejlepší cizojazyčný film se dosud podařilo získat dvěma československým a jednomu českému filmu: v roce 1965 to byl Obchod na korze Jána Kadára a Elmara Klose, roku 1967 zvítězily Ostře sledované vlaky Jiřího Menzela a v roce 1996 Kolja Jana Svěráka.

Praha 1

Praha 1

Jedinečná atmosféra uliček Starého Města a Malé Strany s galeriemi a kavárnami, vznosné barokní kostely, paláce a palácové zahrady, starobylý Karlův most, ostrov Kampa obtékaný Čertovkou, a nad tím vším Pražský hrad s katedrálou sv. Víta – to je historické centrum a srdce hlavního města, Praha 1.

Akce v okolí

Akce v okolí

Aktivity v okolí

Aktivity v okolí