Agnieszka Holland, polská režisérka a scenáristka, patří k
nejvýznamnějším evropským režisérkám současnosti. Její filmy se nebojí dotýkat historie, traumatu ani lidské křehkosti. K Česku má mnohem blíž, než si mnozí uvědomují – právě v
Praze totiž začala její filmová cesta.
Narodila se v
Polsku a na přelomu 60. a 70. let přišla do
Prahy studovat režii na
FAMU. Období svobody
Pražského jara i tvrdý náraz normalizace prožila zblízka, včetně šestitýdenního věznění za politickou činnost. I díky těmto zkušenostem získalo české prostředí v její tvorbě hluboký otisk. Sama později přiznala, že to byla právě FAMU a tehdejší československý film, co formovalo její směřování.
Po návratu do
Polska pracovala
jako asistentka legendárních režisérů Andrzeje Wajdy a Krzysztofa Zanussiho a brzy se prosadila i vlastními snímky. První mezinárodní úspěch jí přinesl snímek
Hořká sklizeň (Bittere Ernte, 1985), který získal nominaci na
Oscara za
nejlepší zahraniční film. Ještě většího uznání se dočkal snímek
Evropa, Evropa (1990), natočený podle životopisu Solomona Perela, židovského mladíka, který utíká po Křišťálové noci v roce 1938 z
Německa do
Polska. Film získal
Zlatý glóbus a další
Oscarovou nominaci.
Hollandová dlouhodobě tvoří v
Evropě i
Spojených státech. V roce 2009 dokončila společně se svou dcerou
Kasiou Adamik film Jánošík – Pravdivá historie. Do Česka se
Agnieszka Holland vrátila v roce 2012, kdy natočila třídílné drama
Hořící keř. Série vypráví o činu
Jana Palacha, který se v lednu 1969 upálil na protest proti sovětské okupaci Československa a nastupující normalizaci. Drama bylo oceňováno pro svou autentičnost a citlivost a získalo
řadu mezinárodních cen.
V roce 2021 získala Agniezska Holland
Českého lva za režii
filmu Šarlatán. Ten byl zároveň oceněn jako
nejlepší film roku 2020. České stopy mají i
film Přes kosti mrtvých, který se odehrává na polsko-českém pohraničí, a
životopisný snímek Franz o
spisovateli Franzi Kafkovi z roku 2025.