Moravané, Moravští bratři či Moravská církev (latinsky
Unitas Fratrum, v
Německu Herrnhuter Brüdergemeine, v anglicky mluvících zemích
Moravian Brethren či
Moravian Church, španělsky
Iglesia Morava) zajímavě zviditelnili naší zemi v celém světě. Komunita navázala na historické působení
Jednoty bratrské a učení pedagoga a filozofa
Jana Amose Komenského. Lidé, kteří prchali před pronásledováním katolickou církví, pocházeli především z
Moravy, kde bývala hlavní centra
Jednoty bratrské, tedy z
Nového Jičína, Fulneku, Příboru, Kunína nebo
Suchodola nad Odrou. Nový domov našli v roce 1722 u
hraběte Mikuláše Ludvíka Zinzendorfa, který jim nabídl azyl na svém panství v
Horní Lužici v dnešním
Německu, v převážně evangelickém Sasku. Tady Moravští bratři založili
osadu Herrnhut / Ochranov, obnovili
Jednotu bratrskou a pak zakládali osady a misijní stanice po celém světě. K nim patřil například
irský Gracehill, saský
Herrnhut, Betlehem v
americké Pensylvánii a
dánský Christiansfeld, zařazené na seznam světového dědictví
UNESCO.
O vznik názvu Moravští bratři se údajně postaral samotný hrabě Zinzendorf v době, kdy se Herrnhut začal rozrůstat. Protože konflikty prý vyvolávali zejména vypočítaví evangelíci z Čech, kteří přicházeli s vidinou snadného získání pozemků a zázemí, saský mecenáš je vykázal. Když se Češi ohrazovali, že je to zradou bratrské víry, Zinzendorf prý opáčil: „Zradou českých bratří možná, my jsme bratři moravští.“
Díky misijní činnosti se
Moravská církev rozšířila téměř na všechny kontinenty a působí v desítkách zemí celého světa. Moravské kostely a školy objevíte od
Evropy přes
Grónsko a
Severní i Jižní Ameriku až po
Karibskou oblast, Indii, Afriku, Tibet a další kouty světa. Historie Moravských bratří – Moravanů tak patří mezi to nejcennější, co daly české země lidstvu.