ÚvodČeská nejHistorickéMamutí kel z Pavlova – nejstarší mapa na světě

Historické

Mamutí kel z Pavlova – nejstarší mapa na světě

5 z 5 | 1 hodnocení

Jedním z nejcennějších artefaktů osídlení Moravy v mladším paleolitu je mamutí kel z Pavlova, objevený v Moravském krasu. Tento unikátní předmět, vyrobený z mamutího klu, sloužil zřejmě jako mapa okolí Pavlova a dokládá vysokou úroveň řemeslné zručnosti našich pravěkých předků.

Kel z Pavlova byl nalezen v roce 1962 a až několik měsíců po jeho nálezu se přišlo na to, že je na něm rytina, která odpovídá schematické mapě okolí. Kel dlouhý 40 centimetrů a váží necelý kilogram Je nejen cenným dokladem materiálové kultury lovců mamutů, ale také svědectvím o každodenním životě a symbolice tehdejších komunit. Pavlovské osídlení, známé pro bohatou sbírku kosterních pozůstatků, zbraní a ozdob, je klíčovým místem pro poznání života lidí v době lovců mamutů, před více než 26 tisíci lety.

Dnes slavný kel našel 1. října 1962 v přibližně čtyřmetrové hloubce archeolog Bohuslav Klíma přímo v Pavlově při archeologickém průzkumu. Ležel jen necelý kilometr od místa, kde byla o 37 let dříve nalezena Věstonická venuše (na archeologickém nalezišti Vysoká zahrada u Dolních Věstonic, konkrétně v popelišti v centrálním ohništi pravěkého sídliště mezi Dolními Věstonicemi a Pavlovem) a dokonce jen pár desítek metrů od Pavlovské venuše.

Co přesně rýhy na klu představují, není dnes zcela jasné. Jde o špičku původně asi metr dlouhého mamutího klu. Rytiny jsou podle archeologů prehistorickou mapu – kresba na klu totiž nápadně připomíná pavlovský reliéf. Mapa má znázorňovat okolní krajinu, na které je kromě meandrující řeky Dyje a Pavlovských kopců vyznačená i osada lovců mamutů. Pokud je tato interpretace rytiny v mamutím klu správná, jednalo by se o nejstarší dochovanou mapu na světě!

Originální kel z Pavlova se nachází v depozitáři Archeologického ústavu AV ČR v Brně, ale občas bývá vystaven v Archeoparku Pavlov. V archeoparku si také můžete prohlédnout jeho dokonalou kopii.

Rytina na klu objevená náhodou

Zajímavá je historie tohoto objevu: Při archeologickém výzkumu tábořiště lovců mamutů zůstaly kosti a mamutí kly na jednom jílovém sopouchu, kde byly vystaveny žáru jihomoravského slunce a přívalům deště. Na podzim, když se tyto kosti a kly uklízely do depozita, odstranili z hrotu jednoho mamutího klu tenkou, ale pevnou vápenitou krustu a objevila se vyrytá kresba.

Otázky a odpovědi jsou automaticky sestaveny z obsahu této stránky.

Region:	Jihomoravský kraj
Obec:	Pavlov
Tipy na výlet:	Pavlov a okolí

Nahlásit neaktuální obsah

Související témata

Redakce Kudy z nudy

Mezinárodní den archeologie

Každoročně třetí sobotu v říjnu nabízejí archeologické organizace napříč celým světem odborný program a aktivity pro veřejnost. Archeologické lokality v Česku se pravidelně zapojují do této akce pořádáním komentovaných prohlídek v terénu a dalších programem v muzeích a výzkumných insitucích. Organizací Mezinárodního dne archeologie usilují badatelé o zvýšení povědomí o archeologii. Nabízejí veřejnosti možnost zapojit se do mnoha různorodých aktivit. Především je ale Mezinárodní den archeologie oslavou oboru , neboť zdůrazňuje myšlenku, že archeologie je všude kolem nás.

Známé i neznámé skvosty archeologie: hlava Kelta, nejstarší studna světa a teorie obezity venuší Audio

Věstonickou venuši zná asi každý – keramická soška nahé ženy, vyrobená 29 tisíc let před naším letopočtem, je stále ikonickým pravěkým artefaktem nalezeným na našem území. Mezi archeologické poklady České republiky však patří i další skvosty... znáte například opukovou hlavu Kelta z Mšeckých Žehrovic anebo šamanovu loutku z Brna? Na výpravu pořádně hluboko do minulosti vás zve Kudy z nudy.

Historie žije! Stačí se rozhlédnout aneb poznejte naše nejstarší dějiny

Národ, který se nedokáže poučit ze svojí historie, je odsouzen k zániku. Tak to alespoň tvrdili už staří Římané a všichni víme, jak to s nimi dopadlo. Protože se chceme jejich osudu vyhnout, máme k dispozici bezpočet muzeí a expozicí, které jsou věnovány historii a archeologii. Navíc máme tu výhodu, že na našem území se toho dělo za posledních pár tisíc let opravdu hodně – někdy možná až trochu moc – a tak mají badatelé co zkoumat a objevovat.

Památky

Zbytky hradiště Vysoká zahrada v Dolních Věstonicích

Sídliště starých Slovanů, z něhož bylo nalezeno rozsáhlé pohřebiště.

Věstonická venuše – nejstarší umělecký předmět z keramiky na světě

Za jednu z nejkrásnějších ukázek pravěkého umění považují znalci kyprou hliněnou krasavici nalezenou roku 1925 v bývalém sídlišti lovců mamutů na jižní Moravě. V současnosti je soška Věstonické venuše v držení Moravského zemského muzea v Brně v pavilonu Anthropos.

Pravěká sídliště u Pavlova a Dolních Věstonic – největší pravěká sídliště v České republice

Světové prvenství mají pravěká sídliště u Pavlova a Dolních Věstonic, kde žili naši předkové před 25 000 lety. Jsou zde četné nálezy hlavně z doby lovců mamutů, mezi nimi i jeden z nejvýznamnějších Věstonická venuše.

Příroda

Archeostezka Pavlov – Naučná stezka z archeoparku v Pavlově do Dolních Věstonic

Naučná stezka z archeoparku v Pavlově do Dolních Věstonic vás provede po nejvýznamnějších lokalitách spojených s lovci mamutů. Na pěti informačních panelech uvidíte, kde lovci tábořili a jaké nálezy jejich pobyt dokládají.

Kultura

Archeopark Pavlov

Moderní interaktivní archeologická expozice věnovaná lovcům mamutů, s jedinečnou architekturou a geniem loci na svahu Pavlovských vrchů.

Památky

Archeologické naleziště v Dolních Věstonicích – místo nálezu Věstonické venuše Audio

Obec Dolní Věstonice se proslavila nálezem 11 centimetrů vysoké sošky Věstonické venuše. I dnes se můžete podívat na vykopávky (základy sídlišť) na nalezišti Vysoká zahrada.

Věda a historie není nuda: kde si prohlédnete nejstarší a nejvzácnější archeologické nálezy Audio

Venuše, hlava Kelta, kel z Pavlova, náušnice z Velké Moravy, mumie egyptské princezny anebo meteorit z Opavy: muzea v České republice pečují o řady archeologických skvostů. Podívejte se na Kudy z nudy na prastaré skvosty archeologie, které si můžete prohlédnout v muzeích, archeoparcích či v místech, kde byly poklady nalezeny. Některé z nich jsou starší více než 10 000 let!