V
jeskyni Šipka, podzemním útvaru Štramberského krasu, nalezl roku
1880 archeolog K. J. Maška v chodbě Jezevčí ohniště asi
1,4 m hluboko v popelu, zlomek spodní čelisti neandrtálského dítěte, později nazvanou „Šipecká čelist“. Šlo o objev světového formátu a takzvaná šipec-ká čelist se pak v archeologii stala skutečným pojmem. Téhož roku objevil krápníkovou jeskyni Šipku, kterou střídavě obývali pravěcí lovci s dravou zvěř.
Jak ukázal výzkum profesora Karla Jaroslava Mašky, byl tento přírodní
prostor osídlen již před 32 tisíci lety. Výzkum ostatků prokázal, že
neandrtálskému dítěti bylo v době smrti asi jen
8 až 10 let. Zajímavostí je, že na čelisti je rozpoznán progresivní vývoj s již sapientními rysy. Odlitek úlomku čelisti neandrtalského dítěte je vystaven v
Muzeu v Štramberku.
Lovci a uctívači medvědů
O životě neandrtálců a ostatních pradávných obyvatelích
Šipky poskytují informace další archeologické nálezy. Pravěcí lidé z různých kultur zde po sobě zanechali asi
550 kamenných nástrojů z pazourku, rohovce a dalších jim dostupných materiálů.
Kostí a zubů různých živočichů bylo v jeskynních vrstvách objeveno udivující množství – asi
80 000 kusů. Byly zde odkryty zkamenělé kosterní pozůstatky velkých pleistocénních šelem, například jeskynního medvěda, kterému jeskyně sloužila jako doupě, lva, hyeny nebo rosomáka. Zkameněliny zubrů, praturů, srstnatého nosorožce a dokonce i mamuta nasvědčují tomu, že sem byla tato
zvířata zavlékána jako ulovená kořist (tedy součást jídelníčku pravěkých lovců), podle nejnovějších výzkumů také jako rituální předměty. Celkově byly objeveny zkameněliny asi 130 druhů různých živočichů.
Rozbor pylu na objevených kostrách prokázal, že své
mrtvé zasypávali květy. Na cestu do záhrobí je vybavovali milodary, které možná měly sloužit jako obětiny božstvům. Někdy k nebožtíkovi přiložili
ozdobenou medvědí lebku. Dětské hroby jsou vybaveny zvlášť pečlivě. Neandrtálci zhotovovali také umělecké předměty. Zanechali po sobě zvláštní rytiny na skalách.
Během teplých období poslední doby ledové zde sídlili
neandrtálci a gravettienští lovci mamutů a na konci poslední doby ledové to byli
magdalénienští lovci sobů.