Jan Neumann se narodil v
Prachaticích jako syn punčochářského mistra a už od mládí směřoval ke kněžství. Studoval v
Českých Budějovicích a v
Praze, ale protože byl v jeho domovské diecézi nadbytek kněží, rozhodl se odejít do
Spojených států. Vysvěcen byl roku 1836. Jeho první působiště leželo u
Niagarských vodopádů, odkud se vydával na dlouhé a náročné cesty za roztroušenými komunitami věřících.
Později vstoupil do
řádu redemptoristů a postupně se stal
jednou z nejvýznamnějších osobností katolické církve v USA. V roce 1852 byl jmenován
biskupem ve Filadelfii, kde spravoval rozsáhlou diecézi o rozloze přibližně čtyřiceti tisíc kilometrů čtverečních. Během pouhých osmi let vybudoval
desítky kostelů a zásadně rozvinul síť farních škol, z pouhých dvou se jejich počet rozrostl zhruba na stovku. Právě proto je dodnes považován za jednoho ze
zakladatelů amerického katolického školství.
Neumann byl známý svou neúnavnou pracovitostí a oddaností službě. Působil jako
misionář, organizátor církevního života i autor náboženských textů. Ovládal několik jazyků a dokázal oslovit věřící různých národností, kteří tehdy do Ameriky přicházeli. Jeho život byl naplněn intenzivní prací až do vyčerpání. Podle tradice zemřel ve věku 48 let přímo na ulici ve Filadelfii.
Život
Jana Nepomuka Neumanna je příběhem člověka, který z jihočeského města odešel do světa a svým dílem ovlivnil podobu vzdělávání i duchovního života v jedné z největších zemí světa. Po smrti se stal
jednou z nejuctívanějších osobností amerického katolicismu. Často se uvádí, že byl prvním světcem USA, ve skutečnosti ale byl druhý v pořadí po svaté
Alžbětě Anně Setonové, svatořečené roku 1975. Jeho jméno nesou
školy, kostely i veřejné instituce a do
Prachatic dodnes přijíždějí
poutníci ze Spojených států. V jeho rodném domě dnes sídlí
klášter sester sv. Karla Boromejského a hospic.