Jagellonci – třetí panovnická dynastie Českého království

Pražský hrad, který je tradičním sídlem českých panovníků a od roku 1918 také sídlem prezidenta republiky, je nejnavštěvovanější památkou Česka. Postupnými přístavbami a úpravami Pražského hradu vznikl jeden z největších hradních komplexů na světě, který denně navštěvují tisíce návštěvníků.

Jiří z Poděbrad (23. dubna 1420, ? – 22. března 1471, Praha) byl jediný český král, který nepocházel z panovnické dynastie. Za krále si jej jednomyslně zvolili čeští pánové v roce 1458 a úřad vykonával až do své smrti. Kdyby se ujal jeho návrh na vytvoření mírové organizace evropských křesťanských panovníků, Organizaci spojených národů nebo Evropské unii už mohlo být přes 500 let.

První a jedinou domácí panovnickou dynastií byli Přemyslovci. Vládli nejméně 500 let, na trůnu se jich vystřídalo několik desítek a jsou s nimi spojené počátky české státnosti. V erbu měli plamennou orlici se zlatými drápy a zbrojí, po celém obvodu lemovanou plamínky. Říká se jí též Svatováclavská orlice, protože se používala již v době panování svatého Václava.

Šlechtický rod, který si zvolil jméno podle svého sídla, hradu Habsburg v oblasti Aargau na severu Švýcarska, se poprvé objevil kolem roku 1100. Do nejvyšší evropské politiky Habsburkové vstoupili roku 1273, kdy byl Rudolf Habsburský zvolen římským králem. V dalších staletích pak ovládali zejména střední Evropu, Nizozemí, Pyrenejský poloostrov a jih Itálie.

Druhou ze čtyř panovnických dynastií, které se vystřídaly na českém trůnu, byli Lucemburkové. Svůj původ odvozovali od bájné víly Meluzíny, která měla místo nohou hadí ocas a jejím domovem byl francouzský hrad Lusignan. Ve skutečnosti ovšem původním panstvím Lucemburků bylo území dnešního Lucemburska, jednoho z nejmenších států v Evropě, a belgické provincie Luxembourg.

Páni z Pernštejna byli jedním z nejmocnějších a také nejbohatších šlechtických rodů v českém království. Heslo Pernštejnů znělo „Kdo vytrvá, vítězí“ a v jejich erbu se skvěla černá zubří hlava se zlatou houžví v nozdrách. Stejný motiv kromě erbu zdobil také nábytek, poháry a pernštejnská sídla v čele s hradem Pernštejnem a zámkem v Pardubicích.

Vladislavský sál ve Starém paláci na Pražském hradě vás ohromí svojí velikostí a zejména unikátně řešenou klenbou. Aby se panstvo nemuselo moc unavovat, tak se do něj vjíždělo přímo na koních. Unikátem je také to, že se do současnosti sál zachoval ve své původní podobě.